České zájmy jsou v ohrožení. Ohroženy jsou kvůli tomu, že prezident Petr Pavel, respektive jeho přítel po boku Petr Kolář nepřeje Andrejovi Babišovi nic dobrého. A pak proto, že Andrej Babiš, i když to jistě ví, je dlouhodobě ve střetu zájmů.
Výsledek je, že ačkoliv Česká republika po uplynulých čtyřech letech hrůzy a utrpení pod otřesnou vládou Petra Fialy [ODS] potřebuje schopnou vládu, její složení i jmenování se protahuje. A to je problém nás všech, který ale k naší smůle pramení z jednoho privátního problému Andreje Babiše. A potíží nás všech je to proto, že už včera bylo pozdě a nová vláda má dost věcí k řešení a vyřešení.
To, že člověk nemůže mít všechno, ví leckteré malé dítě. Nikoliv řečnická otázka je, zda to ví vítěz sněmovních voleb a předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Zda ví, že v určitých chvílích nelze sedět jednou zadnicí na dvou židlích. Pokud urputně trvá na tom, že svůj Agrofert neprodá, možná by se měl zamyslet nad tím, jestli je vhodným kandidátem na premiéra. Anebo si snad myslí, že vlastnictví miliardového konglomerátu je vedlejšák? Anebo, že vedlejšák je výkon funkce premiéra?
Politico: Na to, že Pavel jmenuje Babiše premiérem, nesázejte
Historie zlínské podnikatelské superhvězdy Tomáše Bati, který byl ve své době i aktivním politikem ve Zlíně a tamějším širším regionu, nám ukazuje, že nemusí být vždy nutně ke škodě, když politik je zároveň i byznysmen. Na druhé straně Baťa jako podnikatel, ale i politik vtiskl Zlínu a okolí takový charakter, že i dnes po těch dlouhých letech to stále vypadá, že Zlín je Baťa a Baťa je Zlín. Však i sám Baťa si kvůli tomu vyslechl své. Ale doba je jinde. Za Bati nebyla Evropská unie, natož nějaké dotace či zostřené vnímání střetu zájmů. A Baťovci navíc za své služby veřejnosti nebrali žádné peníze…
Andrej Babiš není připraven. A to je chyba!
Je s podivem, že Andrej Babiš svůj střet doteď nevyřešil, zvlášť, když si s takovou vervou šel pro své další vítězství ve sněmovních volbách. Je s podivem, že si ani ve svém zralém věku neřekl, že někdy je i méně více. A je s podivem, že my všichni v Česku znovu musíme trpět jeho střetem zájmů. Pykat za to, že chce mít „vše“? Aniž bych si myslel, že Andrej Babiš svých politických funkcí cíleně zneužívá pro vlastní prospěch, i on musí jistě vědět, že je ve střetu zájmů od rána do večera, kamkoliv se pohne. Střet zájmů má v zemědělství, ve zdravotnictví, v obchodě, ve financích a jistě by se našly další rezorty, v nichž jsou Agrofert a firmy kolem něj a Andreje Babiše aktivní.
—
Andrej Babiš chce být docela jistě nejen dobrý národní politik, ale zjevně má ambici uspět i na evropské a možná i celosvětové úrovni. Inspirací by mu tak mohl být jiný podnikatel, který rovněž přičichl politice, ale přesto v sobě našel dost odvahy – nechtít mít vše. Je to Elon Musk. Bylo obdivuhodné, jak podporoval Donalda Trumpa při jeho druhé kandidatuře. Jak otevřeně se postavil za Trumpa. A tak mu už nikdo neodpáře, že mu pomohl odstranit administrativu Joea Bidena.
Útoky na sociální síť X přišly i z Ukrajiny, uvedl její majitel Musk
Ještě obdivuhodnější bylo, jak se svým týmem vlítl mezi spokojené americké úředníky, kteří stáli mraky peněz, ale nepořádek měli skoro ve všem. A to, co mnozí měli „nafurt“, díky němu skončilo ze dne na den. A i bylo skvělé, když poukazoval a dosud poukazuje na všechny ty hochštaplery, kteří i u nás říkají lidem, co si mají myslet a koho mají volit. Mnohé z nich odstavil od veřejných peněz a poradil jim, aby se šli živit poctivou prací. Kéž by se i u nás nějaký takový našel…
Útoky na sociální síť X přišly i z Ukrajiny, uvedl její majitel Musk
Avšak i Elon Musk nakonec narazil na tu jasnou a prostou skutečnost, že nelze sedět jednou zadnicí na dvou židlích. Že nemůže mít Teslu jako vedlejšák a k tomu ještě jako vedlejšák funkci v Trumpově administrativě. A tak se rozhodl. Opustil aktivní politiku a vrátil se k byznysu.
