Skoupí holdingy jako Agrofert Rusové, Číňané či Arabové?

0
1018
holdingy
Foto: Pixabay.com

Česko si v minulosti vyjednalo, že může výjimečně poskytovat některé dotace i velkým skupinám s propojenými farmami. To se ve většině zemí EU neděje. Nová vláda chce systém změnit, velké zemědělské holdingy se však urputně brání.

Společná zemědělská politika Evropské unie podporuje konkurenceschopnost rodinných farem, které jsou spjaté s místem, ve kterém hospodaří. A tomu odpovídá návrh strategického zemědělského plánu na roky 2023 až 2027, který již vláda odeslala do Bruselu. Na druhé straně návrh ubírá na dotacím velkým tuzemským zemědělským producentům. Ti tvrdí, že když zmiňovaný návrh projde, zdraží potraviny, Česko ztratí soběstačnost v produkci obilovin a dále propadne živočišná výroba. A někteří z nich dokonce raději zavřou krám a prodají své konglomeráty.

Zvoní nám hrana, tvrdí velcí zemědělci. Nesmysl, říkají ti malí 

Na druhé straně menší sedláci poukazují na to, že majitele velkých holdingů a dalších velkých zemědělských podniků aktuálně nastavený dotační systém dlouhodobě zvýhodňuje. Příčinu spatřují v diktátu podmínek tuzemské zemědělské politiky ze strany Agrární komory ČR [AG ČR] a Zemědělského svazu ČR [ZS ČR]. A pak v nedostatečné transformaci zemědělství po roce 1989.

Tehdy se ze státních statků a JZD vytvářely akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným. Ty se často zbavovaly závazků vůči restituentům a měly i největší vliv na zemědělskou politiku v České republice.

Vládní návrh je v pořádku, říká bývalý šéf ASO ČR

Aktuální politika Evropské unie ale jde směrem, kdy to poslední, co by měl evropský daňový poplatník platit, jsou dotace velkým zemědělským konglomerátům. Proto je jeden ze základních požadavků společné zemědělské politiky po roce 2020 změna poskytování dotací směrem k velkým zemědělským podnikům.

„I velké firmy, například v Německu Lidl nebo Ahold, které skupují zemědělskou půdu a samy hospodaří, jsou terčem kritiky zemědělských organizací. A to kvůli tomu, že nespadají do rámce podporovaného společnou politikou,“ říká pro FinTag.cz bývalý předseda Asociace soukromého zemědělství ČR [ASO ČR] Zdeněk Stehlík.

Evropská politika posílila české zemědělství, tvrdí Špidla

Úpravy ve strategickém zemědělském plánu na příští roky 2023 až 2027, jejichž návrh již poslala vláda Petra Fialy [ODS] do Bruselu, proto vítá. Chválí, že návrh poskytuje vyšší přímé platby na plochu do 150 hektarů. To je totiž dle jeho slov v souladu s podmínkami, které nastavuje Evropská komise. Zájmové skupiny v České republice – AG ČR a ZS ČR – ale nesouhlasí se změnou dotačních podmínek. Proto vyhlásily protestní pohotovost a sáhly i k demonstracím. Expředseda ASO ČR Zdeněk Stehlík přesto tvrdí, že Agrární komora a Zemědělský svaz jen nesmyslně straší.

„Cena chleba se určitě nebude odvíjet od toho, kolik Rabbit Trhový Štěpánov nebo jiná holdingová firma dostane dotací na přímou platbu. To je nejsprostší strašení! A jen kvůli tomu, aby si do hry vrátily kus těch peněz, které tam za Babišovy vlády velké holdingy ulily. A to tím, že obraly všechny zemědělce o zhruba 1 800 korun na hektar a nechaly je převést na projekty, ze kterých budou moci čerpat jen ony,“ říká.

České zemědělské holdingy na prodej? Ano, možné to je

Na druhé straně sporu však zaznívají jiné názor. Bývalý prezident AG ČR a majitel holdingu Rabbit Zdeněk Jandejsek veřejně hrozí, že pokud návrh ministerstva zemědělství projde, donutí ho to k prodeji firmy.

„Mám kupu nabídek. A je zájem o to, aby se firma nabídla do zahraničí,“ řekl médiím.

Jeho koncern složený z šestnácti dalších firem patří mezi největší zemědělské podniky a tím pádem i mezi největší příjemce dotací. Bez nich ale prý Rabbit nemůže přežít.

Zemědělský trh v EU neexistuje, říká Zdeněk Jandejsek

Skutečně se může stát, že kvůli změně dotací vlastníci prodají velké zemědělské firmy? Za reálnou hrozbu to považuje i Zdeněk Stehlík. Ale vyvrací rétoriku, že to bude kvůli současným změnám ze strany ministerstva zemědělství. Tedy změnám, které berou dotační výhody velkým zemědělským podnikům. Více podporují menší zemědělce.

„Prodej velkých zemědělských producentů už hrozí několik desetiletí, kdy se tyhle holdingy budují a kdy jejich majitelé prohlašují, že je nebudují jako rodinné firmy. Tudíž logicky hrozí, že je v budoucnu někomu prodají,“ říká a dodává: „A dá se předpokládat, že vlastníci nebudou své obrovské firmy prodávat po kouskách, ale jako jeden podnik“.

Na tahu je opět vláda

Stehlík přitom již v minulosti varoval, že růst holdingů v Česku považuje za bezpečnostní riziko. A to kvůli tomu, že nikdo neví, jaká bude jejich majetková struktura za deset, patnáct let. Do věci přitom promluví i otázka nástupnictví Současní vlastníci dovrší produktivní věk a mnozí nenajdou pokračovatele. Své podniky tak nabídnou k prodeji.

„Komu asi? Bude to někdo z okruhu těch, kdo peníze má. Ruský kapitál, čínský kapitál, arabský kapitál,“ varuje.

Proto by měla vláda udělat další krok, jaký dělá třeba Austrálie, která si chrání vnitřní trh proti pronikání čínského nebo arabského kapitálu.

Lidovec Zdeněk Nekula se jako poslední ministr ujal funkce

Objevují se totiž obavy, aby Česká republika nedopadla jako Slovensko, které se chovalo podobně jako Česko, podporovalo především velké zemědělské podniky. A jaký je důsledek této krátkozraké politiky? Zahraniční firmy na Slovensku skoupily celé zemědělské firmy. Podle statistik už dvacet procent podniků u našich východních sousedů vlastní zahraniční kapitál.

Ostatně podobný trend lze sledovat už i v Česku. U nás se v posledních letech staly investice do půdy lukrativním spekulativním byznysem. A to paradoxně taktéž kvůli dotacím. Tentokrát však pro bioplynové stanice, jejichž podpora z evropských dotačních fondů si žádala vlastnictví zemědělské půdy. Což byl první krok k rozjetí spekulativních obchodů s ní. A to nejen ze strany českých subjektů.

Libuše Frantová

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here