Členské státy EU se připravují na to, že budoucí sedmiletý rozpočet EU by mohl být o 100 až 200 miliard eur [cca 2,4 bil. až 4,8 bil. Kč] nižší, než stojí v návrhu, který v červnu představilo kyperské předsednictví.
Rozpočet EU na roky 2028 až 2034 i tak nadále počítá s výdaji v přepočtu kolem 40 bilionů korun. O možných drobných škrtech informuje bruselský server Politico s odvoláním na své diplomatické zdroje. Nový, to je přepracovaný vyjednávací rámec by mělo představit irské předsednictví již tuto sobotu. Následně se stane rozpočet EU na další roky jedním z hlavních témat říjnového unijního summitu. Ten startuje příští týden ve čtvrtek.
Experti: Evropská komise míří k nekontrolovatelnému zadlužování
Evropská komise [EK] zveřejnila první návrh nového sedmiletého rozpočtu loni v červenci v objemu 1,76 bilionu eur [cca 42,5 bilionu Kč]. Kyperské předsednictví letos v červnu představilo vyjednávací rámec v objemu 1,73 bilionu eur [cca 41,8 bilionu Kč].
„Začíná to jedničkou,“ řekl listu Politico jeden z diplomatů a naznačil výši miliardové částky, o kterou má být původní návrh seškrtán.
Nejsnazším terčem pro škrty je část rozpočtu nazvaná administrativní výdaje, kterou tvoří 118 miliard eur vyčleněných na provoz unijních institucí a zaměstnance EU.
Diplomaté ale očekávají výraznější škrty i u části Global Europe [Globální Evropa]. Finance z ní směřují na vnější činnost EU, tedy zejména do rozvojových oblastí a do sousedství bloku. Podle návrhu Komise na Global Europe vyčlenila 200 miliard eur [cca 4,8 bilionu Kč]. Škrty míří i na Evropský fond pro konkurenceschopnost. V něm podle původního návrhu EK plánovala 410 miliard eur [cca 10 bil. Kč] na posílení průmyslové kapacity EU.
Vyjednávání o rozpočtu běží naplno
Vyjednávání o rozpočtu EU na příští roky se konají právě v těchto týdnech a 17 členských zemí EU včetně Česka v dopise varovalo před škrty v zemědělství a regionálních dotacích. Postavily se tak proti vyjádření Německa, Nizozemska či Dánska. Tyto země podporují snížení unijního rozpočtu a za priority považují zejména konkurenceschopnost, bezpečnost a obranu.
Škrty v oblasti zemědělství a kohezních fondů, které tvoří téměř polovinu celkového rozpočtu, budou podle pěti diplomatických zdrojů jen mírné, nebo žádné. Podle bruselského serveru by to znamenalo vítězství pro skupinu takzvaných Přátel koheze, mezi které patří i Česká republika.
„Nicméně máme velké obavy, že by se Irsko mohlo rozhodnout drasticky omezit financování výzkumu a vnější činnosti. Což jsou klíčové oblasti pro rozvoj, naše ekonomické zájmy i otázku migrace,“ uvedl jeden z diplomatů, s nímž mluvil list Politico.
Šéfka EK říká, proč EU potřebuje na útratu víc peněz, než má
Irský ministr pro evropské záležitosti Thomas Byrne tento týden v Evropském parlamentu uvedl, že při hledání dohody mezi členskými státy EU bylo dosaženo „významného pokroku“. „Nemůžeme ale vyhovět všem,“ dodal při svém projevu před europoslanci ve Štrasburku.
Jednání o nových unijních daních a poplatcích
Politico dále uvádí, že intenzivní jednání probíhají i o nových daních a poplatcích, které chce zavést Evropská komise, aby naplnila příjmy rozpočtu. Pokud je neprosadí, žádá navýšení poplatků jednotlivých členů EU do unijního rozpočtu. To unijní země ale odmítají.
Zadlužování zemí EU pokračuje dál v řádu bilionů korun co tři měsíce
Komise proto už loni navrhla pět nových daní, které by měly generovat 66 miliard eur [cca 1,6 bil. Kč] ročně. Během jednání o rozpočtu se mnohé unijní vlády ale postavily proti daním, které by drtivě ovlivnily jejich ekonomiky. Několik evropských vlád lobovalo v Irsku za zrušení nově navrhované daně z příjmu právnických osob, známé jako CORE. Tu odmítá Německo i další země. Politico ale uvádí, že tato daň zůstane výměnou za to, že postihne jen největší firmy. A nedotkne se malých a středních podniků. O tom se mluví již delší dobu jako o jasné věci. Možných změn se podle bruselského listu dočká ale i nová unijní daň z tabáku a tabákových výrobků.
EK zavede sazbu daně na tabák a nikotin a z ní si vezme 15 %
Na druhou stranu podle listu EU zřejmě nenajde odvahu k tomu, aby zavedla daň na americké technologické giganty. A to z obavy z celní odvety, jíž v tomto případě dlouhodobě hrozí americký prezident Donald Trump. Zarážející ale je, že z jednání o nových unijních daních podle listu aktuálně vypadává vyšší zdanění hazardních her a kryptoměnových společností, které navrhl Evropský parlament.
–ČTK/RED–
