Čínská ekonomika v druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 5,2 procenta. To je mírné zpomalení oproti růstu o 5,4 procenta v prvním čtvrtletí. Podle tiskových agentur o tom informuje čínský statistický úřad.
Čínský hrubý domácí produkt [HDP] mezi dubnem až červnem vzrostl ve srovnání s předchozím kvartálem o 1,1 procenta. Výsledek HDP v druhém čtvrtletí podle agentury Reuters mírně předčil očekávání analytiků a ukázal odolnost čínské ekonomiky vůči americkým clům.
Hospodářský růst v druhém čtvrtletí zůstal v souladu s prognózami především zásluhou silného vývozu, ale mírně zpomalil uprostřed pokračujícího napětí v obchodních vztazích s Washingtonem a slabé domácí spotřeby, poznamenala agentura AFP.
Analytici očekávali, že HDP vzroste o 5,1 procenta oproti stejnému období loňského roku, píše Reuters a připomíná, že Čína si stanovila jako cíl za celý rok dosáhnout růstu ve výši okolo pěti procent HDP.
Loni čínský HDP rostl o pět procent. Druhá největší ekonomika světa se dosud vyhnula prudkému zpomalení, částečně díky politické podpoře a křehkému obchodnímu příměří mezi USA a Čínou. Trhy se přesto připravují na slabší růst v druhé polovině roku pod tlakem poklesu exportu, nízké spotřebitelské důvěry a přetrvávajícího poklesu na trhu s nemovitostmi. Alespoň tak situaci popisuje agentura Reuters.
Čína měla dobré výsledky i v prvním kvartále
HDP Číny v prvním čtvrtletí letošního roku vykázal meziroční růst o 5,4 procenta. To bylo o 0,3 procenta více než očekávali analytici. Mezikvartálně přidal čínský HDP 1,2 procenta.
V prvním čtvrtletí se na výkonu čínské ekonomiky ještě plně neprojevila cla amerického prezidenta Donalda Trumpa, který první z nich začal zavádět v březnu. Svou roli cla i tak sehrála, protože jenom debata o jejich zavedení vedla mnohé americké odběratele čínského zboží k předzásobení. Což je jeden z faktorů, který v letošních prvních třech měsících prospěl čínské ekonomice.
Analýza autoprůmyslu: Čína jde rychle dopředu, Evropa zaostává
Dovoz do USA nejen z Číny zůstal zvýšený po celé letošní první čtvrtletí. V únoru překonal hodnotu 401 miliard dolarů [cca 8,86 bil. Kč]. Prudce vzrostl už v lednu. Do Ameriky směřovaly rekordní zásilky mobilních telefonů, zboží pro domácnosti a farmaceutických přípravků, počítačů, zdravotnického materiálu. Stejně tak Amerika ve stejném období vyvezla více než obvykle.
Obchod ale provází i problémy. Jde například o rostoucí ceny u kritických surovin, u kterých Čína v rámci odvetných opatření omezuje vývoz. Týká se to magnetických materiálů ze vzácných zemin, jež jsou klíčové pro výrobu elektrických pohonů a elektroniky.
Čínská ekonomika pohledem západního ekonoma
Obecný pohled na čínskou ekonomiku v nedávném podcastu FinTag nabídl asset manažer společnosti Amundi John O’Toole: „Je to součást tamějšího nacionalismu.“
Přístup vychází z historie Číny, která byla i navzdory své rozlehlosti vždy centrálně řízená. Aktuálně roli centrální hlavy země plní jediná politická strana – Komunistická strana Číny. Země prochází mnoha problémy jak v ekonomické, tak sociální oblasti. Současně zvyšuje výdaje na obranu.
Co se týče vztahu k USA, který poznamenávají spory o cla a duševní vlastnictví, řekl: „Jednou z otázek, na které se shodnou jak američtí demokraté, tak republikáni, je Čína. Oba tábory přitom přistupují k Číně zostra, volí postoj jestřábů. Mohou si to dovolit, Amerika má obrovskou výhodu v podobě svého domácího trhu.“
Války jsou inflační, protože jsou velmi nákladné, říká John O’Toole
„Svět není černobílý, má mnoho odstínů šedi. To platí jak pro Čínu, tak pro Rusko, tak pro Západ. Není ničím neobvyklým, když vzájemně spolupracují země, které navenek vystupují jako nesmiřitelní protivníci,“ dodal O’Toole.
–RED/ČTK–
Ještě tak před 20 lety jsem v mainstreamu často četl, že Čína je chudá a zaostalá země, kde panuje hladomor a lidi tam dřou od rána do večera za hrst rýže. Dnes je jasné, že už tehdy to pravda nebyla. Číňani se jen teprve rozjížděli. A vidíte, dnes je to nejrychleji se vyvíjející obrovská velmoc, která ve světě upozaďuje i USA. Nejlepší na tom je, že za to může nenažranost západního kapitálu. Ten nechtěl v USA ani Evropě svoje lidi dobře zaplatit a přesouval výrobu za levnou pracovní silou do Číny. Potřeboval však odborně vzdělané Číňany aby mohli v Číně řídit výrobu a vývoj. Takže vybrané Číňany posílali na studia do prestižních západních univerzit. Dneska ti Čiňani s diplomy západních univerzit učí již na čínských univerzitách další generace čínských odborníků, takže dnes si už sami vychovávají svou odbornou základnu, mají svůj vlastní kapitál a ukazují západu dlouhý nos. Číňani už ani nepotřebují od nikoho nic kopírovat, protože ve vývoji jsou dál. To spíš západ začal ve zvýšené míře používat průmyslovou špionáž aby se dostal k novým čínským know-how.
A nejde jen o Cinu , ktera je nejviditelnejsi, ale i o dalsi zeme tzv.tretiho sveta; Indii, Malajsii Vietnam, zeme Latinske Ameriky, vc. nekterych africkych zemi, vsechno lidnate zeme. EU uz je ted uzemim neprosperity , kde si silnejsi a bohatsi zeme zoufale udrzuji svou zivotni uroven kolonizaci a vysavanim tech, co pristoupily pozdeji, ktere se tak stavaji stale chudsimi, ale se stale zvysujicimi se zivotnimi naklady.