Polská centrální banka od začátku letošního roku nakoupila 150 tun zlata. A její zlaté rezervy se vyšplhaly na 700 tun. Uvedl to guvernér banky Adam Glapiński. Podle něj bude v nákupech zlata centrální banka dál pokračovat.
Trend zvýšených nákupů zlata je v poslední době patrný také u dalších centrálních bank po celém světě, upozornila agentura AFP. Podle agentury Reuters nyní zlato tvoří 31 procent celkových rezerv polské centrální banky.
„Je to pro polskou centrální banku historický úspěch. Polsko upevnilo svou pozici mezi deseti zeměmi s největšími zlatými rezervami na světě,“ řekl Glapiński.
Ten už na začátku roku oznámil, že banka plánuje zvýšení zlatých rezerv na 700 tun. Nyní řekl, že banka promýšlí další postup.
„Nevidím žádný důvod, proč bychom měli nákupy zlata zastavit,“ dodal.
Guvernér rovněž uvedl, že dlouhodobým plánem banky je skladovat třetinu svého zlata u americké centrální banky v New Yorku, třetinu u britské centrální banky v Londýně a třetinu v Polsku. Za tímto rozložením rezerv podle něj stojí bezpečnostní důvody.
„Prožili jsme mnoho válek, mnoho katastrof všeho druhu, takže jde prostě o preventivní opatření,“ vysvětlil rozložení skladových zásob zlata šéf polské centrální banky.
Dobrá doba pro nákup zlata
Pokud polská centrální banka nakupuje zlato, právě teď k tomu má dobrou příležitost, shodují se analytici. Cena zlata letos prochází extrémně divokým vývojem, ale v posledních měsících se drží na svých nižších hodnotách. Přičemž ještě na začátku roku trh zažíval masivní euforii. Ta ale skončila s podzimem.
Historické maximum: Koncem ledna 2026 vystoupala spotová cena zlata na absolutní rekord přibližně 5 405 dolarů [cca 117 720 Kč] za troyskou unci.
Náhlý obrat a propad. Během září a října cena prudce klesala. Aktuálně se pohybuje na hranicí 4 000 dolarů [cca 87 120 Kč] za unci.
Podle analytiků se letos chová zlato dost netypicky. Kvůli spekulacím krátkodobých investorů vykazuje silnou korelaci s technologickými akciemi a indexem S&P 500. Jako by šlo o rizikové aktivum navázané na vlnu umělé inteligence, nikoliv o bezpečný přístav.
Vývoj ceny zlata od začátku roku 2026
„Zajímavé je, že zlato oslabuje navzdory pokračující válce na Blízkém východě, útokům na energetickou infrastrukturu a problémům s dodávkami ropy. Za běžných okolností by takové události zvyšovaly poptávku po bezpečných aktivech,“ říká investiční analytik XTB Tomáš Vranka.
Roli v tom podle něj sehrává posilující dolar, který nákup zlata prodražuje, ale i rostoucí výnosy u státních dluhopisů.
„V současné době vojenské konflikty zároveň zdražují energii a obnovují obavy z inflace. Investoři proto očekávají delší období vyšších úrokových sazeb, což na zlato vyvíjí tlak. Geopolitika tak působí oběma směry. Zvyšuje zájem o bezpečná aktiva, ale prostřednictvím inflace a výnosů dluhopisů zároveň snižuje jejich atraktivitu,“ vysvětluje.
Zlato nakupují i další centrální banky
Česká národní banka [ČNB] minulý měsíc oznámila, že měla na konci září v rezervách 87,4 tuny zlata. Podíl zlata na celkové hodnotě rezerv činil 6,5 procenta. ČNB za třetí čtvrtletí nakoupila pět tun zlata. Objem nákupů byl obdobný jako v předchozích kvartálech. To znamená, že centrální banka nakupuje zlato pravidelně každý měsíc tempem zhruba 1,5 až 2 tuny, aby průměrovala nákupní cenu.
Centrální banka zvýšila úrokové sazby. Hlavní sazba je na 4 %
Guvernér ČNB Aleš Michl vyhlásil držení zlatých rezerv za jeden z hlavních cílů ČNB. Cílí na navýšení zlatých rezerv v objemu 100 tun zlata nejpozději do konce roku 2028. Tím by banka pod jeho vedením vytvořila nejvyšší zlatý poklad v historii samostatné České republiky. Vzhledem k rychlému tempu dosavadních nákupů však může podle analytiků tohoto milníku dosáhnout už v roce 2027.
Válka v Íránu nutí některé státy sahat do svých zlatých rezerv
Aktuální situace na trhu se zlatem z pohledu centrální bank vypadá tak, že ty ekonomiky, jež nesou nejdrtivější dopady vojenských konfliktů, zlato rozprodávají, ostatní banky je nakupují. Podle World Gold Council dosáhly čisté nákupy centrálních bank v letošním třetím čtvrtletí v průměru objemu bezmála 110 tun měsíčně. Přičemž mezi nejvýznamnější kupce patří již tradičně Čína, Uzbekistán nebo Polsko. Čínská centrální banka nakupuje zlato již dva roky každý měsíc.
–RED/ČTK–
