Zvoní nám hrana, tvrdí velcí zemědělci. Nesmysl, říkají ti malí 

0
3180
zemedelci
Zemědělský areál ve Středočeském kraji / Foto: Redakce FinTag.cz

Spory o dotace do zemědělství ještě neskončily. Velcí zemědělci se nechtějí vzdát výhod, které měli za vlády bývalého šéfa Agrofertu Andreje Babiše [ANO] a bývalého ministra zemědělství Miroslava Tomana [ČSSD].

Nová vláda Petra Fialy [ODS] teď ale hodlá přidat peníze malým a středním farmářům. Přičemž v návrhu strategického zemědělského plánu na roky 2023 až 2027, který už vláda poslala do Bruselu, chce navýšit dotace na prvních 150 hektarů pro všechny. Zástupci Asociace soukromého zemědělství ČR [ASZ ČR] návrhy na změny vítají.

Naopak Agrární komora ČR [AG ČR] a Zemědělský svaz ČR [ZS ČR] proti návrhu hlasitě protestují. Straší zdražováním potravin, rušením chovů zvířat a ztrátou soběstačnosti v produkci některých komodit. Dokonce vyhlásily protestní pohotovost [výhrůžky protestními akcemi, pozn. red.]. A to, že ji myslí vážně, dokládá dění na demonstracích před několika týdny. Zemědělci velkých firem na protest proti vládním návrhům zapalovali stohy slámy nebo blokovali dopravu jízdou zemědělské techniky po silnicích.

Skoupí holdingy jako Agrofert Rusové, Číňané či Arabové?

Již delší dobu se ozývá kritika, že malé množství zemědělských podnikatelů pobírá velké množství zemědělských dotací. Chystané změny podle Ministerstva zemědělství ČR [MZe ČR] podpoří menší zemědělce, ale současně dostanou podporu i větší podniky. Na takzvanou redistributivní platbu, tedy dotaci na podporu prvních 150 hektarů u každé firmy, má jít podle nového návrhu 23 procent z celkové částky na přímé platby. To místo původně plánovaných deseti procent.

MZe ČR upozornilo, že vládou vyjednané podmínky jsou kompromisem. Ani Asociace soukromého zemědělství ČR neuspěla se všemi svými požadavky. Neprošlo například zastropování přímých dotací i další věci, které prosazovala.

Dotace jdou do akvizic, nikoli do zemědělství

Data zpracovaná Ústavem zemědělské ekonomiky a informací [ÚZEI] z roku 2019 ukázala, že rozdíly v podpoře mezi malými a velkými zemědělci byly ve výši téměř dvou tisíc korun na hektar ve prospěch velkých podniků. Není divu, že podle dat Českého statistického úřadu [ČSÚ] se tak počet zemědělských subjektů snížil od roku 2000 o 26 procent. Podle farmářů je to tím, že velké firmy požírají ty malé.

„Velcí producenti dnes peníze z dotací využívají k tomu, aby nakupovali další a další firmy. Ale tyto platby nejsou určeny na to, aby jeden sedlák skupoval další sedláky. Přímé platby jsou na to, aby se finanční podpora promítla do té obce, kde konkrétní sedlák hospodaří,“ říká pro FinTag.cz bývalý předseda Asociace soukromého zemědělství ČR [ASO ČR] Zdeněk Stehlík.

A uvádí názorný příklad. Jestliže na katastru obce, která má čtyři sta hektarů, což je průměrná výměra katastru v Česku, hospodaří čtyři sedláci po sto hektarech, znamená to, že do obce přijdou dva miliony korun na účty čtyř hospodářů. Ti je využijí třeba k opravení stodoly, vybavení farmy, výměně střechy chléva, zkrátka na rozvoj své farmy.

„A to přispívá i k rozvoji vesnice, protože na drobné investiční akce si vezmou firmy, nebo živnostníky, kteří žijí a pracují v jejich vesnici nebo nejbližším okolí,“ vysvětluje smysl evropských dotací Stehlík.

