Česko, Slovensko a Rusko mají nejvyšší povinné odvody na sociální a zdravotní pojištění z 21 středoevropských a východoevropských zemí. Vyplývá to z mezinárodní studie Mazars CEE Tax Guide. Ta monitoruje vývoj přímých a nepřímých daní, nákladů na pracovní sílu, úroveň mezd a oblast převodních cen.

Povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění jsou nejnižší v Litvě a Rumunsku. Naopak na Slovensku, v Česku a Rusku jsou povinné odvody na sociální a zdravotní pojištění nejvyšší. Zatímco v Litvě nebo Rumunsku odvádějí firmy 1,77 procenta, respektive 2,25 procenta. V Česku je to 33,8 procenta a na Slovensku dokonce 35,2 procenta. V Rusku je to pak 30 procent, 15,1 procent a 10 procent. V Česku se na rekordních hodnotách podílí zejména odvody na sociálním pojištění. Naopak výše odvodů na zdravotní pojištění v Česku v mezinárodním srovnání k nejvyšším už nepatří.

Odvody na sociální pojištění patří v ČR k nejvyšším v Evropě

Rozdíl mezi státy s nejvyššími a nejnižšími povinnými odvody zaměstnavatelů a zaměstnanců činí více než 30 %. Podle studie Mazars CEE Tax Guide [srovnávací tabulka daňového zatížení na str. 27, pozn. red.] celkové náklady práce zaměstnavatelů v regionu, které zahrnují i povinné odvody, nepřímé daně, činí téměř 160 procent čisté mzdy. Tato hodnota klesá v případě skupin s nižšími příjmy [cca 155 %] a stoupá v případě vyšších příjmových skupin [167 %]. Poměr nákladů na daně a odvodů zatěžujících zaměstnavatele je v průměru 16 procent hrubých mezd v regionu.

Vysoké odvody na sociální pojištění jsou zátěž, ukázal koronavir

Výše minimální mzdy

Co se týká úrovně mezd, země regionu vykazují velmi široké rozpětí. Zatímco minimální čistá mzda v Srbsku, na Ukrajině a v Kosovu se pohybuje pod úrovní 180 eur. V dalších zemích bývalé Jugoslávie nebo v Albánii a Bulharsku dosahuje 200 až 300 eur. V zemích Visegrádu [Česká republika, Slovensko, Maďarsko, Polsko] je minimální mzda stanovena v rozpětí 400 až 500 euro. Zcela nesrovnatelné hodnoty výrazně nad poměry regionu vykazuje Rakousko [1 866 eur] a Německo [1 620 eur]. Za poslední rok došlo ke zvýšení minimální mzdy počítané v eurech na Ukrajině, Rumunsku, Bulharsku, Polsku, Slovensku a v České republice [v současnosti čistá minimální mzda činí 476 euro].

Průměrná čistá mzda

Průměrná čistá mzda v soukromém sektoru je opět nejvyšší v Německu [2 221 eur], v Rakousku [2 131 eur] a ve Slovinsku [1 241 eur]. Následují země Visegrádu, Řecko, Chorvatsko a Pobaltské státy, kde se škála průměrných mezd pohybuje v rozmezí od 700 do 1 100 eur. Nejnižší čisté průměrné mzdy pobírají zaměstnanci v Kosovu [361 eur], Albánii [401 eur] a Severní Makedonii [418 eur].

Nejvyšší DPH se platí v Maďarsku

Nejvyšší sazby DPH platí v Maďarsku [27 %] a Chorvatsku [25 %]. Naopak nulovou sazbu pro určený druh zboží a služeb využívají v Lotyšsku, Polsku, Rusku a na Ukrajině. První dva zmíněné státy mají ve svých daňových systémech celkem čtyři sazby. Desetiprocentní nejnižší sazba DPH v České republice je nad průměrem regionu. Vedle Čechů ji platí ještě Slováci, Srbové a obyvatelé Bosny a Hercegoviny, kde je na poměry regionu stanovena raritní jednotná sazba odvodů DPH.

