7,5% inflace v USA překvapila. Pozornost se upírá k FEDu

759
V_USA
Americký právník a od února 2018 předseda Rady guvernérů amerického Federálního rezervního systému Jerome Hayden Powell / Foto: FED

Míra inflace v USA v lednu stoupla na 7,5 procenta ze 7 procent v prosinci. Znovu prudce vzrostly ceny energií, potravin, nákladů na bydlení a spotřebního zboží. Pozornost se tak opět upírá k americké centrální bance.

Ve srovnání s předchozím měsícem se spotřebitelské ceny v lednu zvýšily v průměru o 0,6 procenta. O stejnou hodnotu vzrostly i v prosinci. V listopadu inflace v USA meziměsíčně vzrostla o 0,8 procenta. Jde o největší hodnotu od února 1982, kdy inflace klesala
z předchozího vrcholu způsobeného druhým ropným šokem.
Analytici, kteří očekávají její pomalejší růst, spekulují o již možném reálném zásahu FEDu. Ten má o měnové politice jednat 16. března.

Lednová inflace v USA trhy znovu překvapila. Stejně jako v prosinci byla inflace oproti očekáváním vyšší. […] V kombinaci s menším počtem nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti, kterých za minulý týden přibylo 223 tisíc [trh očekával 230 tis.], se tak dnešní obchodování neslo v duchu růstu sázek na brzké zvýšení sazeb FEDem,“ okomentoval včerejší výsledky americké inflace analytik Komerční banky [KB] Jaromír Gec.

FED oznámil ukončení kvantitativního uvolňování a vyšší úroky

Podle něj má trh aktuálně zaceněno zvýšení úrokových sazeb americkou centrální bankou o jeden procentní bod do letošního července. Přičemž rostou spekulace na zvýšení o „nadstandardních“ 50 bazických bodů na nejbližším zasedání FEDu 16. března.

„Pro letošní rok čekáme souhrnný růst sazeb FEDu o 125 bazických bodů, z 0,25 procenta na 1,50 procenta. Riziko vidíme vychýlené směrem nahoru, nicméně výrazně bude záležet na tom, jak rychle bude FED snižovat svou bilanci,” uvedl pak v této souvislosti analytik České spořitelny [ČS] Jiří Polanský.

Spekulace o zásahu FEDu oslabily korunu

Americký FED přitom cílí na dvě procenta. Na druhé straně také v posledních dvou letech ale uplatňuje politiku, že pouze inflace není pro jeho měnová rozhodnutí klíčová. Důležitý je i celkový vývoj ekonomiky a situace na trhu práce.

Tomas Michálek: FED bude rozumný, opatrný a pomalý

Americké akcie v reakci na nová data o americké inflaci reagovaly poklesem, zatímco výnosy dluhopisů a tržní úrokové sazby rostly. Dočasné zisky si se zvyšujícími se spekulacemi na nárůst amerických měnově-politických sazeb připsal dolar. Ten včera krátce posílil pod hranici 1,14 USD/EUR. Bez zajímavosti ani není, že prudce propadl bitcoin.

„Ve středoevropském regionu při absenci nových dat růst amerických výnosů přispěl k oslabení maďarského forintu i polského zlotého. Tomuto vlivu poměrně dobře odolávala koruna, která sice v průběhu dne krátce oslabila nad 24,40 CZK/EUR, avšak následně se vrátila k 24,30, kde se obchodovala i dnes ráno,“ upozornil Gec.

Podle analytiků FED v březnu zvýší sazby nejspíše o čtvrt procentního bodu. Někteří si ale myslí, že může být i razantnější [0,75 b.p]. Na druhé straně vyšší sazby prodraží úvěrování firem i domácností a zároveň prodraží stávající státní dluhy. A může i zbrzdit ekonomický růst.

Inflace a trh práce v USA

Takzvaná jádrová inflace, která nezohledňuje ceny potravin a energií, v USA aktuálně činí šest procent. V prosinci byla 5,5 procenta. Zatímco obecnou míru inflace akcelerují zejména ceny energií, které v lednu meziročně zdražily o 27 procent, jádrovou inflaci pohání problémy na straně nabídky. Například zdražování ojetých aut kvůli nedostatku těch nových na trhu.

Nedostatek nových aut žene ceny starých aut rychle vzhůru

Analytici zmiňují, že rychle rostoucí inflace v USA oslabuje pozici prezidenta Joea Bidena. A to přesto, že americká ekonomika si loni nevedla vůbec špatně. Vzrostla o 5,7 procenta. To je nejvíc od roku 1984, tedy doby, kdy USA vedl republikánský prezident Ronald Reagan. Loni ve 4. čtvrtletí ekonomika USA zrychlila na 6,9 procenta z 2,3 procenta ve třetím kvartálu.

Americká ekonomika za loňský rok pozitivně překvapila

A dobré výsledky vykazuje i trh práce. Míra nezaměstnanosti ve Spojených státech v lednu vystoupila na čtyři procenta. V prosinci činila 3,9 procenta. Americká ekonomika přitom v lednu vytvořila asi 467 000 pracovních míst a překonala očekávání analytiků. Míra nezaměstnanosti se v USA v lednu [+0,1] zvýšila poprvé od června. Ale i tak byla její 3,9% úroveň nejnižší od února 2020, tedy od doby před pandemií.

–DNA–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here