Česko, Slovensko a Rusko mají nejvyšší povinné odvody na sociální a zdravotní pojištění z 21 středoevropských a východoevropských zemí. Vyplývá to z mezinárodní studie Mazars CEE Tax Guide. Ta monitoruje vývoj přímých a nepřímých daní, nákladů na pracovní sílu, úroveň mezd a oblast převodních cen.
Povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění jsou nejnižší v Litvě a Rumunsku. Naopak na Slovensku, v Česku a Rusku jsou povinné odvody na sociální a zdravotní pojištění nejvyšší. Zatímco v Litvě nebo Rumunsku odvádějí firmy 1,77 procenta, respektive 2,25 procenta. V Česku je to 33,8 procenta a na Slovensku dokonce 35,2 procenta. V Rusku je to pak 30 procent, 15,1 procent a 10 procent. V Česku se na rekordních hodnotách podílí zejména odvody na sociálním pojištění. Naopak výše odvodů na zdravotní pojištění v Česku v mezinárodním srovnání k nejvyšším už nepatří.
Odvody na sociální pojištění patří v ČR k nejvyšším v Evropě
Rozdíl mezi státy s nejvyššími a nejnižšími povinnými odvody zaměstnavatelů a zaměstnanců činí více než 30 %. Podle studie Mazars CEE Tax Guide [srovnávací tabulka daňového zatížení na str. 27, pozn. red.] celkové náklady práce zaměstnavatelů v regionu, které zahrnují i povinné odvody, nepřímé daně, činí téměř 160 procent čisté mzdy. Tato hodnota klesá v případě skupin s nižšími příjmy [cca 155 %] a stoupá v případě vyšších příjmových skupin [167 %]. Poměr nákladů na daně a odvodů zatěžujících zaměstnavatele je v průměru 16 procent hrubých mezd v regionu.
Vysoké odvody na sociální pojištění jsou zátěž, ukázal koronavir
Výše minimální mzdy
Co se týká úrovně mezd, země regionu vykazují velmi široké rozpětí. Zatímco minimální čistá mzda v Srbsku, na Ukrajině a v Kosovu se pohybuje pod úrovní 180 eur. V dalších zemích bývalé Jugoslávie nebo v Albánii a Bulharsku dosahuje 200 až 300 eur. V zemích Visegrádu [Česká republika, Slovensko, Maďarsko, Polsko] je minimální mzda stanovena v rozpětí 400 až 500 euro. Zcela nesrovnatelné hodnoty výrazně nad poměry regionu vykazuje Rakousko [1 866 eur] a Německo [1 620 eur]. Za poslední rok došlo ke zvýšení minimální mzdy počítané v eurech na Ukrajině, Rumunsku, Bulharsku, Polsku, Slovensku a v České republice [v současnosti čistá minimální mzda činí 476 euro].
Průměrná čistá mzda
Průměrná čistá mzda v soukromém sektoru je opět nejvyšší v Německu [2 221 eur], v Rakousku [2 131 eur] a ve Slovinsku [1 241 eur]. Následují země Visegrádu, Řecko, Chorvatsko a Pobaltské státy, kde se škála průměrných mezd pohybuje v rozmezí od 700 do 1 100 eur. Nejnižší čisté průměrné mzdy pobírají zaměstnanci v Kosovu [361 eur], Albánii [401 eur] a Severní Makedonii [418 eur].
Nejvyšší DPH se platí v Maďarsku
Nejvyšší sazby DPH platí v Maďarsku [27 %] a Chorvatsku [25 %]. Naopak nulovou sazbu pro určený druh zboží a služeb využívají v Lotyšsku, Polsku, Rusku a na Ukrajině. První dva zmíněné státy mají ve svých daňových systémech celkem čtyři sazby. Desetiprocentní nejnižší sazba DPH v České republice je nad průměrem regionu. Vedle Čechů ji platí ještě Slováci, Srbové a obyvatelé Bosny a Hercegoviny, kde je na poměry regionu stanovena raritní jednotná sazba odvodů DPH.