Elonova volba: Buď politika, nebo byznys. Obojí ale zvládá jen Trump
Před podobným rozhodnutím teď, a troufnu si říci nyní už naposled, stojí i Andrej Babiš. Bohužel ale ne za pět minut dvanáct, ale hodně po dvanácté. Pokud se teď vzteká, že vyvázat se z Agrofertu není to stejné jako prodat rohlík, má pravdu, ale je to drzost. A na tu by si měl dávat Andrej Babiš obzvlášť pozor… Protože lidi, a zejména jeho voliče to nezajímá. Jeho voliči ho jistě volili hlavně proto, aby uklidil po lidech, jako jsou Fiala, Stanjura, Pekarová nebo Rakušan a všichni ti další. Aby dal Česku novou perspektivu.
Hřib chtěl vést sněmovní výbor. Mimo Pirátů ho ale nikdo nechtěl
Ale čím dál víc se ukazuje, že Andrej Babiš to dost dobře udělat nemůže a už vůbec ne rychle, lehce a transparentně. Je totiž stále v tom svém střetu zájmů. A ten střet zájmů je víc než reálný. A nic na tom nemění, když nám šéfka poslaneckého klubu ANO Taťána Malá dnes povypráví, že Andrej Babiš zrovna teď není ve střetu zájmů. Jasně, že je. A pokud s námi chce takto Taťána Malá komunikovat, bylo by snad lepší, kdyby zůstala doma. Lhaní a manipulací jsme si za poslední čtyři roky užili více než dost.
Co s tím?
Andrej Babiš se musí rozhodnout, čím chce být. Zda majitelem miliardového konglomerátu, nebo solidním politikem, jak se sluší a patří. Taková polovičatá řešení, na kterých nejspíš asi pracuje, protože on Agrofert přece „nikdy“ neprodá, stejně jako „nikdy neodstoupí“, neexistují. Dobrým řešením nejsou ani slepé fondy, stejně jako jím nebyly svěřenské fondy. Stejně jako jím nebudou ani převody bůh ví komu a kam.
Dokud tohle Andrej Babiš nepochopí, jeho problém bude i nadále naším problémem. Jistě, prodat Agrofert není jako prodat rohlík, jak nám říká, ale znovu! Agrofert, který nám, a nejen nám tady v Česku prodává už i ty rohlíky, není náš problém, je to problém Andreje Babiše, tedy toho muže, který usiluje vést tuto zemi jako premiér. Ale proč bychom na něj měli my doplácet a věčně řešit jeho střet zájmů? Přičemž tohle není kampaň! Je to fakt, jenž brání tomu, abychom už konečně měli solidní a jistou vládu, co se pustí do práce.
—
Upřímně, nevím, jaké je ideální řešení střetu zájmů v případě Andreje Babiše, ale vím, že jediným čistým řešením je, že se pro svou politickou kariéru vzdá kariéry velkomagnáta. Pokud by snad chtěl argumentovat Donaldem Trumpem, který zvládá obě role, v Evropě s tím neuspěje. Amerika je docela jinde, než jsme my. V ní je dolar Bůh, tak to bylo, a tak to zůstane. Má to své výhody i nevýhody, ale v Americe je to jinak.
Analýza: Amerika jako velmoc skončí, pokud nezačne znovu vyrábět
Nevím, co se nabízí, aby Andrej Babiš nepřicházel o dobrou náladu pokaždé, když se vrátí z Hradu, kde tedy panuje opět pěkná …, ale myslím si, že třeba jít s Agrofertem na pražskou burzu by bylo víc než elegantní řešení. Prospěch by z toho mohli mít všichni – zdejší chudičký akciový trh, drobní i institucionální investoři a dost době i zaměstnanci Agrofertu, pokud třeba i obavy o ně jsou tím důvodem, proč se Agrofertu Andrej Babiš nechce vzdát. I tak totiž uvažují dobří podnikatelé hodni tohoto označení. Avšak to jsou podnikatelé. Politici už jsou jiná sorta. Ti inkasují peníze nikoliv od klientů, ale za hlasy voličů. A k tomu patří – nemít střet zájmů.
Seberme politickým stranám a hnutím naše peníze. Prospějeme jim
Pokud toto Andrej Babiš dosud nepochopil, stále lepší politička Alena Schillerová nebo už tak dost hyperaktivní Karel Havlíček by se mu to mohli pokusit vysvětlit. Případně jeho paní, u níž je jasně vidět, že ta na rozdíl od něj ví přesně, zda chce politiku, nebo nechce. Tady totiž nejde o Andreje Babiše a jeho chtění „mít vše“. V tomto punktu jde hlavně o nás a Českou republiku. Tomu má Andrej Babiš podřídit vše, tedy i Agrofert.
