Covid vystřídá energetická krize. Rusko napadlo Ukrajinu

0
203
energeticka_krize
Foto: Government of Ukraine

Odhady ekonomických analytiků se mýlily. Rusové zahájili invazi na Ukrajinu. Z ekonomického hlediska nelze čekat nic jiného než další zdražování energií. Reálnou se stává energetická krize v Evropě, včetně výpadku dodávek energií.

Rusové zahájili invazi na Ukrajinu. Cílem jejich tanků má být dle zahraničních agentur hlavní město Kyjev. V přístavních městech Mariupol a Oděsa se vylodili ruští vojáci. Ukrajinou otřásají výbuchy a střelba. Boje na mnoha místech Ukrajiny přinášejí první oběti na životech.

„Putin právě zahájil plnohodnotnou invazi na Ukrajinu. Ukrajina se bude bránit a vyhraje. Svět musí Putina zastavit. Nyní je čas jednat,“ popsal situaci na síti Twitter ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.

Ruský prezident Vladimir Putin se ohání spravedlností a „pravdou“: „Okolnosti od Ruska vyžadují rozhodné kroky. […] Spravedlnost a pravda je na ruské straně.“

Invazi na území cizího státu vysvětlil snahou zabránit tomu, aby se na Ukrajině objevily jaderné zbraně. Ve svém včerejším televizním projevu, v němž vyzdvihl roli vojenských velitelů a vojáků, zároveň varoval, že na jakýkoliv pokus ze zahraničí pomoci Ukrajině Rusko rázně odpoví.

Konflikt na Ukrajině tvrdě dopadne na ekonomiku EU

Ozbrojený konflikt na Ukrajině bude mít podle analytiků tvrdé dopady do evropské ekonomiky. Ta poté, kdy se vymanila z lockdownů a nejtěžších problémů v odběratelsko-dodavatelských vztazích, se nyní potýká s prudce stoupajícími cenami energií. Cena zemního plynu, jehož je Rusko hlavním dodavatelem do Evropy, stoupla jen od začátku letoška o 21 procent. Cena plynu se přitom přímo propisuje do ceny elektřiny.

Cena plynu jen od začátku roku stoupla o 21 %, varuje ekonom

Německo v minulých dnech navíc zastavilo proces schvalování nového plynovodu Nord Stream 2. Ten spojuje Rusko s Německem. Plynovod je již hotový a odhady hovořily o tom, že ve druhé půlce letošního roku by měl zahájit provoz. Německo by plyn z něj dál distribuovalo do unijních zemích. Nord Stream 2 měl srazit ceny plynu i ceny elektřiny. EU je aktuálně na ruském plynu závislá ze 40 procent, na dodávkách ropy z 20 procent. Zásoby plynu nemá Evropa na dostatečné úrovni.

„Víme dobře, jak malými zdroji zemního plynu Evropa disponuje,“ uvedl ruský ministr energetiky Nikolaj Šulginov na úterním setkání producentů zemního plynu v Kataru.

Pokud EU může mluvit o nějaké své výhodě, pak ta spočívá v tom, že příští měsíc začíná jaro. Což tento týden potvrdila i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.  Ta uvedla, že z hlediska letoška je Evropa, co se týče potřeby plynu, již na „bezpečné straně“. Přesto i ona zdůraznila, že otázka energetické soběstačnosti EU je klíčová. Rusko pak obvinila ze záměrného omezování dodávek, zatímco cena a poptávka strmě stoupají.

Do toho vláda Spojených států oznámila, že uvalí sankce na společnost, která má na starosti právě dobudování rusko-německého plynovodu Nord Stream 2. Podle amerického prezidenta Bidena je rozhodnutí součástí odpovědi na ruskou invazi na Ukrajinu.

Energetická krize hrozí SRN i Česku

Konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou by se podle analytiků mohl stát brzdou hospodářského oživení v Německu. To je klíčové i pro vývoj české ekonomiky.

„Ukrajinská krize visí nad německou ekonomikou jako Damoklův meč. […] Je tu určité riziko, že nastane energetická krize, která hospodářský vzestup přinejmenším dočasně pozastaví,“ potvrdil agentuře DPA hlavní ekonom společnosti Commerzbank Jörg Krämer.

