NPO má podpořit rozvoj, ne sanovat díry ve státním rozpočtu

0
57
rozvoj
Ilustrace: Pixabay.com

Národní plán obnovy [NPO] necílí na rozvoj, ale vykrytí děr ve státním rozpočtu. Alespoň to naznačují zástupci Svazu průmyslu a dopravy ČR [SP ČR]. Jako příklad uvádějí nedostatečné investice do vzdělávání, mobility, odpadového hospodářství a transformace průmyslu. Jako nedostatečné zmiňují investice do digitalizace.

Na přípravu konečného znění NPO vládě zbývají jen necelé tři měsíce. V dubnu ho musí poslat Evropské komisi [EK] k posouzení. Schvalovat ho bude následně Rada EU. Ještě letos by měl stát vyhlásit výzvy na přihlašování projektů, protože prostředky z NPO musí Česko proinvestovat do roku 2026.

„Mzdy, nová oddělení na ministerstvech, důchody, archivnictví, to nejsou opatření pro restart, obnovu a rozvoj ekonomiky. Přesto pro ně vláda navrhuje desítky miliard! To je špatně. Některé výdaje navíc vůbec necílí na rozvoj ekonomiky. […] Vláda nesmí NPO prohospodařit na položkách, které patří do státního rozpočtu,“ uvedl po dnešním jednání Tripartity prezident SP ČR Jaroslav Hanák.

Ministryně Schillerová navrhuje další půlbilionový schodek

Prezident SP ČR upozornil, že ČR reálně hrozí, že 171,5 miliardy korun z EU, které dostane, vláda nevyužije, jak má. Podle něj NPO například dostatečně nezohledňuje ani podporu soukromého sektoru a průmyslu.

„Z navržených částek v aktuální pracovní verzi připadá pro soukromý sektor podle našich odhadů jen 15 až 20 procent. Přitom některé státy navrhují na rozvoj průmyslu a celkově podnikatelské sféry desítky procent,“ upřesnil.

Navýšit peníze chce zejména na digitalizaci, celoživotní vzdělávání, čistou mobilitu, oběhové hospodářství a zelenou transformaci průmyslu. Upřesňuje, že SP ČR chápe NPO jako nástroj, který má posunout českou ekonomiku vpřed, zvýšit její konkurenceschopnost, odolnost a potenciál k dalšímu růstu. S tím souhlasí i ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček [za ANO]. Přesto upozornil, že požadavky nejrůznějších institucí a ministerstev z NPO jsou nyní o cca 100 miliard korun vyšší než 171,5 miliardy korun, které má ČR získat.

Jedna miliarda na rozvoj digitalizace je málo

Podle Svazu vláda například nepodporuje digitální transformaci firem, a oslabuje tak potenciál a konkurenceschopnost české ekonomiky. Svaz průmyslu proto požaduje, aby místo jedné miliardy korun na digitalizaci firem, vláda vyčlenila na tento účel deset miliard.

Je ostuda, že na důležitou digitální transformaci firem vláda vyčlenila jen miliardu korun, tedy půl procenta z celkových 172 miliard korun z EU. Proto požadujeme, aby tuto částku zvýšila na 10 miliard korun,“ tvrdí Hanák.

Naopak Ministerstvo průmyslu a obchodu [MPO] uvádí, že na digitální transformaci vyčlenilo z NPO 44 miliard korun. Jenže podle Svazu 80 procent těchto peněz spolkne veřejný sektor. A to i na výdaje, které s digitalizací vůbec nesouvisí.

Miloslav Kala: IT je dnes to samé, co byly dříve dálnice

Za příklad si přitom Svaz bere například Itálii, která plánuje na digitalizaci a inovace ve firmách vyčlenit 40 procent z celkového balíku peněz. Dále pak Německo, které jen na digitalizaci firem hodlá poslat 20 procent prostředků z Národního plánu obnovy.

„Desetinásobné navýšení prostředků na digitalizaci firem na 10 miliard korun by odpovídalo pěti procentům celkové částky, kterou bude mít Česko k dispozici. Ani tak se ale nepřiblížíme evropským zemím, které to s modernizací průmyslu a ekonomiky myslí vážně,“ tvrdí viceprezidentka SP ČR Milena Jabůrková.

Co hrozí českým firmám, a tedy i Česku

Podle SP ČR reálně hrozí, že české firmy budou zaostávat za konkurenty ze zemí, které hodlají do digitalizace podniků investovat řádově vyšší částky. Umělá inteligence, roboty či analýza dat totiž pomáhají českým firmám uspět v ostré mezinárodní konkurenci. Nové digitální technologie zvyšují jejich produktivitu, a umožňují jim tak vyplácet i vyšší mzdy.

„Je nutné, aby vláda kromě zvýšení prostředků na digitální investice ve firmách také nastavila jednoduché podmínky pro jejich získání. Pokud budou mít k penězům přístup všechny firmy, nebude problém, aby částku 10 miliard korun beze zbytku smysluplně a efektivně využily,“ upřesňuje člen představenstva SP ČR Jiří Holoubek.

„Aktuálně také vidíme problém při přípravě eGovernment cloudu. Proto nesouhlasíme s tím, že se aktivně dělá vše pro odstraňování bariér při budování eGovernmentu. Současný proces registrace cloudových poskytovatelů je tak složitý a byrokraticky náročný, že se od srpna úspěšně neregistroval jediný z poskytovatelů,“ doplňuje kolegu Jabůrková.

Milena Jabůrková: Z digitalizace bych státu dala horší trojku

Kromě digitální transformace je podle ní třeba miliardy z EU efektivně a chytře využít také pro přechod na bezuhlíkovou ekonomiku, rozjezd cirkulární ekonomiky, čisté mobility nebo na podporu vzdělávání, a to jak dětí, tak dospělých.

Bezuhlíková ekonomika je to, co EK podpoří

Na důležitost zavádění bezemisní ekonomiky upozorňuje prezident SP ČR Jaroslav Hanák. Vláda podle něj musí dopracovat studii, která vyčíslí náklady a dopady postupné dekarbonizace v jednotlivých sektorech hospodářství ČR.

„Jen tak bude možné vyjednat v EU realistický příspěvek k evropskému cíli pro rok 2030, který neohrozí ekonomiku a nadměrně nezatíží obyvatele,“ upřesňuje s tím, že je třeba pracovat s fakty a reálnými technologickými možnostmi. A to jak při jednání v EU, tak při přípravě národních cílů a opatření.

„Očekáváme, že vláda bude respektovat závěry svého poradního orgánu – Uhelné komise. Ta schválila a vládě doporučila rok 2038 jako realistický rok útlumu využití uhlí. Rok 2038 je reálný za splnění řady nutných podmínek. […] Vláda například musí zajistit transformaci teplárenství, energetickou soběstačnost a dostavbu jaderných zdrojů,“ uzavírá Hanák.

–RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here