Daně z příjmů fyzických osob
Sazby daně z příjmů fyzických osob jsou v 21 sledovaných státech regionu variabilní. Nejméně však platí zaměstnanci na Balkáně. Vůbec nejnižší sazbu platí zaměstnanci v Černé Hoře [9 %] následovanými zaměstnanci v Srbsku, Rumunsku a Severní Makedonii [10 %]. Naopak nejvyšší sazby jsou v Chorvatsku [24 % / 36 %].
Daňové systémy některých států také využívají progresivní daň v závislosti na výši příjmů zaměstnance. Progresivní daň s širokou procentní škálou je uplatňována například v Německu, Rakousku, Řecku a Slovinsku.
Daně z příjmů právnických osob
Nejvyšší daně z příjmů právnických osob odvádějí firmy v Německu, kde se v závislosti na zisku pohybuje na úrovni až 31 procent. Mezi země s vysokou korporátní daňovou sazbou patří i Rakousko. Tam sazba dosahuje čtvrtiny zisku [25 %] a Řecko [24 %]. V Řecku dosahovala sazba v roce 2016 až 29 procent. K poslednímu snížení přistoupilo Řecko letos. Zároveň bylo jedinou zemí, která letos plošně daň snížila. Pro některé malé plátce ponížilo daň i Polsko, kde určitá skupina firem odvede devět procent ze svého zisku.
Naopak nejnižší korporátní daně jsou v Maďarsku a Černé Hoře [shodně 9 %]. V Albánii a Bosně a Hercegovině může být daň pro skupinu firem, které splní určité podmínky, až nulová. Celkový průměr regionu je 16 procent. Česká republika s jednotnou 19% sazbou patří k zemím s nadprůměrným zdaněním korporátních zisků.
Skupinové zdanění právnických osob se uplatňuje jen v několika zemích CEE regionu. Jmenovitě v Bosně a Hercegovině, Polsku, Rakousku a nově i v Maďarsku, kde bylo zavedeno v roce 2019.
Další vývoj po pandemii covid-19
Podle očekávání daňových odborníků se po pandemii covid-19 dají očekávat změny v daňových systémech jednotlivých zemí regionu a plánování fiskálních příjmů. Většina národních vlád před pandemií stavěla především na zvyšování soukromé spotřeby, proto byla zvýšená pozornost věnována nepřímým daním.
„Daň z přidané hodnoty se stala v posledních letech nejvýznamnějším zdrojem příjmů pro státní rozpočty. To se může, ale nemusí změnit. Některé vlády uvažují o ekonomických stimulech v podobě například snížení zdanění práce. Výpadky fiskálních příjmů mohou nahradit typy daní, které dosud nebyly příliš uplatňovány. Jako je například sektorová daň pro vybraná odvětví [například bankovní daň, pozn. red.] či digitální daň,“ říká vedoucí partner daňového oddělení Mazars Pavel Klein.
Česká vláda v této souvislosti uvažuje o změně systému přímých daní a zrušení superhrubé mzdy. Superhrubá mzda byla zavedena v roce 2008 v rámci takzvané reformy veřejných financí. Tato mzda přitom byla zavedena pouze jako dočasné protikrizové opatření.
Zavedení superhrubé mzdy je daňaři vnímáno spíše jako skryté navýšení daní. To proto, že se nenavyšuje sazba daně, ale základ pro její výpočet. Reálná sazba daně z příjmů fyzických osob ze zaměstnání tedy není 15 procent, ale 20 procent plus solidární přirážka [7 %] u příjmu nad čtyřnásobek průměrné mzdy. Zatímco současná vláda hovoří o zrušení superhrubé mzdy jako o hotové věci, povinné odvody na sociální pojištění snižovat nechce. Jak totiž opakovaně pro FinTag.cz uvedla vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová [za ANO] snížit povinné odvody na sociální pojištění musí jít ruku v ruce s reformou penzijního systému.
–RED–