Kam ale míří zisky zemědělských konglomerátů

Farmář dále popisuje, kam jdou zisky velkých firem. Když zemědělský holding hospodaří na deseti tisících hektarů, tak těch čtyřstovkových katastrů má pod sebou několik desítek. A on z těch několika desítek katastrů sídlí ve dvou obcích, kde má svá střediska. Tam zaměstnává lidi, tam také investuje.

„A těch zbylých dvacet a víc obcí prakticky z těch peněz, které do holdingu přijdou, nemají vůbec nic. Takže přímé platby, které jsou určeny i na rozvoj venkova, se míjejí účinkem, protože se dostávají na účet firmy někde v Praze a jsou využity k jinému účelu, než by měly být,“ popisuje.

Výsledek je, že tyto vesnice nemají peníze na svůj provoz, rozvoj a lidé v nich nemají práci. Odcházejí proto jinam a venkov se s výjimkou okolí velkých měst vylidňuje.

Vládní návrh zdraží potraviny, tvrdí Martin Pýcha

Vyšší platby na prvních 150 hektarů půdy ale prostě některým zemědělcům vadí.

„Těmi 23 procenty redistributivní platby jsme se ustřelili,“ říká pro FinTag.cz předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha.

Odvolává se na to, že s exministrem zemědělství Miroslavem Tomanem se zemědělci již dohodli na deseti procentech. Jenže s příchodem nové vlády se situace změnila.

„To bude mít drastický ekonomický dopad,“ varuje.

Agrární komora a Zemědělský svaz dále označily za velký problém, že se na redistributivní platbu neváže povinná produkce, chov nebo ekologické požadavky. A to stejně, jako je tomu u jiných dotací. Změny dotací podle Pýchy povedou k výraznému poklesu domácí produkce potravin.

„Vzpomeňme, k čemu vede závislost na dovozu jakéhokoli zboží včetně potravin,“ říká.

Jídlo ve východní Evropě je levné. Proto zdražuje nejrychleji

Jako odstrašující příklad uvedl ceny zeleniny na začátku pandemie covidu, kdy vypadla domácí výroba a zelenina skokově podražila.

Co vlastně znamená vládní návrh v praxi

Vládní návrh prakticky znamená, že z 21 miliard korun určených ročně na přímé, hektarové platby, se nejdříve odečte 4,7 miliardy korun a ty se rozdělí malým a velkým zemědělcům na jejich prvních 150 hektarů. Až potom se rozdělí zbylá částka rovnoměrně na všechny hektary.

Rozdíl redistributivní platby se tedy v reálu týká částky 2,6 miliardy korun. A to podle MZe ČR nikterak neohrozí české zemědělství jako celek. Celková výše dotací, které dostávají zemědělci, je totiž téměř 40 miliard korun. A zisk sektoru zemědělství se v posledních letech pohybuje okolo 20 miliard korun ročně. Přičemž nejvíce inkasují právě velké podniky.

Čeští zemědělci loni vydělali 17,5 miliardy korun

Podle MZe ČR avšak peníze nejsou určeny pouze na podporu zemědělské výroby.

„Dotace nemají sloužit k tvorbě zisku vybraných zemědělských skupin. Mají především pomoci menším a středním zemědělcům a také motivovat zemědělce k šetrnějšímu hospodaření v krajině,“ říká tiskový mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.

Základní motivací k úpravám strategického plánu byla podle něj právě snaha o větší podporu ochrany vody, půdy a pestřejší krajinu.

„Ze všech výše uvedených důvodu ministerstvo odmítá ustupovat nátlaku některých zájmových skupin,“ prohlašuje.

ZS varuje před podvody. Menší zemědělci to tak nevidí

Argumenty ministerstva ale dopadají na v případě AG ČR a ZS ČR na neúrodnou půdu. Představitelé zájmových skupin přicházejí stále s dalšími a dalšími výhradami. Podle Martina Pýchy zvýšení platby na prvních 150 hektarů povede jen k papírovému členění velkých firem.

