Rozpočtový výbor dnes [25.2.] na své 10. schůzi doporučil Sněmovně ke schválení návrh státního rozpočtu pro rok 2026 v jeho druhém čtení. Členové výboru se ale i přeli o agrobarony, mamuty, a dokonce řešili to, zda má, či nemá Senát na platy.
Návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2026 počítá se schodkem 310 miliard korun. Pro doporučení schválit návrh zákona hlasovali poslanci koalice ANO, SPD a Motoristů. Naopak opoziční zákonodárci byli proti nebo se hlasování zdrželi. Výbor přitom nepodpořil žádný ze čtyř podaných opozičních požadavků na přesun peněz uvnitř rozpočtu. Vládní poslanci žádnou úpravu Výboru nepředložili. Poslanci se v obecné rozpravě rovněž pohádali o dotace v rezortu zemědělství. A řešili to, že v Senátu, který má přebytky na účtech ve výši zhruba sto milionů korun, nemají na platy [více níže v textu, pozn. red.]
Kapitola Všeobecná pokladní správa
Za Ministerstvo financí ČR [MF ČR] na jednání Výboru vystoupila náměstkyně ministryně financí Marie Bílková. Ta byla do funkce náměstkyně ministryně znovu jmenována 18. prosince 2025. Bílková stručně uvedla předložený návrh státního rozpočtu, konkrétně kapitolu 398 s názvem Všeobecná pokladní správa na rok 2026. Jedná se o kapitolu, která spravuje všeobecné příjmy a výdaje státního rozpočtu. A šlo o poslední kapitolu státního rozpočtu, kterou se Výbor dosud podrobně nezabýval. Podle náměstkyně jsou její základní ukazatele následující:
- Celkové příjmy: 1 059,8 miliardy korun.
- Celkové výdaje: 267,4 miliardy korun.
[Pozn. red.: Všeobecná pokladní správa značí specifickou, centrálně spravovanou kapitolu státního rozpočtu, kterou řídí MF ČR. Zahrnuje příjmy a výdaje všeobecného charakteru, které nelze přiřadit konkrétnímu ministerstvu, včetně vládní rozpočtové rezervy pro nepředvídané události.]
Náměstkyně Bílková upozornila, že v rámci této kapitoly došlo oproti loňskému roku k navýšení jejího objemu o 14,5 miliardy korun. U výdajů státní rozpočet počítá s poklesem oproti roku 2025 o částku 1,6 miliardy korun.
„Daňové příjmy jsou rozpočtovány ve výši 1 038,5 miliardy korun. Což je o 15,8 miliardy korun více než v roce 2025,“ doplnila náměstkyně.
Podle ní návrh nedaňových příjmů – kapitálových příjmů a přijatých transferů – počítá s částkou 21,3 miliardy korun. A ve srovnání s rokem 2025 je nižší o 1,3 miliardy korun.
Vybrané položky kapitoly Všeobecná pokladní správa
Náměstkyně Bílková se dotkla krátce i dalších bodů. Sem patřila například vládní rozpočtová rezerva pro letošní rok.
„Vládní rozpočtová rezerva se navrhuje pro rok 2026 ve výši 8 miliard korun a představuje tak 0,33 procenta výdajů státního rozpočtu. Což je o částku 716,5 milionu korun nad minimální zákonný limit. Ten je 0,3 procenta výdajů státního rozpočtu na příslušný rozpočtový rok,“ vysvětlila před poslanci.
Uvedla i dvě speciální rezervy pro řešení krizových situací a na mimořádné výdaje Integrovaného záchranného systému v celkové výši 200 milionů korun.
Upřesnila dále, že letos návrh státního rozpočtu počítá s náklady na obecní volby a třetinu Senátu. Ty si vyžádají 1,5 miliardy korun. Zmínila i letošní navýšení výdajů státního rozpočtu na státní pojištěnce. Ty letos dosáhnou 157,7 miliardy korun.
