Vyplacené odstupné je osvobozeno od pojistných odvodů

0
123
vyplacene_odstupne
Ilustrace: Pixabay.com

Vyplacené odstupné po skončení pracovního poměru se do vyměřovacího základu pro odvod zdravotního a sociálního pojištění nezahrnuje. Ani jedno pojistné se z něj proto neodvádí. Odstupné ale odepírá nárok na podporu v nezaměstnanosti.

Na odstupné má zaměstnanec nárok při rozvázání pracovního poměru za přesně vymezených podmínek upravených v zákoníku práce. Důvody a podmínky nároku na odstupné přesně upravuje § 67 zákoníku práce. V praxi jde často o ukončení pracovní smlouvy kvůli snižování počtu zaměstnanců, rušení nebo přemístění provozovny. Odstupné vyplaceno z těchto důvodů se pak nezahrnuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného a tedy se z něj pojištění neodvádí.

Vyplacené odstupné nahradí podporu v nezaměstnanosti

Po skončení pracovního poměru nesmí však zaměstnanec opomenout povinnost pravidelné měsíční úhrady na zdravotní pojištění. Po propuštění si jej buď začne platit z vlastních zdrojů a k pojišťovně se nejpozději do osmi dnů přihlásí jako osoba bez zdanitelných příjmů [OBZP]. Při podnikání se musí rovněž přihlásit ke své zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení a měsíčně odvádět minimální výši pojistného.

Minimální zálohy na sociální pojištění stouply na 2 588 Kč

Další možností je pak nástup do nového zaměstnání, kdy se o pojistné odvody postará nový zaměstnavatel, anebo se po propuštění přihlásit na úřad práce. Pojistné pak sice odvádí za nezaměstnaného stát, nárok na státní podporu v nezaměstnanosti mu však vznikne až po uplynutí doby, na kterou mu bývalý zaměstnavatel vyplatil odstupné. Například při pětiměsíčním odstupném vyplatí úřad první podporu až v šestém měsíci.

Pojistné se neodvádí ani z vyššího odstupného

Přesná výše odstupného po skončení pracovního poměru je v zákoníků práce vymezena podle důvodu, který vedl zaměstnavatele k rozvázání pracovního poměru [§ 67 zákoníku práce]. A pojistné se z něj neodvádí ani při vyplacení vyššího než minimálního odstupného.

I když zaměstnavatel poskytne odstupné ve vyšší částce, než je uvedeno v zákoníku práce jako ´nejméně´, neplatí se pojistné ani z tohoto odstupného, bez ohledu na jeho výši,“ potvrzuje na svých stránkách Ministerstvo práce a sociálních věcí [MPSV].

Zaměstnavatel při určování výše odstupného proto musí dodržet jen jeho minimální výši. Jestliže zaměstnanci náleží odstupné ve výši například nejméně trojnásobku jeho průměrného výdělku, ale zaměstnavatel mu stanoví odstupné ve výši pětinásobku průměrného výdělku, má pracovník nárok podle zákoníku práce na odstupné ve výši stanovené zaměstnavatelem. Tedy ve výši pětinásobku průměrného výdělku.

„Zaměstnavatel poskytl odstupné v souladu se zákoníkem práce, dodržel podmínku minimální výše,“ dodává úřad.

Odstupné vyplácí zaměstnavatel po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu. Pokud se tedy se zaměstnancem nedohodne na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru, anebo na pozdějším termínu jeho výplaty.

–VRN–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here