Vstup Ukrajiny do EU by byl pro Ukrajince cestou z chudoby

1
1228
vstup_Ukrajiny_do_EU
Foto: Pixabay.com

Ukrajina žádá okamžité přijetí do Evropské unie podle nové speciální procedury. Vstup Ukrajiny do EU podporuje Česko a ostatní unijní země, dále i Evropský parlament a šéfka Evropské komise.

I když jde vzhledem k aktuální ruské válce na Ukrajině o důležité politické gesto, odborníci se shodují, že skutečné přijetí Ukrajiny do Evropské unie [EU] je běh na delší trať. Proč?

  • Ukrajina není na integraci připravena.
  • Nesplňuje přístupová kritéria.
  • Zatím není ani kandidátskou zemí.
  • Vstup Ukrajiny do EU zatíží rozpočet EU. 

A je tu i další problém. Ukrajina má jen málo rozvinutou ekonomiku a nízkou životní úroveň obyvatelstva. Především ale je to země, která se potýká s korupcí a vlivem oligarchů.

Členství v EU by bylo pro Ukrajinu cesta z chudoby

Za hlavně symbolický krok, který má posílit pozici Ukrajiny při vyjednávání s Ruskem, považuje příslib vstupu do EU Ukrajině exministr financí Vlastimil Tlustý [dříve ODS].

„Ale do jaké míry může žádost o vstup ve skutečnosti jednání obou zemí pomoci, nejsem schopen odhadnout. Může to být na podporu postavení Ukrajiny, ale také to může znamenat komplikaci pro ta jednání,“ připustil pro FinTag.cz bývalý vlivný člen ODS.

Nepředpokládá, že by členství Ukrajiny v evropském společenství mělo být pro Rusko tak velký problém, jako její členství v NATO. Především pro západní část Ukrajiny ho přitom považuje za nejdůležitější symbolický i faktický politický krok. To proto, že z více než 40 milionů ukrajinských občanů jich deset milionů pracuje v evropských a dalších zemích.

V ČR pracuje 741 967 cizinců. Nejvíc je Slováků a Ukrajinců

„A zbytek proevropsky smýšlejícího obyvatelstva země touží po možnosti volného cestování a volného zaměstnání. Proto je pro ně členství v EU zásadním krokem, který by jim toto přání splnil. Je to cesta z chudoby, ve které většina tamních obyvatel dnes žije,“ míní Vlastimil Tlustý.

Dle jeho názoru je členství Ukrajiny v EU i lepší než členství v Severoatlantické alianci [NATO]. Jako pozitivní zprávu proto vnímá nedávnou zmínku prezidenta Ukrajiny Volodymyra Oleksandrovyče Zelenského o tom, že Ukrajina je přístupna jednání s Ruskem o obnovení neutrality Ukrajiny.

„Což jsem považoval za jednoznačně pozitivní krok. To proto, že se domnívám, že příčinou války je směřování Ukrajiny do NATO. Přičemž dle původních dohod před třiceti lety měla zůstat Ukrajina neutrální zónou,“ tvrdí Tlustý.

Avšak i podle něj se nelze tendenci Ukrajiny vstoupit do NATO divit. To s ohledem na okupaci Krymu Ruskem v roce 2014 a podílu Ruska na vzniku separatistických republik v Luhansku a na Donbasu.

Ukrajina není oproti jiným kandidátskou zemí

Podle pozorovatelů představitelé Evropské unie dávali v poslední době najevo, že o další rozšiřování Evropské unie zatím neuvažují. Ale ve chvíli, kdy byla Ukrajina bez přímé vojenské pomoci Ruskou federací donucena k boji o svou zemi, evropští státníci mohou jen těžko odmítat její žádost o vstup mezi evropské země.

„Mám pocit, že otázka vstupu do EU se nedá takovým způsobem rychle vyřešit. Už také s ohledem na to, že je řada zemí, které jsou v procesu spoustu let,“ myslí si europoslanec Luděk Niedermayer [TOP 09].

Skutečnost je, že i když Ukrajina roky usiluje o přijetí do EU, na rozdíl od Albánie, Černé Hory, Severní Makedonie, Srbska a Turecka dosud nemá ani postavení kandidátské země.

Teď je ten správný čas být v Srbsku aktivní, říká Tomáš Kuchta

Například Severní Makedonie požádala o členství již v roce 2004, status kandidátské země dostala o rok později, ale na zahájení přístupových rozhovorů se představitelé evropských zemí shodli až o patnáct let později. Žádost o vstup do EU aktuálně [3.3.2022] podalo Moldavsko a také Gruzie.

Přijetí Ukrajiny má i svá rizika

Ekonomové připomínají, že Ukrajina nejenže nesplňuje přístupová kritéria, ale nebude je schopna splňovat ani několik dalších let. Proto upozorňují, že kdyby země přistoupila do evropského společenství nepřipravená, poškodila by nejen sebe, ale i celé evropské společenství.

„Unie by měla udělat dost silné a přesvědčivé gesto, dát Ukrajině šanci, nabídnout jí velmi privilegovaný vztah a usnadnit jí stávající situaci,“ říká pro FinTag.cz analytik České spořitelny [ČS] Petr Zahradník, který se na unijní problematiku dlouhodobě specializuje.

Řešení podle něj není úvaha o speciálním přednostním a urychleném vstupu do EU, nýbrž nabídka širokého ekonomicko-strategického partnerství.

„To může Ukrajině pomoci. Nemyslím, že by to zmírnilo současný konflikt, takový účinek to nemá, ale pomoci to může,“ soudí.

