Centrální banka Turecké republiky [CBRT] během krátké doby prodala více než sto tun zlatých rezerv. Využila je na intervence ve prospěch kurzu turecké liry. Tu brání před negativními dopady aktuálního konfliktu USA a Izraele s Íránem.
Zlaté rezervy CBRT za uplynulé dva týdny klesly o více než 118 tun, to z úrovně 820 až 830 tun na 702,5 tuny. Jen za poslední týden tohoto období CBRT snížila objem zlata o 69,1 tuny. To představuje největší týdenní pokles od doby, kdy banka začala zveřejňovat takto podrobná data.
„Data a odhady místních bank ukazují, že přibližně 26 tun zlata bylo prodáno přímo, zatímco asi 42 tun bylo použito v transakcích typu swap zlato–lira s cílem zvýšit likviditu a schopnost devizových intervencí,“ uvádí pro FinTag vedoucí analytik XTB Jiří Tyleček.
Vývoj ceny zlata od začátku roku 2026
Podle něj CBRT otevřeně komunikuje, že v podmínkách války s Íránem, prudkého růstu cen energií a vysokého podílu zlata v rezervách, přes 60 %, představují transakce „kryté zlatem“ přirozený nástroj podpory devizové likvidity. Také ale dodává, že tento krok nemá být vnímán jako měřítko pro ostatní centrální banky.
„Turecká lira za poslední rok ztratila vůči americkému dolaru téměř 15 procent. A to i přes to, že úrokové sazby zůstávají výrazně vyšší než v USA. Za posledních 5 let pak lira ztratila více než 80 procent své hodnoty,“ říká Tyleček.
Centrální banky dál nakupují zlato
Navzdory tureckému výprodeji se globální obrázek nijak výrazně nezměnil. World Gold Council [WGC] odhaduje, že nákupy centrálních bank letos dosáhnou přibližně 850 tun. Což je mírně méně než 863 tun v roce 2025, ale i nadále jde o rekordní úroveň. Představuje to téměř dvojnásobek ročního průměru nákupů z let 2010–2021 [cca 400 až 500 tun].
Podle nejnovějších průzkumů WGC plánuje až 43 procent centrálních bank letos zvýšit podíl zlata ve svých rezervách. A 95 procent očekává, že globální objem zlatých rezerv centrálních bank bude v pětiletém horizontu dále růst. Mezi uváděné motivy patří:
- Diverzifikace od dolaru.
- Ochrana proti inflaci.
- Ochrana proti systémovému riziku.
- Obavy o stabilitu veřejného dluhu zemí G10.
V datech WGC a v tržních analýzách jsou jako nejčastěji zmiňované aktivní instituce nebo banky plánující další akumulaci v roce 2026 Čína, Polsko, Indie, Kazachstán, Uzbekistán, Malajsie, Indonésie, ale také Česká republika a Srbsko. To, že na prvním místě stojí Čína, není náhoda.
Čína: 17 měsíců nepřerušené akumulace zlata
Na konci března 2026 dosáhly oficiální čínské rezervy zlata 74,38 milionu trojských uncí [cca 2 313 tun]. Oproti únoru v březnu Čína zvýšila objem zlatých rezerv o dalších více než deset tun zlata. Jde o sedmnáctý po sobě jdoucí měsíc vykázaných nákupů ze strany Lidové banky Číny [PBOC]. Hodnota čínských zlatých rezerv v dolarovém vyjádření nyní činí 342,76 miliardy USD [cca 7,17 bilionu Kč].
„I když hodnota těchto rezerv spolu s poklesem ceny zlata v minulých týdnech klesla, Peking dál systematicky přidává kov,“ vyjasňuje Tyleček.
Čína vyzvala banky, aby omezily držení amerických státních dluhopisů
I WGC upozorňuje, že Čína dlouhodobě patří mezi hlavní tahouny strukturální poptávky centrálních bank po zlatě. Některé odhady naznačují, že skutečná úroveň čínských rezerv může být až dvojnásobná oproti oficiálně vykazovaným údajům. Pro PBOC slouží zlato jako nástroj diverzifikace vůči dolaru, zajištění proti finančním sankcím a dlouhodobý stabilizátor důvěryhodnosti jüanu. Tady je podle Tylečka třeba i dodat, že jüan stále drží jen dvě až tři procenta globálních rezerv. Pozice amerického dolaru tak v tomto ohledu zůstává neotřesitelná.
–RED–
To je tak, když člověk žije v prostředí sociálních sítí, akciových společností a dalších vymožeností.