Spolek pro podporu nezávislé justice v ČR Šalamoun ve své aktuální zprávě uvádí, že v případě bitcoinové kauzy byl odsouzený Tomáš Jiřikovský propuštěný na svobodu bez potřebných náležitostí. Více ve zprávě Spolku.
Téma podmíněného propuštění v Česku nabývá znepokojivých rozměrů – obzvlášť pokud jde o „významné“ nebo movité odsouzené. Dva aktuální případy – Tomáše Jiřikovského a Ladislava Kirschnera – ukazují, že systém podmíněného propuštění může selhávat jak na úrovni procesní, tak materiální.
V případě Tomáše Jiřikovského, odsouzeného za zpronevěru rekordního objemu bitcoinů, vyplývá z oficiální databáze Ministerstva spravedlnosti ČR Infosoud, že neexistuje žádný záznam o tom, že by trestní spis Jiřikovského byl vůbec předložen soudu rozhodujícímu o jeho podmíněném propuštění.
Bitcoinová kauza bobtná. Jiřikovský podal trestní oznámení a zmizel
To je zásadní procesní pochybení. Soud totiž nemůže rozhodovat o podmíněném propuštění bez znalosti obsahu spisu. Tedy spisu, jenž obsahuje nejen základní údaje o výkonu trestu, ale i zprávy z věznice, vyjádření orgánů činných v trestním řízení a údaje o náhradě škody.
Pokud soud skutečně rozhodoval bez spisu, zpochybňuje to nejen zákonnost samotného rozhodnutí. Zpochybňuje to i důvěru veřejnosti v elementární férovost justičního systému. Takový postup musí neprodleně prověřit příslušné orgány. Hrozí totiž, že tento postup představuje nejen kárné, ale i trestní pochybení.
Další příběh: Zjevné porušení zákona
Snad ještě závažněji působí případ Ladislava Kirschnera, odsouzeného na sedm let za zvlášť závažný zločin podvodu [škoda cca 80 mil. Kč], který byl na popud Spolku Šalamoun po zásahu Policie ČR dodán do výkonu trestu 12. února 2021. Kirschner nebyl ve výkonu trestu ani 38 měsíců. Ve výkonu trestu byl 44 procent ze 7 let.
Pak ho Okresní soud v České Lípě dne 22. března 2024 podmíněně propustil. Přitom zákon [§ 88 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku] stanoví jasně, že osoby odsouzené za zvlášť závažný zločin mohou žádat o podmíněné propuštění až po polovině trestu. V tomto případě tedy po 42 měsících.
Navíc Kirschner nenastoupil do výkonu trestu dobrovolně, škodu přes 80 milionů korun nijak neuhradil, a přesto mu soud bez jakéhokoliv odůvodnění, pouze s konstatováním vzdání se práva na stížnost, vyhověl. Tento postup je v přímém rozporu s dikcí zákona i judikaturou Ústavního soudu.
Podmíněné propuštění: Výsada vyvolených?
Oba případy – Jiřikovského i Kirschnera – ukazují, že systém podmíněného propuštění v Česku může být u movitých nebo veřejně známých odsouzených ohýbán do neuvěřitelných rozměrů. Rozhodování bez spisu či zcela v rozporu s textem zákona signalizuje odborné veřejnosti i občanům, že právo v těchto případech neplatí pro všechny stejně.
Živě: Schůze poslanců k bitcoinové kauze se zvrhla v politikaření
Podmíněné propuštění má být institutem motivujícím k polepšení a resocializaci. Jak ale ukazují poslední případy, v praxi českých soudů může dojít k jeho zneužívání. A to ve prospěch těch, kdo mají vliv, kontakty či peníze. Takový stav je neudržitelný! Vyžaduje systémovou kontrolu i nápravu. / Vítejte v právním státě!
Spolek Šalamoun
Spis dorazit nemusí, hlavně když dorazily prachy na ty správné účty!