Daně z příjmů fyzických osob

Sazby daně z příjmů fyzických osob jsou v 21 sledovaných státech regionu variabilní. Nejméně však platí zaměstnanci na Balkáně. Vůbec nejnižší sazbu platí zaměstnanci v Černé Hoře [9 %] následovanými zaměstnanci v Srbsku, Rumunsku a Severní Makedonii [10 %]. Naopak nejvyšší sazby jsou v Chorvatsku [24 % / 36 %].

Daňové systémy některých států také využívají progresivní daň v závislosti na výši příjmů zaměstnance. Progresivní daň s širokou procentní škálou je uplatňována například v Německu, Rakousku, Řecku a Slovinsku.

Daně z příjmů právnických osob

Nejvyšší daně z příjmů právnických osob odvádějí firmy v Německu, kde se v závislosti na zisku pohybuje na úrovni až 31 procent. Mezi země s vysokou korporátní daňovou sazbou patří i Rakousko. Tam sazba dosahuje čtvrtiny zisku [25 %] a Řecko [24 %]. V Řecku dosahovala sazba v roce 2016 až 29 procent. K poslednímu snížení přistoupilo Řecko letos. Zároveň bylo jedinou zemí, která letos plošně daň snížila. Pro některé malé plátce ponížilo daň i Polsko, kde určitá skupina firem odvede devět procent ze svého zisku.

Naopak nejnižší korporátní daně jsou v Maďarsku a Černé Hoře [shodně 9 %]. V Albánii a Bosně a Hercegovině může být daň pro skupinu firem, které splní určité podmínky, až nulová. Celkový průměr regionu je 16 procent. Česká republika s jednotnou 19% sazbou patří k zemím s nadprůměrným zdaněním korporátních zisků.

Skupinové zdanění právnických osob se uplatňuje jen v několika zemích CEE regionu. Jmenovitě v Bosně a Hercegovině, Polsku, Rakousku a nově i v Maďarsku, kde bylo zavedeno v roce 2019.

Další vývoj po pandemii covid-19

Podle očekávání daňových odborníků se po pandemii covid-19 dají očekávat změny v daňových systémech jednotlivých zemí regionu a plánování fiskálních příjmů. Většina národních vlád před pandemií stavěla především na zvyšování soukromé spotřeby, proto byla zvýšená pozornost věnována nepřímým daním.

Daň z přidané hodnoty se stala v posledních letech nejvýznamnějším zdrojem příjmů pro státní rozpočty. To se může, ale nemusí změnit. Některé vlády uvažují o ekonomických stimulech v podobě například snížení zdanění práce. Výpadky fiskálních příjmů mohou nahradit typy daní, které dosud nebyly příliš uplatňovány. Jako je například sektorová daň pro vybraná odvětví [například bankovní daň, pozn. red.] či digitální daň,“ říká vedoucí partner daňového oddělení Mazars Pavel Klein.

Česká vláda v této souvislosti uvažuje o změně systému přímých daní a zrušení superhrubé mzdy. Superhrubá mzda byla zavedena v roce 2008 v rámci takzvané reformy veřejných financí. Tato mzda přitom byla zavedena pouze jako dočasné protikrizové opatření.

Alena Schillerová odmítá 15% daň z příjmů pro všechny

Zavedení superhrubé mzdy je daňaři vnímáno spíše jako skryté navýšení daní. To proto, že se nenavyšuje sazba daně, ale základ pro její výpočet. Reálná sazba daně z příjmů fyzických osob ze zaměstnání tedy není 15 procent, ale 20 procent plus solidární přirážka [7 %] u příjmu nad čtyřnásobek průměrné mzdy. Zatímco současná vláda hovoří o zrušení superhrubé mzdy jako o hotové věci, povinné odvody na sociální pojištění snižovat nechce. Jak totiž opakovaně pro FinTag.cz uvedla vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová [za ANO] snížit povinné odvody na sociální pojištění musí jít ruku v ruce s reformou penzijního systému.

–RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here