Nelegální zaměstnávání se v Česku znovu rozmohlo spolu s příchodem stovek tisíců uprchlíků z Ukrajiny. Zejména kvůli vyššímu výběru daní se na něj ale nyní více zaměří Ministerstvo financí ČR. Zpozornět by proto měly mnohé české firmy.
Advokátka a expertka na pracovní právo Irena Valíčková [na obrázku vpravo, pozn. red.] ze stejnojmenné advokátní kanceláře ve svém komentáři na FinTag upozorňuje nejen na to, jak vypadá nelegální zaměstnávání v praxi, ale i radí firmám, jak se vyhnout problémům, pokutám i vězení.
—
Mezi nejběžnější formy nelegálního zaměstnávání v praxi patří takzvané zastřené zprostředkování nebo švarcsystém. Zatímco u prvního jevu – často jde o cizince zaměstnané ve výrobě nebo potravinářství – firmy mnohdy netuší, že se dopouštějí něčeho nezákonného, švarcsystém, který se navíc často uplatňuje i u manažerských pozic, firmy zpravidla riskují úmyslně. Za nelegální práci přitom hrozí desetimilionová pokuta, v krajních případech pak i roky vězení.
Tisíce případů nelegálního zaměstnávání pravidelně kontrolují inspektoři v Česku. Jen za rok 2024 provedl Státní úřad inspekce práce skoro 19 tisíc kontrol. Téměř každá třetí z nich se soustředila na nelegální zaměstnávání – včetně takzvaného zastřeného agenturního zaměstnávání či umožnění tohoto zaměstnání.
V jaké pozici jsou české firmy
Mnohé české firmy mají problém sehnat na manuální práce české zaměstnance. Obracejí se proto na nejrůznější agentury, aby jim pracovní sílu dodaly. Problém je v tom, že ne všichni zprostředkovatelé jednají v souladu se zákonem. Typické je to třeba v průmyslu, ve výrobě nebo v potravinářství.
Zaměstnavatel zpočátku ani nemusí tušit, že dělá něco špatně. Na papíře si objednává službu, ve skutečnosti ale dostane lidi do provozu. Dodavatel pracovníků pak mnohdy obchází své povinnosti. Neplatí odvody, nebo pracovníky vyplácí takzvaně na ruku. Společnost, která je objednatelem, tak sice získává tyto zaměstnance o to levněji, ale v rozporu se zákonem.
Firmy chtějí více otevřít pracovní trh lidem ze zemí mimo EU
Ale stejně jako jinde i tady platí, že neznalost firmy neomlouvá. Postihy hrozí nejen agentuře jako takové, ale i společnosti, která od ní zaměstnance objednává. Pokuta může dosáhnout až deseti milionů korun. A jen za rok 2024 odhalily kontroly Státního úřadu inspekce práce 436 případů zastřeného zprostředkování. Dohromady stát udělil sankce ve výši téměř 160 milionů korun.
Jak se problémům vyhnout? První krok je prověření, zda je personální agentura, se kterou firma zvažuje spolupráci, registrovaná na webu ministerstva práce a sociálních věcí. Důležité je zkontrolovat taky smlouvu, kterou společnost s dodavatelem podepisuje. A to třeba s pomocí odborníků, právníků, pokud si není firma jistá.
Nejen zastřené zaměstnávání, ale i švarcsystém
Není tu ale jen takzvané zastřené agenturní zaměstnávání. Je tu i švarcsystém. A zatímco u zastřeného agenturního zaměstnání firmy mnohdy nevědí, že se pouští za hranici zákona, opačná situace panuje u takzvaného švarcsystému. V tomto případě zaměstnavatelé většinou tuší, že dělají něco nezákonného. Láká je možnost ušetřit na odvodech za sociální a zdravotní pojištění.
OSVČ na odvodech zaplatí více. Nová vláda jim ale navýšení vrátí
V případě švarcsystému využívá osoby samostatně výdělečně činné [OSVČ]. Ty musejí dodržovat stejná pravidla, jako by byly zaměstnanci – jenže nemají pracovní smlouvu. Je varující, že s touto formou nelegálního zaměstnávání se často setkáváme i u vedoucích pozic, IT pracovníků nebo obchodních zástupců.
Ministryně Schillerové Kobra už začíná nebezpečně syčet
Ministryně financí Alena Schillerová [ANO] už docela jasně deklarovala, že kvůli nelegálnímu zaměstnávání stát přichází o desítky miliard korun ročně. A že tomu chce učinit přítrž. Vláda se tak na potírání nelegálního zaměstnávání v následujících letech zaměří víc než kdy předtím. Plánuje posílení kontrol ve firmách a MF ČR zřizuje i novou specializovanou skupinu [obdoba finanční Kobry, tzv. Kobra načerno, pozn. red.] na potírání nelegálního zaměstnávání.
Ministryně Schillerová chystá Kobru načerno. Míří jí i na ukrajinské občany
Firmy by se proto měly na tento důslednější přístup vlády včas připravit. Pokud kontrola u zaměstnavatele odhalí nedodržení povinnosti v oblasti odvodů ve větším rozsahu, může být stíhán za trestný čin. Za to hrozí až tři roky vězení. U nejzávažnějších případů může horní sazba trestu vzrůst až na deset let.
Nejlepší prevencí je pro zaměstnavatele rychlá kontrola všech aspektů zaměstnávání pracovníků. A pak samozřejmě následná úprava systému tak, aby při případné inspekci práce zaměstnavatel obstál.
Irena Valíčková, Advokátní kancelář Valíček & Valíčková
Nevím, proč právnička zapomněla uvést, že zaměstnanci jsou často vypláceni keš.
Postihování porušování zákona ohledně placení za práci fandím rozhodně mnohem více, než agresivní honbě za přestupky řidičů. Například bezohlednému ukládání pokud obcemi za vyšší rychlost při úsekovém měření. Dynamický radar by bylo lepší řešení.
Už před dobrými 10 lety jsem četl (myslím, že dokonce na Novinky.cz), že Putin v Rusku zakázal pracovním agenturám zaměstnávat lidi pro práci v jiných firmách a právě k vůli lumpárnám, kterých se běžně dopouštějí pracovní agentury i tady. Dovolil jim jen zprostředkovatelskou činnost v hledání zaměstnanců. Proč to nejde u nás? Agentury, které pronajímají lidi jiným firmám jsou zbytečný a nežádoucí příživnický prvek.