„Navýšení je zde 3,1 procenta [+2 %] kvůli pravidelné valorizaci. Vyměřovací základ se navýší z částky 15 769 korun na 16 206 korun za kalendářní měsíc. To znamená navýšení částky na jednoho pojištěnce z 2 127 loni na 2 188 korun letos,“ uvedla náměstkyně.
Dále třeba zmínila výdaj 300 milionů korun v rámci peněz zasílaných do Evropské unie. Což je částka, kterou Česká republika platí na úrocích za půjčky Evropské unie Ukrajině. Částka je podle ní stejná jako loni.
Obecná rozprava a dohady poslanců
Následovala obecná rozprava členů Výboru o návrhu státního rozpočtu jako celku i jednotlivých kapitol. Zde překvapily dva pozměňovací návrhy poslanců TOP 09. Ty prezentoval a prosazoval předseda klubu Jan Jakob. Podstata návrhů spočívala v seškrtání několika desítek kapitol státního rozpočtu o více než 64 miliard korun.
Z nich by se následně 21 miliard korun přidalo rezortu ministerstva obrany. A 300 milionů by směřovalo na posílení financí Bezpečnostní informační služby ČR [BIS]. Přes 43 milionů korun navíc by šlo Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost [NÚKIB]. Zbytek peněz by se zařadil, jak uvedl Jakob, do „státní rezervy“. A ta by podle něj nemusela být ani vyčerpána.
„A tudíž by na konci fiskální roku splňoval státní rozpočet podmínky zákona o rozpočtové odpovědnosti,“ vysvětlil Jakob s tím, že návrhu poslanců TOP 09 říká „úsporný balíček ve výši 64 miliard korun“.
„Tedy takové částky, abychom naplnili zákon a jeho podmínky. […] Aby ten rozpočet byl v souladu se stanoviskem Národní rozpočtové rady,“ vyjasnil.
Jan Jakob si rovněž řekl o fanfáry
Základem návrhu TOP 09 jsou podle Jakoba systémové úspory napříč kapitolami. Je to redukce vybraných dotačních a transferových titulů. Je to snížení provozních výdajů ústředních orgánů. Přičemž největší část TOP 09 navrhovaných přesunů peněz se týká kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, zejména v dávkovém systému.
„Ano, můžete namítnout, že je to odvážné,“ řekl Jakob s tím, že škrty by šly ruku v ruce s návrhy Národní rozpočtové rady.
Klíčová je podle něj i oblast úspor plošných a nesystémových dotací. To zejména v oblasti zemědělství, která byla podle jeho názoru výrazně navýšená.
„A jsou určeny pro největší zemědělce v naší zemi. Což si myslím, že nepotřebuje další komentář,“ řekl poslanec Jakob, který v následné debatě použil termín „agrobaroni“.
Poté kritizoval výdaje na navýšení slev jízdného, byť ty měly platit až od příštího roku. Ale třeba i náklady, které státu stouply tím, že vláda převedla poplatky za obnovitelné zdroje u energií z domácností a firem na státní rozpočet. Díky tomu českým firmám a domácnostem klesla cena elektřiny o deset až 30 procent v závislosti na typu odběru.
„Samozřejmě, pokud by byl náš návrh přijat, tak má i další vedlejší pozitivní efekty,“ uvedl dále Jakob.
Za příklad dal snížení státního dluhu a lepší reputaci Česka na finančních trzích.
„Pokud byste hlasovali pro tento návrh, kolegové, tak děkuji za fanfáry,“ řekl s tím, že vládní poslanci mohou schválením pozměňovacích návrhů TOP 09 napravit to, co pokazili.
Rozpočtový výbor: Co se dělo dál…
Na poslance Jana Jakoba reagovala poslankyně Jitka Volfová [ANO]. Ta uvedla, že ve Sněmovně někteří zmiňují stále jen „agrobarony, agromamuty a já nevím, co všechno“.
„Já bych ráda, aby tady jasně zaznělo to, co zde řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán, že navýšení dotací v zemědělství jde hlavně do lesního hospodářství a na odstranění povodňových škod,“ uvedla.
