Ekonomika USA v lednu vytvořila mimo zemědělský sektor 130 000 pracovních míst. To je dvakrát tolik, než předpovídali mnozí analytici, a než činil průměrný počet nových pracovních míst na americkém trhu práce v měsících loňského roku.
Včera [11.2.] o tom informovalo americké ministerstvo práce. Aktuální nárůst počtu nových pracovních míst v USA docela vyrazil dech, protože ještě v prosinci dosahoval 48 000 nových pracovních pozic. Pozitivní a pro mnoho analytiků nečekaná data z amerického trhu práce se stala impulsem pro posílení amerického dolaru.
Kurz eura vůči americkému dolaru od 10.2. do 12.2. 2026
[Zdroj: xStation 5]
Celkově míra nezaměstnanosti v lednu v Americe klesla na 4,3 procenta z prosincových 4,4 procenta. klesla tak již druhý měsíc po sobě. Data za leden ukazují i na nárůst průměrných hodinových výdělků v USA. Ty byly v lednu meziměsíčně vyšší o 0,4 procenta a meziročně stouply o 3,7 procenta. Inflace v USA v lednu činila 2,7 procenta [jádrová inflace 2,6 %].
„Lednové zvýšení pracovních míst o 130 tisíc významně převyšuje loňský průměrný měsíční nárůst a stejně tak i trend posledních měsíců. Může tak indikovat stabilizaci na tamním trhu práce,“ okomentoval data analytik Komerční banky [KB] Kevin Tran Nguyen.
Aktuální výsledky překonaly očekávání mnohých analytiků. Ti v anketě společnosti Dow Jones předpovídali, že v lednu vznikne v průměru zhruba 55 000 pracovních míst. I uváděli, že míra nezaměstnanosti zůstane na 4,4 procenta. Někteří z nich dokonce hovořili o tom, že lednový vývoj na americkém trhu práce ukáže recesivní trend americké ekonomiky.
Skeptická byla a stále zůstává agentura Reuters. Ta napsala, že americký trh práce zůstává navzdory lednovému růstu počtu pracovních míst bez dynamiky. A dále to, že se potýká s problémy i přes silný ekonomický růst hrubého domácího produktu [HDP] USA. To i přesto, že americký HDP nyní roste jak podle Trumpovy administrativy, tak podle ekonomů více než 5% tempem.
„Obavy o pracovní místa a vysoká inflace oslabily důvěru Američanů ve schopnost prezidenta Donalda Trumpa řídit ekonomiku,“ napsala po zveřejnění dat agentura Reuters.
Co říkají lednová čísla o americkém trhu práce
I když se jedná o výsledky za jeden měsíc, podle Tran Nguyena vysoce očekávaná americká data z trhu práce v nezemědělském sektoru [NFP] pozitivně překvapila růstem pracovních pozic. Konsenzus trhu ve výši 65 tisíc nových pracovních míst se ukázal poloviční proti skutečnosti 130 000 nových pracovních pozic.
„Míra nezaměstnanosti navíc o desetinu klesla na 4,3 procenta, při nárůstu míry participace na trhu práce o desetinu na 62,5 procenta,“ doplňuje analytik KB.
Podle něj aktuální data částečně ovlivnila také revize předchozích měsíců.
„Finální každoroční revize potvrdila nižší tvorbu pracovních míst v minulém roce a srazila celkový počet NFP o 862 tisíc za období duben 2024 až březen 2025. V průměru tak tvorba nových pracovních míst loni dosáhla 15 tis./měsíc oproti původně udávaným 49 tisícům,“ vysvětluje s tím, že toto již indikovaly předběžné revize.
Trump v Davosu: Když se bude dařit USA, bude se dařit celému světu
Znovu zdůrazňuje, že lednové zvýšení volných pozic o 130 tisíc významně převyšuje loňský průměrný měsíční růst počtu pracovních míst a stejně tak trend posledních měsíců. Což podle jeho názoru může indikovat stabilizaci na tamním trhu práce. Upozorňuje i na to, že aktuální data jsou významná i pro další politiku americké centrální banky [FED].
„Působí ve směru nižší pravděpodobnosti výrazného poklesu sazeb,“ vysvětluje.
Jak zareaguje FED na data z trhu práce
Agentura Reuters uvedla, že aktuální vývoj na americkém trhu přiměje FED k tomu, aby ponechal úrokové sazby po určitou dobu beze změny.
„Aktuální data z trhu práce sázky finančních trhů na snižování sazeb zredukovala. Před zveřejněním zaceňovaly pokles v úhrnu o téměř 60 bazických bodů. Pozitivní překvapení o počtu nových pracovních míst pak srazilo očekávání blíže k 50 bodům,“ uvádí Tran Nguyen.