—
Co říci závěrem? Snad jen to, že Andrej Babiš může ještě pozitivně překvapit, jak vyřeší celou tu svou šlamastiku, do které nás znovu zatáhl. Vzhledem k tomu, jak to u nás ale chodí, bych na to raději nesázel. A vymlouvat se na prezidenta Petra Pavla? S tím také neobstojí. Byla přece jen otázka času, kdy ten se zas ukáže v celé své kráse.
Daniel Tácha
Horší je sedět na jiných dvou židlích: na židli korupční a zároveň na židli vysokého státního úřadu. A to není případ pana Babiše. To je případ například pana Zelenského a některých našich současných vládních úředníků. Důvěřuje například někdo Stanjurovi, Fialovi ? Kdo má alespoň tři z pěti pohromadě, tak jistě ne. Lipavský je trvale ve střetu se zájmy naší občanské společnosti. Babiš má například firmu v Německu na výrobu ekologických hnojiv podle norem EU. Jako premiér se cukal Německu v nějaké věci, ale po telefonátu se zločinnou Merkelovou názor ihned změnil. Změnil také názor (na nákup amerických zbraní to myslím bylo), a to ihned po návštěvě USA, kdy mu ukázali i nějakou síň slávy pracovníků CIA. CIA shromažďuje kompro na všechny politiky a neváhá ho využít. Paroubek, Nečas, na to dojeli. Tedy Babiš je velmi ve střetu zájmů. Už to nebude moci vyřešit jako když byl premiérem, protože tam on vybíral člověka (a tedy jej ovládal), který se mu o firmy staral. ANO už si nyní jedno velké máslo na hlavě vyrobilo, když v rozporu se svým předvolebním programem najednou souhlasí s nákupem nepotřebných F-35, nesprávně označovaných za stíhačku 5. generace (F-35 páté generace má jen Izrael, hlavně proto, že si do nich dodal svou elektroniku). Dosud ANO říkalo, že ty takéstíhačky přeprodá (Pentagon se dosud kvůli jejich závadám neodhodlal je oficiálně uznat za bojová letadla a asi 30 % deklarovaných vlastností vůbec nemají – podle Velké Británie). F-35 je politikum. Také zpoždění ve výrobě je už několikaleté a výrazně se navyšují Američanům výdaje na výrobu – tedy smysluplný důvod odstoupení od nákupu je na světě. Nedodržení smlouvy. Jestli nám ty malé hajtry s nosností jen asi 5,5 tuny budou někdy dodávány, svět už bude mít letadla 6. generace. Francouzi a Američané takový letoun intenzivně vyvíjejí. ANO se asi zaleklo možného postihu – zavedení celních bariér na vývoz zboží do USA. Najednou, že prý sliby se mají plnit. To dříve ANO nevědělo ? Přitom myslím už dvě země od objednávek ustoupily. Každé bojové nasazení, každé použití raket je pod kuratelou kódů, které mají jen Spojené státy. Takže F-35 by v praxi nikdy nebyla plně naše.
Tedy pan Babiš nejspíše bude muset své impérium prodat. Ale jsou i smlouvy tajné. Třeba je získá po svém pontifikátu snadno zpět.
Pokud jde o problém, tak pokud toto bereme ve smyslu tohoto slova, je tomu následovně.
Začíná tím, že jeden bývalý kovaný komouš nám sestavuje vládu a druhý kovaný komouš nám hlídá, aby to bylo v rámci řádných pravidel. A když vezmeme součet voličů, kterým nejméně jeden z těchto faktů nevadí, jsme téměř na sta procentech voličů. To je pak výchozí pozice taková, která každé rozumné řešení už předem vylučuje.
Pak pokračuje tím, že se mohutně rozrůstá dotační systém provozování ekonomiky. Dosud to bylo mohutně rozvinuto jen v oblasti zemědělství. V průmyslu to bývalo jen tu a tam, třeba Airbus, takový „lehký průmyslový dotační Agrofert“, ale tento způsob už dnes definitivně ovládl energetiku. Protože na energii vše stojí, je jisté, že se následně tato rakovina ekonomiky po zemědělství nezdržitelně rozleze i do průmyslu, který jí pak bude prorostlý skrz na skrz, a to v různé míře jejího vlivu na něj.
Je jasné, že problém je ten, že se takto časem vytvoří dvě vrstvy lidí. Jedna, která bude spojena s ekonomikou, se životem, a současně bude administrativně odřiznuta od politiky, protože vždy nějaké veřejné peníze bude sosat. A druhá, která bude spojena pouze s politikou, bude politiky, ale bude i mentálně od ekonomiky, od života, odtržena, přičemž obě vrstvy budou administrativně nepropustné směrem sem a nazpět. Protože obě vrtvy i tak spolu hrají na jednom pískovišti, je to začátek jízdy končící u pekelné brány, obrazně řečeno.
