Dnes [22.6.] brzy ráno skončila jednání na vysoké úrovni ve Švýcarsku. Jejich cílem je trvalé ukončení války s Íránem. Írán a Spojené státy se dohodly i na vytvoření „antikonfliktní skupiny“, jež má najít cestu k ukončení bojů v Libanonu.
V prohlášení mediátorů jednání, Pákistánu a Kataru, stojí, že antikonfliktní skupina zahrne libanonskou vládu. Agentura AP uvedla, že zůstává nejasné, zda uspěje v zastavení bojů mezi Íránem podporovanou milicí Hizballáh a Izraelem, který okupuje Libanon. A současně trvá na tom, že si musí zachovat možnost podnikat útoky na militanty, kteří podnikají útoky na severní Izrael. Na druhé straně obnovené příměří v Libanonu, dohodnuté v sobotu, platí i nadále. Izraelská armáda navíc uvedla, že už dnes ráno zruší omezení pohybu pro obyvatele poblíž hranic s Libanonem. To pozorovatelé vykládají jako další ze známek deeskalace konfliktu.
Izrael vyváží zbraně v rekordních objemech. To i díky válce s Íránem
Izraelci rovněž ale dnes dodali, že jejich vojáci zůstanou v bezpečnostní zóně na jihu Libanonu tak dlouho, jak to bude nutné, aby ochránili obyvatele severního Izraele před útoky proíránského hnutí Hizballáh. A na stranu Izraele se v této věci nyní postavil americký prezident Donald Trump.
„Írán musí okamžitě zastavit své vysoce placené zástupce v Libanonu v tom, aby způsobovali problémy,“ napsal na sociální síti a doplnil: „Pokud to neudělá, zasáhneme Írán znovu velmi tvrdě, stejně jako minulý týden, jen tvrději!!!“
Tím podle AP zkomplikoval práci pro viceprezidenta J. D. Vance a mediátory z Pákistánu a Kataru udržet Írán ve stále trvajících diskusích. Následovalo vyjádření íránského ministra zahraničí Abbáse Aragččího. Ten konstatoval, že „neúnavná pákistánská a katarská mediace přinesla významný pokrok v ukončení libanonské války“. A dodal, že prvním „skutečným testem“ spolupráce bude, zda se „dekonfliktní skupině“ podaří zastavit boje v Libanonu.
K jednání se vyjádřil i J. D. Vance: „Otázka, která před námi nyní stojí, je, kolik toho ještě můžeme společně dosáhnout. Můžeme začít znovu? […] Trvale změnit vztahy na Blízkém východě?“
Realitní trh v Dubaji stojí. Všichni čekají na to, co bude dál
První víkendové kolo jednání ve Švýcarsku na základě memoranda o porozumění podepsaného minulý týden skončilo dneska. Rozhovory na nižší úrovni ale poběží do konce tohoto týdne. Jejich cílem je příprava znění dohod tak, aby je mohli podepsat zástupci jednajících stran na vysoké úrovni.
Hormuzský průliv a jeho otevření
Dalším ze stěžejních bodů víkendového jednání bylo otevření Hormuzského průlivu. Vysoce postavený americký diplomat zapojený do rozhovorů, jenž si ale nepřál být jmenován, uvedl, že nedělní rozhovory zahrnovaly objasnění toho, co Írán myslel nedávnými prohlášeními o Hormuzském průlivu. Ten o víkendu oznámil, že průliv uzavřel, zatímco USA tvrdily, že doprava pokračuje.
Současně dochází k rozvolnění sankcí na obchod s íránskou ropou a ropnými produkty. Člen íránského vyjednávacího týmu řekl státní televizi, že byl dosažen návrh formulace o „dočasných výjimkách ze sankcí na ropu a ropné deriváty“.
