Britský premiér Sir Keir Starmer dnes [22.6.] oznámil, že odstupuje z funkce předsedy Labouristické strany. V čele vlády zůstane, dokud strana nevybere jeho nástupce. Starmer to dnes řekl novinářům před úřadem vlády v Downing Street.
Doplnil, že 9. července strana zahájí volbu jeho nového nástupce. Funkci šéfa strany i premiéra vlády mu hodlá předat do září.
„Když už udělal jakékoli rozhodnutí, udělal hrozné rozhodnutí,“ hodnotí působení Keira Starmera v čele strany a vlády v bulvárním sloupku Steerpike britský konzervativní magazín The Spectator.
Starmer končí po pouhých 23 měsících ve funkci. Labouristé podle listu podlehli stejnému osudu jako Konzervativci, které kritizovali za měnění lídrů, rozhádanost a neakceschopnost.
„Věrné kolegy hodil přes palubu, když se něco pokazilo. Měnil taktiku při prvním závanu větru, šetřil s pravdou a tvrdohlavě odmítal uznat realitu. Nic z toho mu neslouží ke cti,“ pokračuje v hodnocení Starmera jako premiéra Steerpike.
Podle něj ten nebyl jako premiér ani neoblíbený ani odmítány, ale byl aktivně a zuřivě nenáviděný. A to i ve chvíli, kdy se mu jen málo co dalo vytknout. Nenávist sklízel zejména v tématech, která se dotýkala migrace a soužití s muslimskými přistěhovalci.
„Velká část lidí zastávala názor, že je odporný pokrytec, protože protestoval proti náhodným útokům na muslimy v ulicích, ale zřejmě byl lhostejný nebo aktivně podporoval program masového znásilňování dětí muslimskými muži,“ uvádí Steerpike.
Útoky v Londýně: Kde jsou všichni ti demokraté? Jako vždy mlčí, když mají křičet
Steerpike se vyjadřuje i k případnému nástupci Starmera. Podle něj volba Labouristů bude plně v režii poslance Andyho Burnhama a jeho týmu levicových aktivistů, kteří stojí za svržením Starmera. Právě toho tipuje i na nového šéfa strany.
„Bůh nám všem pomáhej,“ konstatuje a vysvětluje i proč: „Ačkoliv Sir Keir rozhodně nebyl přítelem růstu, podnikání a prosperity, to, co přijde dál, může být ještě horší…“
Hlubší pohled na Keira Starmera
Tématu se věnuje ve Spectatoru i James Kirkup, partner z poradenské společnosti v oblasti strategické komunikace a Public Relations. Ten si klade otázku, jak je možné, že Starmer, který s přehledem vyhrál parlamentní volby, odchází po dvou letech docela „na huntě“. Jednou z odpovědí podle něj je to, že Starmer věnoval jen minimální pozornost politikaření v jeho vlastní straně.
„Jeho labourističtí kolegové mu nebyli jen cizí, ale byli pro něj cizí,“ tvrdí Kirkup a dodává, že Starmer se vyznačoval i nedostatkem nápadů a kreativity.
Přesto mohl být dobrý, ne-li hvězdný premiér, pokračuje. A to proto, že největší problémy Británie podle něj nepotřebují mnoho nových nápadu a kreativity. Ale potřebují takovou vládu, která je uzná a pokusí se je trochu vylepšit. V tom však Starmer selhal, i když o tom zejména před volbami příkladně hovořil.
„Kdyby skutečně udělal všechno, nebo alespoň jen něco z toho, pak by se dalo věřit, že vyvede Británii z bažiny zoufalství, že se věci mohou zlepšit. Ale neudělal to,“ píše Kirkup.
Uvádí i konkrétní osobní zkušenost: „Když jsme mluvili s ministry, úředníky a dalšími lidmi blízko vlády, znovu a znovu jsme slyšeli stejný příběh: V čísle 10 se nic neděje. Starmer nenaléhá a neřídí. Neklade otázky. Neřídí ani nepožaduje. Nevede.“
Kirkup připouští obrovské množství problémů, které se valily na Starmera. Podle něj ten jako politik, ale i člověk selhal. Zastával nejvyšší úřad, ale k ničemu v něm nebyl.
„Nevedl. Neřídil. Nevyužil moc, kterou získal. Nevyužil příležitost, kterou měl. Jeho příběh je příběhem osobního selhání v celostátním měřítku,“ uzavírá s tím, že to je důvod konce Starmera v čele strany stejně jako vlády.
Co přijde vzápětí
Nový šéf Labouristické strany by měl být známý do září, kdy se znovu sejde britský parlament. Proces nominace nástupce nastane 9. července. Za posledních deset let půjde již o sedmého premiéra. Pokud se do vnitrostranického klání kvalifikuje více než jeden kandidát, rozhoduje o vítězi hlasování všech členů strany a přidružených organizací. Sem patří hlavně odborové svazy. Vítěz se následně stane předsedou vlády poté, co dosavadní premiér složí demisi do rukou panovníka.
Média favorizují zmíněného bývalého starostu Manchesteru Andyho Burnhama. Ten minulý týden zvítězil v doplňovacích volbách do parlamentu. A dnes se stává poslancem. Ve svém okresku výrazně uspěl, což bylo v rozporu s výkony ostatních Labouristů v dalších volebních okrscích. Průzkumy ukazují, že 56letý Burnham je nejoblíbenějším politikem Labouristické strany.
Komentář: Jak mě zradikalizoval stát, i když jsem vůbec nechtěl
Burnham se profiluje jako představitel středolevicového křídla Labouristické strany [soft left, pozn. red.]. Klade důraz na posílení veřejných služeb, boj proti regionální nerovnosti, odpor vůči neoliberální ekonomice a zastává přenesení moci z Londýna do regionů.
Starmerovi zlomily vaz hlavně letošní květnové komunální volby. V nich jeho strana utrpěla drtivou porážku. Asi čtvrtina labouristických zákonodárců vyzvala Starmera k rezignaci. V té době rezignovali někteří jeho ministři, například ministr obrany či zdravotnictví.
–DNA–
Sotva začal politicky vychládat, dostává ťafky až nečekané. to pogtředboval náš vůdce volského potahu ze Strakovky už po měsíci svého záškodnictví.
„…to, co přijde dál, může být ještě horší…“ Tak to asi tisíce uvězněných za politické názory nebudou propuštěni. Co 300 tisíc dronů, které chtějí Britové dodat Banderovcům ?
Anglosasové za 1000 let jen potvrzují, co jsou zač. A co potvrdí ve volbách ? Jsem ultraskeptický optimista. Také myslím, že se Hitlerovi Merzovi cvaká riťka jako relátko, že by přecvakla pětku drát.
Babišátko bude budovat dobré vztahy s jakýmkoli představitelem Británie.