Jen pro dokreslení výše popsaného. Za první republiky, kdy slovo dotace bylo neznámé slovo a vládl ryzí a tím pádem brutálně bezcitný tržní systém, bylo ve společnosti zažité všeobecné povědomí, že pokud chce být někdo ministrem hospodářství, měl by svoji kvalifikaci a schopnosti pro tuto práci doložit nejlépe vlastním prosperujícím podnikem. Že nelze tuto důležitou funkci svěřit kdejakému hejhulovi, to takto chápal každý.
Rakovina dotací (nemyslím účelové v těch segmentech, která na tržním systému nikdy nepojedou) se nakonec obrací i proti samotným podnikatelům. Jak já volič mohu posoudit, jestli je pan Babiš tím Baťou, Muskem, nebo jen komoušem, který byl protěžován a nyní je to stále ten hejhula, dnes však v saku podnikatele, že jeho firma neprosperuje díky sosání dotací, jako třeba u těch tak zvaných solárních baronů, ale hlavně tím, jak je on sám schopný? Případně oboje dohromady. Je tak vlastně administrativně (dotacemi) odříznut, mi to na ekonomické bázi dokázat. Dokázat, vidíš, je to vše jen díky mým schopnostech a snaživosti. Toto vědomí je pro mne mnohem palčivější, než vědomí rizika zaříznutí dotací z EU.
Nevím, jestli si to většina lidí uvědomuje, jak je zelený komouš, ostatně jako každý komouš, všem vrstvám společnosti vrcholně nebezpečný. Takové po zuby ozbrojené Rusko, lámající si své zuby na Ukrajině je z hlediska nebezpečnosti proti němu hotový žabař.
Pave, se svým Kolářem a jeho loutkovodiči by si měli uvědomit, že žádný strom neroste do nebe. Myslím, že už teď překročili všechny meze a vymstí se jim to.
Ono to zase panu Babišovi neuškodí, protože to rozhodně není žádný svaťoušek. Jak proběhlo tiskem, bylo mu vyplaceno z jeho firem 477 melounů, dříve to určitě nebylo o mnoho méně, ale ani to nehrálo roli v tom, že zaměstnal své právníky, aby z velkého Agrofertu uměle vytvořili novou malou firmu a nebylo mu stydno se s ní postavit do fronty na dotace pro malé a střední firmy. A bylo navíc mu jedno, že jedna z firem, pro které dotace byly určeny, tím utřela nos.
Takže to berte tak, že trochu podusíme ve vlastní štávě, což našim služebníkům (všichni se chvástají, jak to chápou jako službu naší republice a pracují pro ni do roztrhání těla) rozhodně neuškodí. A také ani jinak si stěžovat nemůže. Komouš sestavuje vládu a druhý komouš mu dělá potíže při nástupu do zdviže.
Vláda vznikne tak jak tak. Přes vůli voličů se nelze přehoupnout. Maximálně tak na chvíli, třeba jedno volební období, ale trvale ne. Nyní je klíčové to, že ti minulí tragédi, naší republice dokonce přímo nebezpeční, šli do šaten.
Dva majitelé Fio banky si rozdělili na dividentách 3.2 miliardy kč za rok 2024 .. Kolik pak plyne na havlisty vysněný západ miliard nejen z bank, když vlastní 90% ekonomiky v Česku ! Proč toto pávkovcům, antibabišovcům, fialkovcům nevadí ? Babiš na tento superp.dvod kdysi upozornil ve sněmovně a byl u „politiků“ z 5demoliční čety hned za vyvrhela, dezoláta .. K nim se ochotně přidala „objektivní“ ČT-ČRo s redaktůrky
Co kdyby se Babiš rozvedl, vše přepsal na ženu (už by nešlo o přímé příbuzenstvo), a po své politické kariéře se se ženou zase vzali ? Hegemoni platformy antibabiš by velmi soptili, a to je tak vše, co by s tím mohli dělat. Něco by mohl prodat a koupit si třeba nějaký ostrov. A tibabišovce by to naštvalo ještě více.
Nějaká panímáma od ÚS toto zmínila, že to u Babiše nepůjde. Jenže zapomněla, že tímto nefér způsobem podniká více jak polovina z nutelové 5demoliční čety. Sám prolhaný farář přes členy své povedené rodinky odírá Volyňskou oblast, vlastní budovy v Kyjevě. Ročně sosá 82. mil kč na své ziskovky o vatikánské sektě, jeho synáček 2. mil kč ročně na barmské ženy … Co přerovský hnoy.ř Jurečka= manželka, který si za eudotace postavil elektrárnu, kde spaluje jen kukuřici, která nejvíce zatěžuje půdu. Přepsal na bráchu super vybavený kravín za zločinné dotace a další a další „politici“
To je síla…