Vývoj ceny ropy od začátku letošního roku do dneška cca 08:00 hodin
Uzavřené dohody podle agentury AP rovněž stanoví, že obchodní plavidla mohou proplout Hormuzským průlivem po dobu 60 dnů bezplatně, ale nevylučují budoucí poplatky uvalené Íránem. Prezident Trump v sobotu Íránu pohrozil, že pokud se do 60 dnů nedohodne, začne v průlivu vybírat „mýtné“ Amerika, a za služby, jež „jako anděl strážný poskytuje zemím Blízkého východu“.
Íránský rijál je na dně. Za dolar Íránci platí dvakrát tolik
I nadále platí, že dohoda podepsaná Trumpem a íránským prezidentem Masúdem Pezeškianem okamžitě umožňuje Teheránu volný prodej ropy. Cena ropy Brent dál klesá a aktuálně se obchoduje těsně pod hranicí 80 dolarů za barel. Jednání ve Švýcarsku řešila i uvolnění miliard dolarů Íránu držených v zahraničí.
Jednání kolem jaderného programu
Pokračují i jednání kolem íránského jaderného programu. USA stále navrhují snížení objemu Íránem drženého obohaceného uranu. A další deaktivování infrastruktury potřebné k jeho získávání. Nicméně íránský prezident Pezeškian se proti návrhu opětovně ostře vymezil. V neděli prohlásil, že „nikdy neustoupí od práva obohacovat uran a druhá strana je také nucena to akceptovat.“
Prezident Trump ho následně v americké televizi Fox News varoval. Podle něj by se měl hlídat v tom, co říká. Americká média v této souvislosti připomínají úspěšné údery na íránská jaderná zařízení v roce 2025. Ta byla součástí vyjednávání o íránském jaderném programu, která se ale přerušila.
Strmý pokles ceny ropy ukazuje na možný konec války s Íránem
I nyní panuje v USA v této otázce proti Íránu tvrdý postoj. Trumpa i Vance podle AP kritizují členové jejich Republikánské strany za to, že jsou vůči Íránu shovívaví. Jejich výkon přirovnávají v negativním kontextu k jaderné dohodě podepsané Obamovou administrativou. Tu ostatně kritizoval i Trump s tím argumentem, že nijak neukončila íránský jaderný program.
Další Trumpova kritika míří na Itálii
Na pozadí jednání USA s Íránem se dějí i další věci Prezident Trump znovu v souvislosti s odmítnutím vojenské pomoci při americko-izraelských útocích na Írán ostře napadl Itálii. A to hned ve dvou rovinách.
„Po vynaložení bilionů dolarů na NATO, Itálii … by nikdo ani nepomyslel na její zapojení do vztahů s Islámskou republikou Írán a jejich velmi vážnou jadernou hrozbou,“ uvedl.
Tím připomněl, že Itálie v roce 2007 čelila sankcím EU kvůli nelegálnímu vývozu komponentů pro plynové odstředivky na štěpení uranu.
„Po desetiletí je bráníme, ale když jsou zkoušeni, nejsou tam, aby oni bránili nás, a zbytek světa. Není to dobré!“ doplnil prezident Trump.
Komentář: Obrana svobody je víc než její zajištění. Obnovuje v ní víru
Tím narážel na to, že Itálie, ale i další země, neposkytly USA vojenskou podporu při útocích na Írán. Itálie dokonce zablokovala americkým bombardérům nasazeným v konfliktu s Íránem přístup na leteckou základnu Sigonella na Sicílii. Jakkoli to později vysvětlovala tím, že USA o povolení k přistání nepožádaly předem, ale oznámily jej až v průběhu letu, čímž obešly nutné schvalovací procedury.
Italská premiérka Giorgia Meloniová se navíc k žádostem USA o pomoc vymezila. V době první vlny útoků na Írán řekla, že Itálie je suverénní stát, který ctí své mezinárodní závazky, neúčastní se přímých útoků v Íránu a nebude si nechat zasahovat do vnitřní politiky. Za to ji americký prezident Donald Trump, jenž s ní měl v rámci evropských lídrů vždy nadstandardní vztahy, několikrát veřejně zkritizoval.
–DNA–
