Češi vydělávají nejvíce ze zemí skupiny V4

Češi mají nejvyšší mzdy ze zemí Visegrádské čtyřky [V4]. Naopak ve srovnání s průměrnými příjmy v Německu mají mzdy třetinové. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti Mazars CEE Tax Guide.

Průměrná mzda v soukromém sektoru v eurech v Česku dle studie činí 1 533 eur [cca 37 696 Kč]. To je nejvyšší hodnota ze zemí Visegrádské čtyřky [V4]. Upřesněme, že Český statistický úřad uvádí jiná data. Podle něj průměrná mzda v Česku, která ale zahrnuje všechny zaměstnance, v letošním prvním pololetí činila 37 929 korun.

Pokles reálné průměrné mzdy v Česku přidává na rychlosti

Pokračujme ale ve studii mezd v soukromém sektoru. V Polsku průměrná mzda činí 1 301 eur [cca 31 992 Kč], v Maďarsku 1 369 eur [33 664 Kč], na Slovensku 1 185 eur [29 139].

Nejvyšší průměrná mzda dle studie v celé střední a východní Evropě je v Německu, a to 4 130 eur [cca 101 557 Kč]. Následuje Rakousko s 3 818 eur [cca 93 885 Kč]. Naopak nejnižší průměrná mzda 400 eur [cca 9 836 Kč] je v Kosovu, 450 eur [cca 11 066 Kč] v Bosně a Hercegovině a 485 eur [cca 11 926] na Ukrajině.

Růst mezd v roce 2021

Rozdíly v růstu průměrné mzdy v eurech byly loni v rámci regionu střední a východní Evropy výraznější než v předchozím období. Německo, kde loni průměrné mzdy rostly o 14 procent, v letošním prvním pololetí dosáhly růstu čtyři procenta. Naopak v Rakousku rostla průměrná úroveň mezd rychleji, a to o 23 procent. V Maďarsku růst mezd akceleroval o 19 procent. Slovensko vykázalo růst o šest procent, Polsko dokonce pokles o dvě procenta.

Podle studie Češi loni meziročně brali o dvanáct procent více. Avšak podle ČSÚ průměrná hrubá mzda loni činila 37 839 korun. Po odečtení inflace reálně stoupla o 2,2 procenta. V meziročním srovnání vzrostla průměrná mzda za celý loňský rok o 2 177 korun. To je o 6,1 procenta více. Spotřebitelské ceny loni stouply o 3,8 procenta. Reálně tak průměrná mzda vzrostla o 2,2 procenta.

Průměrná měsíční hrubá mzda v OECD v roce 2021

[Zdroj: OECD]

Průměrná hrubá měsíční mzda je podíl mzdových prostředků [vč. příplatků za přesčas, odměn, náhrad mezd, atd.] připadající na jednoho zaměstnance za měsíc. Nevypovídá tedy o výplatě jednoho konkrétního zaměstnance.

Češi odvádějí na mzdách nejvíce

Studie dále uvádí, že u povinných odvodů zaměstnavatelů související se zaměstnáváním lidí je průměrný poměr nákladů zaměstnavatele k hrubým mzdám 15 procent. Mezi zeměmi jsou značné rozdíly. Zatímco v Rumunsku či Kosovu činí odvody méně než pět procent hrubé mzdy, v Polsku 20,48 procenta, v České republice je to 24,8 procenta pro roční příjmy do 76 330 eur [cca 1 876 955 Kč] a na Slovensku dokonce 35,2 procenta.

Nejvyšší povinné odvody ze mzdy mají ČR, SR a Rusko

Podle CEE Tax Guide náklady na pracovní sílu klesají téměř ve všech sledovaných zemích, pokles v jednotlivých zemích ale vykazuje značné rozdíly. A liší se i základní přístup ke zdanění příjmů v regionu. Některé země nadále prosazují paušální sazby daně z příjmů. To je například Bulharsko, Maďarsko a Rumunsko. Jiné zachovávají výrazně progresivní daňové sazby, jako je například Rakousko, Německo a Slovensko.

–DNA–