Kontejner z Číny stojí 441 000 Kč, kontejner do Číny 29 400 Kč

0
16500
kontejner
Foto: Pixabay.com

Srovnání cen námořní přepravy za kontejner z Číny do USA a Evropy a z USA a Evropy do Číny vyplývá jednoznačně ve prospěch Číny. A potvrzuje, že je to Čína, na které jsou obchodně závislé USA i Evropa.

Ceny námořní, ale i železniční kontejnerové dopravy loni a letos prudce stouply. To vše za situace, kdy aktuální zprávy z Číny hovoří o tom, že v mnoha tamních přístavech chybějí velkoobjemové kontejnery pro přepravu surovin a zboží do USA a Evropy.

„Nejde o to, že je celosvětový nedostatek kontejnerů. Ale je nedostatek kontejnerů na konkrétních místech. Kontejner v Asii má několikanásobně vyšší hodnotu než kontejner v Evropě nebo USA,“ okomentoval aktuální stav hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil na sociální síti LinkedIn.

Zároveň upozornil na propastný rozdíl v cenách za přepravu kontejnerů z Číny a do Číny. Zatímco námořní přeprava velkoobjemového kontejneru z Číny do USA nyní stojí cca 20 000 USD [cca 441 000 Kč], tak z USA do Číny vyjde na 1 332 USD [cca 29 400 Kč].

A obdobně to vychází při srovnání cen přepravy z Číny do Evropy a obráceně. Zatímco cena přepravy z Evropy do Číny stojí stejně jako v případě do USA, tak z Číny do Evropy vyjde kontejner na 14 259 USD [cca 321 000 Kč].

Čína je jednoznačný vítěz pandemie

Podle ekonomů už jen pouhé srovnání cen přepravy z Číny a do Číny ukazuje závislost Spojených států a Evropy na dodávkách surovin a zboží z Říše středu.

„Pandemie ukázala i závislost celého světa na dodávkách z Číny. […] V Číně de facto už došly kontejnery,“ uvedl v nedávné video debatě Alter Eko [více zítra na FinTag.cz] ředitel čínské pobočky agentury CzechTrade Aleš Červinka.

„Asi všichni vnímáme, že Čína je jedním z vítězů téhle pandemie,“ dodal.

Čína loni vyšla z krize jako vítěz. Čínský HDP vzrostl o 2,3 %

Zároveň upozornil na iluzorní předpoklad, že by snad Čína ve velkém přesouvala výrobu do USA a Evropy. Což samozřejmě neplatí pro čínské e-shopy a skladovací prostory.

„Mnoho čínských firem nekouká, kde vyrábět mimo Čínu, ale spíše se snaží začít s výrobou v menších čínských městech, kde dokáží srazit náklady,“ vysvětlil s tím, že obdobně se chovají i západní firmy v Číně.

Podle něj je to pro ně stále výhodnější, než aby přesouvaly výrobu kamkoli mimo Čínu. A to hlavně proto, že i přes tamní růst mzdových nákladů, v Číně zůstává vysoká produktivita práce. A dále proto, že produkci v zemi má Čína velice dobře navázanou na mezinárodní dodavatelsko-odběratelské řetězce.

„Čína samozřejmě zkouší vyrábět v Bangladéši, Barmě, Kambodži, ale i tamější produkci váže do svých již zavedených dodavatelsko-odběratelských řetězců,“ vysvětlil Červinka.

Co se týče Evropy, Čína dnes podle něj zvažuje výrobu třeba v Bulharsku a Albánii. Avšak i v tomto případě bude dle jeho názoru postupovat stejně jako v případě Barmy. Produkci v nich naváže na své dodavatelsko-odběratelské řetězce.

Čínský export rekordně roste letos a rostl i loni

V souvislosti s cenami přepravy surovin a zboží z Číny není od věci zmínit výsledky čínského exportu. I přes dlouhodobé zdražování přepravy čínský export dlouhodobě roste úctyhodnými tempy. Například letos v září stoupl o 28,1 procenta na 305,7 miliardy USD [cca 6,7 bil. Kč]. V srpnu pak vzrostl o 25,6 procenta. Přičemž platí, že čínský export významně převyšuje čínský import, jakkoli i ten roste.

Čínská výroba zdražila o 10,7 %. Export SRN nečekaně klesl

Podle ekonomů závislost na čínském, případně asijském dovozu dnes řeší nejedno odvětví. Ať už je to automobilový průmysl, farmacie, hutnictví nebo zdravotnictví se svými ochrannými zdravotnickými pomůckami. To ostatně potvrzují reakce na příspěvek Davida Navrátila o cenách přepravy.

„Asi to bude […] tím, že ve té Asii mají co do těch kontejnerů dát. My v Evropě z nich jen vykládáme, nebo ukládáme tmu,“ reagoval jeden z komentujících.

Jiný pak napsal: „Třeba by to chtělo omezit import z Asie?“

„Vzpomněl jsem si na hnutí ´I’m Backing Britain´ z roku 1968. Jeho základem bylo ´Buy British. Tehdy to nijak závratný výsledek nemělo, ale když vidím tu cenu dopravy z Číny, tak by ´Buy European´ mohlo ´docela dobře zafungovat. A neškodilo by u toho zůstat dlouhodobě,“ upřesnil.

David Navrátil: Víc makat už nemůžeme, musíme modernizovat

Dodejme, že vývoz z Číny dosáhl prvního rekordu již loni v listopadu, kdy meziročně vzrostl o 21,1 procenta. Což bylo nejvíce za téměř tři roky. Čínský přebytek obchodní bilance, která měří tok zboží, služeb a investic do země a ven, přitom roste šestým rokem v řadě. Loni pak s příchodem pandemie covidu Čína z hlediska přebytku obchodní bilance vůbec poprvé odsunula Německo z pozice světové obchodní jedničky.

Daniel Tácha

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here