Svaz německého průmyslu [BDI] dnes [22.6.] výrazně snížil výhled letošního růstu německého hrubého domácího produktu [HDP]. Němečtí průmyslníci odhadují, že ekonomika SRN letos stoupne maximálně o 0,4 procenta.
V lednu přitom zástupci BDI počítali s jednoprocentním růstem. Podle Svazu se ekonomické podmínky v Německu v posledních měsících dál zhoršily. Je za tím konflikt na Blízkém východě, situace na trhu s energiemi a poruchy dodavatelských řetězců. Prezident Svazu Peter Leibinger řekl, že spolková vláda by měla výrazně přidat v hospodářských reformách.
„Pravdou je, že často nejsme o tolik lepší, o kolik dražší. Vysoké ceny energií, vysoké daně, vysoké jednotkové náklady práce, vysoké nemzdové náklady práce a nekontrolovatelná byrokracie zatěžují Německo jako místo pro podnikání,“ zdůraznil.
Investice v Německu se nekonají. Zvláštní fond jen látá díry
Konkurenceschopné místo pro podnikání a tvorba průmyslové hodnoty zůstávají základem růstu a zaměstnanosti, uvedl. Právě v tom však podle něj Německo ztrácí na síle. Vysoké ceny energií, vysoké daně, vysoké nemzdové náklady na pracovní sílu a nadměrná byrokracie zatěžují Německo jako místo pro podnikání. Jeho Svaz od vlády požaduje komplexní balíček reforem, který posílí investice a zlepší konkurenceschopnost Německa.
Balíček zahrnuje mimo jiné tyto body:
- Nižší daně pro firmy.
- Snížení nákladů na práci.
- Rychlejší odpisy majetku.
- Podporu inovací.
- Modernizace veřejného sektoru.
- Snížení zadlužování státu.
Podle Leibingera má Německo stále silnou průmyslovou základnu a je inovativní společností. Bez rozhodných změn si ale koleduje o trvalou ztrátu přidané hodnoty u své produkce. Nicméně ani vláda spolkového kancléře Friedricha Merze nepředpokládá obrat k lepšímu v letošním roce. Vyplývá to z jejího rovněž sníženého odhadu HDP na 0,5 procenta letos. Její původní předpoklad byl 1,3 procenta.
Nespokojení jsou němečtí průmyslníci v automotive
Není to poprvé, kdy zástupci německého průmyslu volají po změnách. Letos v únoru prezidentka Německého svazu automobilového průmyslu [VDA] Hildegarda Müllerová uvedla, že podle posledního průzkumu VDA 72 procent v průzkumu oslovených firem v tamějším automotive má v úmyslu odložit, přesunout nebo úplně zrušit plánované investice v Německu.
„Loni přibližně dvě třetiny dotázaných společností, 64 procent, snížily počty svých zaměstnanců v Německu,“ doplnila.
Ohradila se i proti politice Evropské komise. Ta podle ní svými rozhodnutími až příliš často popírá realitu.
„Evropa potřebuje víc svobodného tržního prostředí, méně regulací a znovu se naučit vést debatu,“ řekla na výroční tiskové konferenci VDA jeho prezidentka Hildegarda Müllerová.
Hildegarda Müllerová: Evropa přišla o schopnost férové debaty
Nic z toho se podle ní ale neděje. Výsledek je ztráta konkurenceschopnosti automobilového průmyslu v Německu a spolu s ní i pracovních míst. Müllerová se odvolala na výsledky pravidelného průzkumu VDA, kterého se letos v lednu zúčastnilo 124 firem z německého automobilového průmyslu. Z něj dále vyplynulo, že letos propouští 49 procent oslovených německých firem v automobilovém průmyslu. Přičemž jen pět procent jich zaměstnance přibere. Zbytek firem [46 %] nové pracovníky nenabírá ani nepropouští.
Hildegarda Müllerová zároveň označila za varující, že téměř polovina z německých firem, které doma propouští, současně zvyšuje počet svých zaměstnanců v zahraničí. Ale jen 13 procent firem, které v Německu snižují počet pracovních míst, tak činí i v zahraničí.
„Ani jedna společnost nepřesouvá své provozy ze zahraničí do Německa,“ uvedla dále.
Důvodem je podle ní nedostatečná konkurenceschopnost země jako průmyslové lokality. Uvedla, že podmínky v Německu i celé EU se rapidně zhoršují. Za zásadní problém označila i to, že v Evropě se vytratila schopnost diskutovat a debatovat o prospěšných návrzích. Jakákoli smysluplná debata se podle jejího názoru naopak okamžitě zvrhává v dobývání politických zisků, které dnes podle ní ještě popoženou algoritmy sociálních médií.
Německá ekonomika upadá
Německá ekonomika letos v prvním čtvrtletí stoupla o 0,3 procenta. Tamější úřady sice hovoří o úspěchu, ale přesto už v druhém kvartále čekají opět stagnaci. A je to právě německá ekonomika, která je tou největší v Evropě.
0,3% růst německého hrubého domácího produktu [HDP] potvrdil [22.5.] ve své konečné zprávě Spolkový statistický úřad [Destatis]. I když ve srovnání s ostatními zeměmi nejde o oslnivý výsledek, jeho předsedkyně Ruth Brandová ho označila za „pozitivní start“.
„Po mírném růstu na konci loňského roku zaznamenala i německá ekonomika v letošním roce pozitivní start,“ řekla s tím, že zejména export na začátku roku 2026 výrazně vzrostl a podpořil růst HDP Německa.
Její důraz na export překvapuje. Statistika jejího vlastního úřadu totiž nabízí poněkud jiný obrázek. Destatis charakterizuje vývoj zahraničního obchodu v letošním prvním čtvrtletí jako „smíšený“. Podle něj vývoz celkově reálně klesl o 0,3 procenta. Pokles způsobil nižší vývoz služeb, propad činil -2,4 procenta.
Na druhou stranu je pravda, že vývoz zboží z Německa přece jen v prvním čtvrtletí mírně stoupl [+0,4 %]. Naproti tomu dovoz zboží do Německa ve stejném období vzrostl o 3,8 procenta. Celkový dovoz do země se zvýšil o 1,7 procenta. Dobrou zprávou pro Německo, ale i Česko je snad to, že rostl dovoz motorových vozidel, a hlavně jejich dílů.
Německá vláda přistupuje k prodeji Uniper SE. Zájem má mít i Křetínský
Naopak špatnou zprávou v této souvislosti je vývoj zahraničního obchodu Německa se Spojenými státy. Ten v letošním prvním čtvrtletí meziročně klesl o 30,5 procenta na 12,4 miliardy eur [cca 301 mld. Kč]. Mezikvartální pokles dosáhl -12,1 procenta. Destatis propad vysvětlil vyššími americkými cly na dovoz automobilů z Evropy. Ještě předloni bylo Německo hlavním obchodním partnerem USA. V roce 2025 ho vystřídala Čína.
—
To, že letos největší evropskou ekonomiku opět nečekají světlé zítřky, potvrdila i Evropská komise. Ta [21.5.] ve své jarní ekonomické prognóze zhoršila výhled růstu nejen německé ekonomiky. Zatímco loňský průměrný růst zemí EU dosáhl 1,5 procenta, letos podle ekonomů EK bude 1,1 procenta. Ještě na podzim měla EK za to, že to bude 1,4 procenta.
–DNA–
