Poprvé od roku 2016 nejsou německé firmy největšími zahraničními vlastníky českých firem dle objemu investovaného kapitálu do základního jmění. Uvedla to datová agentura Bisnode. Německé firmy z první příčky vytlačil nizozemský a lucemburský kapitál. V žebříčku si výrazně polepšila i Velká Británie.

Žebříček největších zahraničních vlastníků podle investovaného kapitálu do základního jmění českých firem aktuálně vede Nizozemsko se 128,6 miliardami korun. Za ním následuje Lucembursko se 107,7 miliardami korun. Objem nizozemského kapitálu vzrostl o 15,3 miliardy. V pětiletém období se snížil o 46,9 miliardy korun.

„Výrazný odliv německého kapitálu ze základního jmění našich firem evidujeme už druhý rok za sebou. Mezi lety 2018 a 2019, květen až květen, se snížil o 120 miliard korun. Ve stejném období 2019 až 2020 klesl o dalších 71 miliard korun. Za poslední dva roky se německý kapitál propadl z 287 miliard na 96 miliard korun, za posledních pět let dokonce o 60 procent,“ říká analytička Bisnode Petra Štěpánová.

Podle ní se skokanem roku naopak stala Velká Británie. Ta se posunula z osmého místa v roce 2019 na páté místo. To, když navýšila objem kapitálu v českých firmách o 17 miliard korun, tedy o 46 procent.

„V absolutní i relativní hodnotě se mezi zahraničními majiteli českých firem jedná o nejvyšší přírůstek za poslední rok. Zřejmě souvisí s brexitem,“ dodala Petra Štěpánová.

20 největších zahr. vlastníků českých firem dle základního jmění [v mld. Kč]  
Země 2020 2019 2018 2017 2016 2015 2019-2020
Nizozemsko 128,59 113,26 111,34 161,85 175,54 229,76 15,33
Lucembursko 107,69 109,46 126,98 95,80 71,79 80,00 -1,77
Německo 96,00 166,79 286,96 239,21 240,87 216,84 -70,79
Rakousko 74,90 75,10 75,27 76,99 86,23 89,01 -0,20
V. Británie 54,90 37,67 44,10 42,76 40,61 37,49 17,23
Francie 53,60 49,48 49,80 50,19 49,72 50,57 4,12
Kypr 41,70 41,34 55,20 55,71 60,53 65,80 0,36
Polsko 39,96 37,76 35,46 29,39 32,49 20,75 2,20
Slovensko 28,29 25,97 25,61 26,52 37,83 37,80 2,32
Korejská rep. 25,32 24,48 22,90 23,62 22,97 22,97 0,84
USA 25,20 24,22 24,39 23,62 23,60 28,13 0,98
Belgie 25,18 25,56 25,16 24,79 24,58 20,36 -0,39
Švýcarsko 18,94 22,73 22,76 22,10 33,98 33,98 -3,79
Itálie 18,63 18,78 19,06 19,72 11,68 10,33 -0,14
Japonsko 18,13 19,14 18,20 18,18 18,02 18,34 -1,01
Španělsko 10,97 11,17 11,04 13,62 11,56 13,97 -0,20
Švédsko 8,65 9,00 8,96 8,95 6,47 7,02 -0,34
Monako 8,04 8,04 8,19 8,27 0,05 1,18 0,00
Maďarsko 7,93 8,10 8,12 3,46 3,42 5,09 -0,17
Rusko 7,42 7,37 8,33 8,47 8,46 9,58 0,04
TOP 20 800,03 835,40 987,83 953,22 960,39 998,97 -35,37

[Zdroj: Databáze a výpočty Bisnode]

Celkový objem zahraničního kapitálu u 20 největších zahraničních vlastníků meziročně klesl o čtyři procenta. To z 835,4 na 800,0 miliardy korun a je nejnižší od roku 2015.

Výkon české vlády? Horší trojka, tvrdí německé firmy

V souvislosti s německými firmami uveďme i poslední průzkum Česko-německé obchodní a průmyslové komory [ČNOPK], která ho zrealizovala v květnu mezi svými členy. Firmy v něm daly české vládě za realizaci podpůrných programů proti krizi covid-19 horší trojku. Podpora podle nich nepřichází dostatečně rychle a často dokonce vůbec. Od vlády požadovaly více jistoty pro své plánování, jasný konjunkturální program a také lepší koordinaci se sousedními zeměmi.

„Koronavirus v bilancích firem zanechá hluboké stopy, a to se všemi riziky, která to přináší pro investice a pracovní místa,“ uvedl v červnu šéf ČNOPK Bernard Bauer.

Podle průzkumu čtvrtina firem, členů komory, hlásí vysoké ztráty. Zhruba desetina je ohrožena v další existenci. Celých 92 procent firem očekává pokles obratu, nejčastěji ve výši do 25 procent. Téměř jedna z deseti dokonce počítá s propadem vyšším než 50 procent. Důvodem je kromě uzavření či omezení provozu především pokles poptávky, se kterým se potýká skoro 80 procent firem. Každou druhou pak postihlo rušení zakázek. Návrat do normálu očekává většina firem až v příštím roce.

Vláda není neomylná, připustil vicepremiér Havlíček

Podle zástupců ČNOPK se politika české vlády v počátcích koronavirové krize vyznačovala rychlým „lockdownem“ i nastavením rozsáhlých podpůrných programů pro firmy. Z průzkumu ale vyplynulo, že čtvrtina firem žádající o podporu si stěžovala, že pomoc dorazila jen částečně, u 36 procent dokonce vůbec. Realizaci vládních programů oznámkovaly firmy horší trojkou [průměr 3,5]. Čtvrtina by vládě dokonce dala pětku.

„Ceníme si vlády za rychlé zavedení podpůrných programů. V našem průzkumu se však ukázalo, že se jejich realizace a efektivita bezpodmínečně a rychle musí zlepšit. Máme tu co dočinění s dosud nebývalým otřesem ekonomiky,“ uvedl Bernard Bauer.

Dodal, že jedna z firem v průzkumu uvedla, že v průběhu žádání o podporu se stále objevují háčky a skryté požadavky. Podle všech firem jsou pak jednotlivé vládní kroky příliš chaotické, často stylem pokus-omyl. Zprostředkované informace bývají také částečně zmatečné. Což připustil i vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček [za ANO]. Ten totiž v červnu v živém přenosu členským firmám ČNOPK řekl, že vláda není neomylná.

–RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here