Americká ekonomika loni ve čtvrtém čtvrtletí prudce propadla na 1,4 procenta z 4,4 procenta v loňském třetím čtvrtletí. Propad způsobil útlum veřejných výdajů v důsledku shutdownu. Ekonomika USA ale i tak dál rostla.
Aktualizace 14.3.: Mezičtvrtletní anualizovaný růst HDP za čtvrté čtvrtletí loňského roku byl výrazně revidován směrem dolů na pouhých 0,7 % z původních 1,4 %, přičemž výdaje na osobní spotřebu byly revidovány z 2,4 % na 2,0 %. K nízké dynamice HDP významně přispěl tamní shutdown, neboli uzavření federálních úřadů.
—
Za celý loňský rok hrubý domácí produkt [HDP] USA stoupl o 2,2 procenta. V roce 2024 rostl o 2,8 procenta. O vývoji americké ekonomiky v loňském čtvrtém čtvrtletí informovalo tento týden tamější ministerstvo obchodu. To ve svém prvním odhadu uvedlo, že americká ekonomika rostla o 1,4 procenta.
„Jde o stále relativně svižnou dynamiku, která ale skončila pod tržním konsensem ve výši 2,8 procenta,“ komentuje data za loňské čtvrté čtvrtletí analytik Komerční banky [KB] Martin Gürtler.
Mezičtvrtletní vývoj HDP USA v procentech
[Zdroj: U.S. BoEA]
Za hlavní důvod zpomalení tempa růstu HDP označuje takzvaný shutdown, který v závěru loňského roku ochromil federální úřady v USA. Vliv na ekonomiku tohoto typu události se podle něj předpovídá jen těžko. Čímž vysvětluje rozdíl v předpovědích analytiků a zveřejněnými údaji. Americké úřady odhadovaly dopad loňského shutdownu na zhruba 1,2 procenta dynamiky růstu ekonomiky.
„Primárně nejdelší government shutdown v historii loni na podzim pozastavil činnost federálních úřadů a s tím spojené výdaje – včetně mezd, sociálních programů, bezpečnosti. To se samozřejmě do ekonomiky promítlo,“ říká vedoucí analytik XTB Jiří Tyleček.
Příspěvek k růstu HDP ve 4. čtvrtletí podle sektorů v procentech
[Zdroj: U.S. BoEA]
Výdaje na federální úrovni loni ve čtvrtém čtvrtletí klesly o 16,6 procenta. Což představuje nejvyšší pokles od roku 1972. Americkou ekonomiku tak táhla spotřeba domácností, i když i její tempo růstu oproti loňskému 3. čtvrtletí kleslo na 2,4 procenta z 3,5 procenta. Spotřeba domácností přispěla k HDP USA 67,9% podílem.
Americké nejen 4. čtvrtletí roku 2025
Deficit zahraničního obchodu USA se v loňském roce mírně snížil. Dosáhl 901,5 miliardy dolarů [18,5 bilionu Kč] proti schodku 903,5 miliardy dolarů [cca 18,6 bilionu Kč] předloni. Údaje za prosinec ale ukázaly nejhlubší obchodní deficit USA za posledních pět měsíců. Zejména koncem loňského roku dovoz do USA výrazně posiloval. Naopak čistý export prakticky stagnoval. V celém loňském čtvrtém čtvrtletí dokonce klesl o 0,1 procenta, stejně tak i dovoz [z 0,6 % na 0,2 %]. Americké ekonomice tak znovu poskytovala podporu hlavně domácí poptávka.
„Pomáhá tomu situace na trhu práce, který přes částečné ochlazení zůstává odolný,“ říká Martin Gürtler.
Spotřebitelské výdaje amerických domácností loni v prosinci v objemu cca 1,9 bilionu Kč / Meziměsíční změna v mld. USD
[Zdroj: U.S. BoEA]
Jeho slova potvrzují i nad očekávání dobré lednové údaje zaměstnanosti z nezemědělského sektoru z minulého týdne. V něm vzniklo 130 000 pracovních míst. To je dvakrát tolik, než předpovídali analytici. A než činil průměrný počet nových pracovních míst na americkém trhu práce v měsících loňského roku.