Problém podle Krämera není německý export do Ruska, který se na celkovém německém vývozu podílí pouze dvěma procenty. Je to závislost Německa a celé Evropy na ruském plynu a dalších surovinách. Německo se přitom stejně jako Česko potýká s extrémním růstem cen vinou stoupajících cen energií. Teď v lednu stouply výrobní ceny v SRN meziročně o 25 procent. Což je nejvíce od začátku jejich měření, tedy roku 1949.

Výrobní ceny v Německu v lednu vzrostly o rekordních 25 %

Problémy potvrzuje i hlavní ekonom německé divize ING Carsten Brzeski: „Možné důsledky další eskalace ukrajinské krize lze vidět již nyní. Je to vzestup cen plynu, vyšší inflace a rostoucí nejistota, což by mohlo vést k nižší spotřebě a slabším investicím v Německu.“

Problémy připouští i hlavní ekonom společnosti Dekabank Ulrich Kater: „Situace se může zkomplikovat, pokud se vystupňují sankce a odvetné sankce. Fyzické omezení dodávek plynu, ropy a dalších surovin může v Evropě i jinde rychle zastavit výrobní linky. A to je pro ekonomiku problematičtější než stoupající ceny.“

Rostoucí ceny energií ohrožují i českou ekonomiku. Ta je s německou ekonomikou úzce propojena. Například ceny českých průmyslových výrobců v lednu oproti prosinci vzrostly téměř o sedm procent. Což bylo nejrychlejší tempo růstu od února 1991. Meziročně se ceny v průmyslu zvýšily o 19,4 procenta. Největší vliv měly ceny energií.

Energie zdražují produkci v průmyslu, zemědělství i stavebnictví

Významně prodražily i ceny v zemědělství a stavebnictví. Ceny v odvětví elektřiny, plynu a páry přitom meziměsíčně zdražily o 32,7 procenta. Z toho ceny za elektřinu, její přenos, rozvod a obchod s ní stouply o 41,2 procenta. Celkové meziměsíční zdražování u výrobců dosáhlo v lednu 6,9 procenta.

„Po odečtení sektoru energetiky by lednové zdražení [výrobců, pozn. red.] nebylo v lednu 6,9 procenta, ale 1,9 procenta a meziroční růst cen nikoliv 19,4 procenta, nýbrž 12,9 procenta,“ uvedl k aktuálním výsledkům analytik Komerční banky [KB] Michal Brožka.

Evropa není energeticky soběstačná

Konflikt na Ukrajině podle analytiků plně odhalil závislost Evropy na Rusku v oblasti energií. Evropské země odstavují uhelné a jaderné elektrárny, které ale nemají čím nahradit. Evropská komise proto aktuálně zařadila plyn mezi takzvané přechodové zdroje energie na nízkoemisní ekonomiky. Problém spočívá v tom, že bez plynu Evropa ale nyní nemá, nechce-li se vrátit k fosilním palivům, jak zajistit stabilní dodávky energie. Obnovitelné zdroje nemá v dostatečné kapacitě. A ty navíc nezaručují stabilní produkci elektřiny.

Krize na Ukrajině: Evropa má štěstí, že se blíží jaro. Ale jinak…

A pozadu je i Česko. Jakkoli bezpečnostní rada státu včera [23.2.] podle premiéra Petra Fialy [ODS] projednala bezpečnostní charakteristiky a záruky na výběrového řízení dodavatele stavby nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Fiala to uvedl na tiskové konferenci po zasedání kabinetu. Podle něj vše směřuje ke spuštění tendru.

„Pokládáme to za velmi důležité i z hlediska toho, co se děje s cenami energií, sestavováním energetického mixu i z hlediska bezpečnostně strategického. Dlouhodobá závislost na Rusku je nepřijatelná,“ uvedl.

Zároveň upozornil na jiný problém. A to ten, že mnoho unijních zemí, například Rakousko, Německo a Itálie, odmítá výstavbu dalších jaderných elektráren v Evropě.

Rakušané hrozí soudem kvůli energii z jádra. Vlažní jsou i Němci

A pak je tady otázka času. Tendr by měl být dle Fialy uzavřen do konce roku 2024. S vydáním stavebního povolení se počítá v roce 2029. Zkušební provoz pak premiér odhaduje na rok 2036. Jak bude Česko i celá Evropa řešit současnou energetickou krizi, již ale nedodal. Zastánci ochrany klimatu přitom již nyní ostře varují před návratem k fosilním palivům.

Daniel Tácha, ČTK

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here