Rovněž doplnila, že za poslední čtyři roky šly zemědělským firmám na dotacích přes čtyři miliardy korun. Ale jen 15 procent z nich směřovalo k velkým zemědělským podnikům. Naopak 85 procent směřovalo k mikro, malým a středním zemědělským podnikům.
„Možná by bylo dobré zajít do zemědělských podniků…,“ doporučila poslanci Jakobovi a dodala, že by to bylo smysluplnější, „než mít neustále jen plnou pusu agrobaronů a agromamutů“.
Jan Jakob na její slova reagoval, že to není pravda. Že realita je úplně jiná.
„Navýšili jste podpory agrárního sektoru o více než 8,7 miliardy korun. Celkově dotace v tomto sektoru navyšujete na více než 43 miliard korun. A jinde škrtáte. […] Navýšení oproti loňskému roku je o více než deset miliard korun,“ řekl.
Zvýšení dotací pro hospodaření v lesích činí podle něj jen 600 milionů korun. A na vodní hospodářství jde více jen 800 milionů korun.
„Nepochybuji o tom, kam chcete ty navýšené prostředky nasměrovat,“ doplnil.
Poslankyně Volfová mu na to odpověděla, že se s ním už přít nebude. A znovu mu doporučila, aby navštívil zemědělské podniky a zorientoval se v tématu zemědělství.
V podobném duchu radil Janu Jakobovi poslanec Miroslav Ševčík [nestr. za SPD]. Na což mu poslanec Jakob řekl, že v minulosti byl na brigádě v zemědělství, sběru jahod. A dodal, že nejenom v minulosti sbíral jahody, ale byl i na návštěvě v zemědělských podnicích.
V Senátu nemají na platy. I to řešil sněmovní Výbor
Poslankyně Lucie Sedmihradská [STAN] na jednání Výboru navrhla doplnit rozpočet Senátu o 14 milionů korun. Argumentovala tím, že horní komoře parlamentu chybí peníze na mandatorní výdaje, zejména na platy.
Poslankyně Jana Murová [ANO] tento návrh odmítla hned v jeho zárodku s tím, že Senát má z minulých let přebytky ve výši 80 milionů korun. Proto podle ní nemůže Senátu chybět 14 milionů korun na platy.
Na adresu představitelů Senátu, kteří poukazují na to, že v návrhu státního rozpočtu na letošní rok mají málo peněz, uvedla: „Ale bylo to jako pláč malého dítěte, který má doma ve skříni plno sladkostí, ale chtěl by ještě o dalších 14,5 milionu víc sladkostí. Přitom tam Senát má ještě 80 milionů, které mu tam leží a ztrácí na hodnotě.“
Ke „krizové“ situaci v Senátu se vyjádřila i poslankyně Věra Kovářová [STAN]. Ta upozornila, že Senát skutečně má své nespotřebované výdaje. Ty jsou podle ní dokonce přes sto milionů korun. Nicméně i tyto prostředky podle ní významně zapojuje do svého provozu a bezesporu je i použije.
„Ale zde jde o to, že jsou-li nějaké finanční prostředky určeny na mzdy [v případě Senátu platy, pozn. red.], tak ten návrh, který přichází z vlády, by neměl být o tom, že ta položka bude snížena,“ vyjasnila.
„Pokud jsem to tedy správně pochopila,“ řekla s tím, že ministerstvo financí nemůže snížit mzdové [platové, pozn. red.] náklady s tím, že je podle ní může pouze navýšit. Rovněž dodala, že ušetřené peníze, které drží Senát, což, jak zdůraznila, nezastírá, může Senát použít na lepší účely, než jsou platy. Příkladem uvedla digitalizaci nebo vylepšení reprezentativních budov.
—
Co se týče návrhu poslanců TOP 09 na přesunutí 64 miliard korun v rámci rozpočtu, tak ten členové rozpočtového výboru odmítli s tím, že „nemá dostatečné finanční krytí“.
–DNA–