„A tento týden pozitivně překvapily počty nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti, které dosáhly nízkých 206 tisíc,“ doplňuje analytik KB.
Lednová data z trhu práce ukazují na silný růst americké ekonomiky
Upozorňuje i na to, že v lednu dál rostly i fixní investice, jež se pojí hlavně s investicemi do digitální ekonomiky a umělé inteligence. Což dle jeho názoru přispělo i k překvapivě dobrým výsledkům americké průmyslové produkce. Ta meziměsíčně stoupla o 0,7 procenta oproti očekávaným +0,4 procenta.
Americká ekonomika: Rizikem zůstává inflace
Rizikem v americké ekonomice podle analytiků i nadále zůstává inflace. Ta se váže k silné ekonomice, výkonnému trhu práce a clům amerického prezidenta Donalda Trumpa. U ní se nyní ukazuje hned několik protichůdných čísel.
FED snížil sazby a radikálně zvedl odhad růstu amerického HDP
Zatímco meziroční růst spotřebitelských cen letos v lednu zpomalil oproti loňskému prosinci z 2,7 procenta na 2,4 procenta, jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavější ceny potravin a energií, v lednu zrychlila na 0,3 procenta z prosincových 0,2 procenta.
A pak je tu ještě americkou centrální bankou, FEDem, preferovaný cenový index ve formě deflátoru soukromé spotřeby [PCE].
„PCE v prosinci předčil očekávání jak na úrovni celku, tak i ve své jádrové složce. V obou případech došlo k meziměsíčnímu nárůstu o 0,4 procenta, zatímco konsensus očekával mírnější navýšení o shodných 0,3 procenta,“ říká Martin Gürtler.
V důsledku to podle něj znamená, že v meziročním vyjádření tak celkový PCE deflátor v prosinci překvapivě zrychlil z 2,8 procenta na 2,9 procenta a ten jádrový z 2,8 procenta na 3,0 procenta.
Trump nechce zpomalení ekonomiky. Tlačí FED do nižších úroků
Tyto výsledky jsou podle něj důležité zejména s ohledem na politiku FEDu. Aktuálně se jedná o to, zda FED letos růst americké ekonomiky podpoří jedním, nebo dvěma sníženími úrokových sazeb. Avšak vzhledem k tomu, že už letos v květnu vyprší mandát šéfovi Jeromu Powellovi, jehož nejspíš nahradí Trumpův muž Kevin Warsh, trhy aktuálně očekávají dvojí snížení sazeb.
–DNA–
Ale letošní ekonomické údaje o USA jsou špatné. Jak je to s obchodní bilancí, jak je to s dolarovou krizí ? Posílí predikce, že se schyluje k občanské válce ? Zahájí mírotvůrce Trump válku s Íránem a jeho spojenci ? Skřípe to Trumpovi všude. Bude vyšachován Demokratickou stranou, má několik zdravotních problémů. Na jaderné ledoborce nemá technologii, hajtrám F-35 chybí radar. Mise do Íránu má negativní dopad na americké námořníky z letadlové lodi USS Gerald Ford. Mnozí z nich mají v úmyslu opustit námořnictvo po návratu do domovského přístavu, píše The Wall Street Journal.
Největší válečná loď USA je na moři od června loňského roku.
Obvykle trvá nasazení letadlových lodí v době míru šest měsíců. Ale námořníci z USS Gerald Ford jsou již osm měsíců daleko od domova a budou na služební cestě ještě neurčitou dobu, což vytváří předpoklady pro rekord v nepřetržitém nasazení lodi amerického námořnictva.
Prodloužení mise znamená zmeškání narozenin, svateb, pohřbů nebo narození dítěte. Jeden z námořníků na palubě lodi řekl vydavatelství, že mnoho členů posádky, která čítá asi 5000 lidí, je rozzlobených a rozčarovaných, někteří chtějí opustit službu.