„Budou tady vznikat IČO účelově, které budou hospodařit na 150 hektarech, aby všichni čerpali maximum podpor. Už dnes máme farmy, kde farmář má s.r.o, má svoje vlastní IČO jako fyzická osoba, něco má napsané na manželku. Budou se tady těžit dotace, státu to nic nepřinese,“ namítá Pýcha.

Zemědělec a místopředseda ASZ ČR Jan Štefl takové obavy striktně odmítá. Argumentuje tím, že pokud se zjistí, že někdo uměle rozdělil firmu, aby získal výhodu v dotacích, tak o dotace přijde.

A navíc rozdělit firmu, jak říká, na dvě nebo více částí není úplně jednoduché. Už kvůli minimálně dvojí byrokracii, četnějším kontrolám, dalšímu účetnictví apod. Podle něj by si každý pečlivě zvážil, jestli se to kvůli získání pár set tisíc korun navíc vůbec vyplatí.

Zemědělský svaz ČR: Skončí to vypalováním pralesů

Předseda Zemědělského svazu Pýcha nesouhlasí ani s vyjádřením ministerstva zemědělství, že změna v rozdělování evropských peněz povede k lepšímu životnímu prostředí. Argumentuje tím, že zemědělské podniky, které financují citlivé komodity nebo živočišnou výrobu, i když je na hraně rentability nebo ztrátová, ale financují ji právě z platby na plochu, zaznamenají výrazné finanční propady.

„Nebudou schopny ztrátu výroby financovat, budou zavírat chovy a přejdou na výrobu, která bude maximálně efektivní. To bude mít negativní dopad na přírodu, nebudeme mít dostatek organické hmoty. Bude se pěstovat ještě víc řepky, ještě víc kukuřice, protože jsou nejrentabilnější,“ domnívá se Pýcha.

Unie se pře o to, co, kdy a kde má růst na evropských polích

Zvýší se dle něj i závislost na dovozech kdoví odkud, Českem bude brázdit ještě více kamionů. Doprava pak vše ještě prodraží.

„Aby se vyprodukovalo maso, vypálí se další pralesy. Globální dopad bude mnohem horší. A to maso bude vyráběné za podmínek, které nebudeme mít pod kontrolou,“ vykresluje celosvětové dopady Pýcha, jakkoli spor běží o přímé dotace českých velkoproducentů.

Dohoda se hledá jen těžko. Ani zemědělci se neshodnou

Podle nového ministra zemědělství Zdeňka Nekuly [KDU-ČSL] nová pravidla vyrovnávají podmínky dotací, které byly dosud vychýlené ve prospěch velkých zemědělců. Dotační systém byl pro některé firmy nedosažitelný či složitý, že se menším firmám ani nevyplatilo o investiční dotace požádat. Miliardy si tak rozdělovaly především velké podniky.

Nekula zvažuje přesunutí SZIF do Brna a PGRLF do Olomouce

Předseda ZS ČR Martin Pýcha ale stále ještě nehází flintu do žita. Stále doufá, že se zlaté časy pro velké výrobce zase vrátí.

„Návrh strategického plánu vláda sice už poslala do Bruselu, ale komise pošle připomínky a plán se bude upravovat. Nikde není řečeno, že Česká republika nemůže přijít s úpravou, která povede ke snížení redistributivní platby,“ doufá.

Zdeněk Stehlík, bývalý šéf ASO ČR, ale jeho optimismus mírní.

„Pánové z Agrární komory a Zemědělského svazu by si měli přečíst program politických stran, které tvoří vládu. A kdyby se seznámili s vládním prohlášením a programem, bylo by jim jasné, že vláda nedělá nic jiného, než co slíbila svým voličům,“ nedává naději na návrat starých pravidel, která nahrávala velkým zemědělským holdingům, jako jsou Agrofert, Rabbit a dalším podobným zemědělským producentům.

Libuše Frantová

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here