Koncem června představila v Praze indická velvyslankyně Narinder Chauhan novou známku České pošty do zámoří. A na známce je vůbec poprvé v ČR vyobrazen Mahátma Gándhí, celým jménem Móhandás Karamčand Gándhí.
Námětem známky je podobenka Mahátmy Gándhího s jeho typickým gestem sepjatých rukou. Součástí emise je i příležitostné razítko s motivem Gándhího brýlí a datem vydání známky. Autorem výtvarného návrhu celé emise je Jan Kavan a rytcem FDC Bohumil Šneider.
„Že jsem mohl poctít tak velkého muže, tak malou věcí, jako je poštovní známka, mi bylo velkou poctou,“ uvedl při představení známky Jan Kavan.
Známku v nominální hodnotě zastoupené písmenem Z je možné použít pro prioritní obyčejnou zásilku do zahraničí do 50 g – mimoevropské země. To odpovídá i její hodnotě 45 Kč.
Známka je vytištěna v objemu 500 tísíc kusů. Je vyzdobena rytinou, což je klasická technika, kterou Česká pošta používá na výzdobu obálek. Razítko je velice atypické s Gándhího neodmyslitelnou pomůckou – složenými brýlemi.
500 tisíc kusů…
Podle vedoucího samostatného oddělení známkové tvorby Česká pošty Břetislava Janíka se jedná o příležitostnou poštovní známku vytisklou technikou ofset Poštovní tiskárnou cenin Praha v počtu 500 tisíc kusů a 3 200 kusů FDC ocelotiskem z plochy.
„Známku si mohou zájemci zakoupit na kterékoliv specializované filatelistické přepážce, na vybraných poštách a na webových stránkách České pošty. Známku jsme vydali na popud paní velvyslankyně Indické republiky Její excelence Narinder Chauhan, která nás oslovila na loňském veletrhu Sběratel s tím, že by ráda takovou známkou oslavila výročí Mahátma Gándhího,“ říká Břetislav Janík.
To potvrzuje i Její excelence Narinder Chauhan: „České známky jsou dlouhodobě ceněny jako ty nejkrásnější. Těší mne proto, že se Mahátma Gándhí stal motivem jedné z nich. A to při příležitosti 150. výročí narození našeho Otce národa, jehož velikost si připomínáme nejen v Indii, ale i oslavami a aktivitami po celém světě s cílem šířit jeho učení a filozofii nenásilí.”
Mahátma Gándhí [1869 – 1948] se narodil jako občan anglické kolonie a byl jedním z největších politických a duchovních vůdců Indie a jejího hnutí za nezávislost. Prosazoval filosofii aktivního, ale nenásilného odporu a Indii dovedl k vyhlášení nezávislosti 15. srpna 1947.
Indie včera i dnes
Indie, oficiálním názvem Indická republika [hindsky भारत गणराज्य, Bhárat ganarádžja], je sedmá největší a s více než miliardou obyvatel druhá nejlidnatější země na světě. Z politického hlediska jde o svazový stát se socialistickým, demokratickým, parlamentním zřízením [někdy je označována jako „největší demokracie světa“]. Hlavní město Indie je Nové Dillí.
Nejstarší známky lidské kultury na území Indie jsou 30 000 let staré. Od poloviny 2. tisíciletí př. n. l. byla Indie osídlována indoevropským obyvatelstvem. Ve 3. století př. n. l. vznikla Maurjovská říše. Byla prvním státem, kterému se podařilo sjednotit pod jednotnou vládu takřka celý Indický subkontinent.
Od 10. století začali od západu do Indie přicházet muslimové, etnicky zejména Turci a Paštunové. Muslimové se usadili v Dillí a založili Dillíský sultanát. Na něj bezprostředně navázala Mughalská říše. Ve druhé polovině 18. století mughalská říše ztratila postavení nejmocnější říše Indického poloostrova a s příchodem 19. století se stala loutkovým státem britského impéria.
[V roce 1600 vznikla britská Východoindická společnost, která kolonizovala Indický subkontinent. Vyvrcholením tohoto procesu byl vznik Britské Indie v 19. století. V ten samý čas ovšem došlo k velkému indickému povstání a odpor proti britské nadvládě trval až do 20. století, jehož nenásilnou podobu symbolizoval právě Mahátma Gándhí.]
V roce 1947 byla Britská Indie rozdělena na převážně muslimský Západní Pákistán a Východní Pákistán [od roku 1971 Bangladéš] a na převážně hinduistickou Indii. Ústavou z roku 1950 je samostatná Indie socialistickou demokratickou republikou.
Jako multietnický a multináboženský stát Indie zažila a musí řešit mnoho vnitřních problémů. Zároveň má několik otevřených sporů o hranice s Čínou, Pákistánem. Problémem mezi Pákistánem a Indií je po celou dobu oblast Kašmíru. I proto v roce 1974 provedla podzemní zkoušky jaderných zbraní.
Ekonomika Indie
Významné ekonomické reformy, které začaly v roce 1991, transformovaly Indii v zemi s nejrychleji rostoucím hospodářstvím na světě a získala na celosvětovém a regionálním vlivu.
Indická ekonomika patří mezi sedm největších ekonomik na světě a rychlým tempem roste. V roce 2019 by měl růst překonat opět hranici 7 % HDP a podle Světové banky by měl dosáhnout 7,5 %. Indie by si tak měla udržet statut nejrychleji rostoucí velké ekonomiky.
Indické výrobce v mnoha ohledech chrání vysoká cla a obtížně překonávané netarifní překážky. Velký význam má v ekonomice zemědělský sektor, který zaměstnává bezmála polovinu práce schopného obyvatelstva. Státní sektor je v Indii stále relativně velký.
Celková míra veřejného zadlužení od roku 2002 trvale klesá [z 83 na 66 % HDP v roce 2018], míra zadlužení centrální vlády [bez dluhů svazových států] za stejné období klesla z 67 na 46 % HDP. Míra zahraničního zadlužení klesla v případě centrální vlády z 8 na 1,98 % HDP.
–RED–