Základní scénář analytického týmu KB letos počítá s poklesem klíčové sazby FEDu v úhrnu o 50 bazických bodů. Současně Tran Nguyen ale říká, že vnímá „riziko“ realizace pouze jednoho cutu, tedy snížení sazeb. Podobně hovoří i analytik České spořitelny Jiří Polanský.
„Ukazuje se, že trh práce je nyní v lepší kondici, než se čekalo, a proto může v březnu ponechat Fed sazby beze změny a dále vyčkávat na budoucí data,“ říká.
FED snížil sazby a radikálně zvedl odhad růstu amerického HDP
„Vyšší než očekávaný nárůst pracovních míst v lednu může dát FEDu jistotu, že se trh práce stabilizuje, a umožní mu přesunout pozornost na kontrolu inflace, která zůstává nad jeho 2% cílem,“ doplnil.
FED snížil sazby naposledy loni v prosinci. Letos v lednu už podle očekávání ponechal základní úrokovou sazbu v pásmu 3,50 procenta až 3,75 procenta. Odůvodnil to tím, že inflace zůstává vysoká a ekonomika solidně roste. Loni úroky snížil celkem třikrát, dohromady o 0,75 procentního bodu.
–DNA–
Nevím, jestli si lidé ve světle narůstající nezaměstnanosti v EU a opaku v USA uvědomují vrcholné nebezpečí probíhající výchylky svěového systému hospodářství. Tipl bych si, že moc ne. Alespoň jsem v tomto směru ani od renomovaných ekonomů toho moc neslyšel. Je třeba vyjít od obecného a to vztáhnout na konkrétní, tedy na to, co se děje.
Kapitalismus, jako výrobní systém, logicky moc spravedlivý není. Proto také byly ty různé rudé -ismy jako neúspěšné pokusy o jeho vylepšení. Ale má jednu vlastnost, která je hospodářsky prospěšná. Už o ní psal nám dobře známý Karel Marx ve svém díle Kapitál. Protože většinu bohatsví z výroby shrábne podnikatel, tak vytvořené bohatství (hodnoty) jsou neprodejné v místě vzniku. Zkrátka lidem nezaplatí dost na to, aby skoupili jeho produkci, tedy to, co pro něj sami vyrobili. Pokud by to však udělal, stejně by se k jejich koupi nedostali, protože by se na to celé podnikatel vybodl se slovy, ať tedy podnikají a starají se oni sami a mně zaplatí, abych si mohl koupit vše, co jim jako podnikatelům vyrobím. Takže to nakonec vždy skončilo při starém dobrém kapitalismu, jak se říká.
A teď jde o to, kam s těmi v místě vzniku neprodejnými hodnotami. Marx je nazýval nadhodnotou. No vyvážela se a tím hospodářsky rozvíjela nové oblasti. Kdyby všechny kolejnice a lokomotivy vyrobené britským průmyslem byly tehdy prodejné v samotné Anglii, nikdy by se nemohla rozjet kolonizace USA. USA byly z počátku masívním dovozcem kapitálu, vlastně hodnot ve vyspělé Evropě vyrobených a v ní neprodejných. Takže, ač byl tehdy v USA hutní a strojírenský průmysl teprve v plenkách, tak průmyslových výrobků potřebných nejen pro jeho rozvoj, ale i pro potřeby života obyvatel byl dostatek (masívní dovoz z průmyslově rozvinuté Evropy).
No a dnes je to následovně. Vyvážet pomalu není kam, myšleno těm, ze kterých by potom něco „káplo“ a aby toho průšvihu nebylo málo, vyspělý svět se ocitá v situaci rozvojového světa. Dováží pomalu víc, než sám pro vlastní spotřebu vyprodukuje. To nelze do nekonečna, tak se rozjelo řešení, protože ono to ani jinak nejde, které známe jako hru, škatule, škatule, hejbejte se. Málo židlí, moc lidí. Málo trhů, moc vývozců. Prostě začala strkanice mezi vyspělým světem navzájem. Je to zkrátka boj o hospodářské přežití.
Zatím tedy vedou USA, protože tam se ještě kapitalismus jakž takž drží a ztrácí EU, protože ji voliči strčili do spárů zelených komoušů. A to vrcholné nebezpečí tkví v tom, že i když má polovina lidí v USA prezidenta Trumpa za poděsa, tak pokud udělá něco, co je v zájmu země, jeho zapřísáhlí političtí oponenti, až převezmou otěže, ponechají v platnosti. Jinými slovy, co nám zelení komouši ve prospěch USA podělají (deindustrializace EU), to se nám už nikdy nevrátí.
Co se peklu dá, to se nikdy nevydá! Tak jsme si to jako kluci hrávali a tím se připravovali na skutečný život. I když nám nedocházelo, na co to byl tehdy nácvik.
Jinde se dočtete, jak tam firmy propouštějí, klesá hodnota dolaru a akcie kolísají. A hlavně – projevy blížící se občanské války narůstají. Silnice potřebují opravit, extrémní státní zadluženost, 30 % analfabetů.