Dlouhé plavby mohou mít také negativní dopad na samotné lodě: zařízení začíná selhávat, plánované opravy a modernizace se musí odložit. Na letadlové lodi USS Gerald Ford vznikly problémy s kanalizací a část z 650 toalet na palubě nefunguje. Už jen aby tam vzniklo nějaké závažné onemocnění.
Je třeba jít vždy od obecného ke konkrétnímu, aby bylo možné současné jevy nejen vysvětlit, ale také s vysokou pravděpodobností určit, jak bude vývoj pokračovat dál.
Už nám známý Karel Marx si ve svém díle kapitál všiml, že hospodářsky rozvinuté země vyváží kapitál a méně rozvinuté jsou jeho dovozci. Výsledkem je, že rozvinuté země začnou hospodářsky vcelku stagnovat a ty méně rovinuté dovážený kapitál naopak rozvíjí. Je to důsledek jiného společenského zákona, že svět se musí rozvíjet rovnoměrně. Což je na tomto jevu vidět. Já jsem rozvinutý, ty ne, tak moje výdělky (kapitál) teče k tobě. Stojí to na ekonomické podstatě, protože i v těch hospodářsky rozvinutých by byl rozvoj stále možný, i v nich lze stále investovat, ale ani zdaleka nepřináší takové výnosy, jako investice v těch méně rozvinutých. To Marx dokládal.
Takže dnes jsme v situaci, že důsledky tohoto jsou více než zřetelné. Jenže jako v společnosti státu, také i ve společenství rozvinutých zemí západu (USA, Evropa, Japonsko a podobní) dochází k nerovnoměrnému vývoji. USA se vcelku daří si ty investice podržet, ale za cenu jistého kanibalismu. Co urvu já, USA, o to připravím Evropu. Jenže ta není v roli čistokrevného chudáčka. Začala si zelenit, vyhazuje peníze doslova oknem a chybějící prostředky aby dávali občané unie, kteří si o sociálním zabezpečení, které panuje v Evropě, mohou nechat jen zdát. A i z jiných důvodů si tito, tímto způsobem odíraní občané, zvolili Trumpa a ten začal jednat. Stylem, už se odrbávat nenecháme. Ekonomické zákony nejen zelení šílenci, ale ani Trump ovlivnit nemůže, tak po vzoru EU jedině administrativní bariéry. Takže cla. Investiční kanibalismus se spustil.
A budoucí vývoj? Ekonomické zákony začínají nekompromisně úřadovat, proto jsme na prahu demontáže komoušů z politického života. Mám na mysli zelené. Upřímně řečeno, ony nikdy úřadovat nepřestaly, jenže to zpočátku nebylo tak vidět. Zatím to sice tak nevypadá, protože když s tím spojíte svoji kariéru, tak se jen tak bez boje nevzdáte a děláte politiku, jako by vše bylo při starém. Ovšem třeba v ČR už začínají v tomto směru demontáže úřadovat Motoristé a SPD, Trump v USA je jasný, tam to nikdy nebylo tak horké a je vidět, že v Německu se už jako úhoři snaží někteří významní činitelé z okovů GD vysmeknout. Vpád Rusů na Ukrajinu, což rozhodilo energetický trh v Evropě, tomu mohutně napomáhá.
Jenže až se to dostane do správných kolejí, tak uvidíme, že nikdy nevstoupíš do téže řeky. Co se dnes ve prospěch USA a Číny prodrbává, tak to už zpět nikdy nedostaneme. A opět v potu tváře a s bolehlavem při vymýšlení něčeho, co si jiný ve světě rád koupí a se snížením životní úrovně, si budeme muset najít nové mezery na trhu a ve světovém hospodářství se tak protlačit na důstojné místo. Už ne na výsluní, jako jsme byli ještě nedávno, ale na důstojném místě.
A stačilo tak málo. Politiku a ekonomilku sledovat (hlavě ti na západě) a s komouši, jako nebezpečným ohněm, si nezahrávat. Avšak nemusíme zoufat. Určitě není vyloučeno, že nám nějaký polepšený zelený komouš bude dělat prezidenta. Jako takovou správnou tečku a připomínku, jak jsme to dnes vedli.