Ukrajina nabízí českým firmám slibný, ale i rizikový trh

Poukazuje na to, že v současné době v rámci dohody s unií má Ukrajina slušnou pozici: „Není vůči EU standardní třetí zemí, ale má určité výhody, byť nejsou nijak významné v porovnání s plnohodnotným členstvím.

Ale pokud jde o vlastní vstup do EU, považuje jej za komplikovanější, proto by s ním v současné době nijak nespěchal.

„Je obtížné přijmout Ukrajinu během dnů nebo týdnů, protože to předpokládá naplnění kodaňských kritérií a vyjednání řady kapitol v jednotlivých oblastech. To trvá měsíce, nebo spíš roky,“ vysvětluje Zahradník.

Dodává, že rozhodnutí, jako je vstup do EU, se nemá dělat v časech, které jsou vypjaté a nenormální. Na to je dle jeho slova potřeba mít chladnou hlavu a věci rozvážit.

Vstup Ukrajiny do EU si vyžádá náklady

Podle Zahradníka odpověď na otázku ohledně vstupu Ukrajiny do evropského společenství zní –ano, ale ne teď. Upozorňuje na to, že Ukrajina je podstatně chudší, než je průměr Evropské unie. Což by znamenalo obrovskou zátěž na unijní rozpočet.

„To je další věc, kterou je nutné brát v úvahu a kterou nelze odbýt v čase emocí a vyhrocené atmosféry,“ tvrdí ekonom Zahradník.

Současně ale poukazuje na příklad sjednoceného Německa: „Zpočátku západ země vynaložil na obnovu bývalého NDR obrovské prostředky, které mnozí považovali za vyhozené peníze, které se nikdy nevrátí. A teprve po dvaceti – třiceti letech začaly tyto peníze přinášet nějaký efekt, vedly k tomu, že ekonomika začala hodně fungovat, země se stabilizovala, přestal odliv lidí na Západ,“ říká.

I když přiznává, že každá paralela skřípe, tak i evropské prostředky vložené do Ukrajiny mohou být výhodný obchod pro obě strany. Dle jeho slov Evropa překypuje zdroji a mnohdy má problém, jak je efektivně využít. Kdyby je EU využila na Ukrajinu, v dlouhodobém horizontu, desítek let, by se jí to mohlo vyplatit.

„Ukrajina může i částečně vyplnit dosavadní roli Ruska z hlediska dodavatele významných surovin, zejména rudy. Samozřejmě nikoli plynu ani ropy,“ rozvažuje Zahradník.

Zmiňuje i často diskutované ukrajinské pracovníky, kteří by mohli doplnit nedostatek pracovní síly prakticky ve všech unijních zemích. A pak je tu více než 44milionový ukrajinský spotřebitelský trh.

Přijetí Ukrajiny do EU podporuje Česko i další země

Zatímco ekonomové na miskách vah váží pro a proti přijetí Ukrajiny do EU, tuzemští politici mají ve věci jasno. Snahu o vstup dnes těžce zkoušené země do Evropské unie již veřejně podpořil premiér Petr Fiala [ODS]. Dle něj musíme dát jasně najevo, že Ukrajinu vítáme v evropském společenství demokratických zemí. S ohledem na mimořádné okolnosti navrhuje zvážení změny současných pravidel EU, protože jinak by cesta Ukrajiny do evropského společenství byla dlouhá a komplikovaná.

  • „Pevně věříme, že Ukrajina si zaslouží perspektivu přistoupení k EU,“ stojí v otevřeném dopise prezidenta Miloše Zemana zveřejněném na stránkách Pražského hradu.
  • „Svým konáním Ukrajina jasně dokázala, že patří do Evropy,“ uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský [Piráti].
  • „To, co dnes dělá pro celý demokratický svět, je naprosto výjimečné,“ pochválil Ukrajinu předseda Senátu Miloš Vystrčil [ODS].

Souhlas s Ukrajinou v EU vyjádřila také předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová [TOP 09].

  •  „Je i v našem zájmu, aby se stala silnou zemí ekonomicky. A aby oběti, které tam jsou položeny, nebyly marné,“ uvedla.

Sliby jsou nanic, důležité jsou skutky, říká Vlastimil Tlustý

Podle bývalého českého ministra financí Vlastimila Tlustého spíš než milion prázdných slibů a lichých spekulací o vstupu Ukrajiny do EU pomohou rozhodné a okamžité kroky. Tím je například prodloužení současných pracovních povolení Ukrajincům a urychlení udělování povolení nových.

„To by měla EU udělat, kdyby chtěla skutečně fakticky pomoci. Stejně jako umožnit podnikům, aby Ukrajince zaměstnaly. Což není problém, protože mají o ukrajinské pracovníky zájem a s radostí je uvítají,“ říká Tlustý.

Firmy chtějí více otevřít pracovní trh lidem ze zemí mimo EU

Otevření pracovních trhů v Evropě by podle Tlustého velmi usnadnilo přístup Ukrajincům. A také ukončilo nedůstojnou praxi, kdy u nás například velká část Ukrajinců pracuje tři měsíce na turistické vízum, pak musí jet domů, aby se znovu směli vrátit.

„Jsou to lidé pracovití a ve většině slušní. Nevím v této situaci válečného konfliktu o ničem jiném, co by jim mohlo pomoci, když už se nedočkali žádné přímé vojenské podpory,“ konstatoval exministr.

Vyřídit pracovní povolení pro cizince trvá čtyři měsíce i déle

Takový krok by dle jeho názoru mohl změnit pohled proruské části obyvatel Ukrajiny. Ti by viděli, že někdo jim konečně nabízí cestu z chudoby.

„Kdyby lidé, bez ohledu na to, jestli víc fandí Kyjevu nebo Moskvě, viděli, že se mohou díky přístupu na pracovní trh Evropy vymanit z chudoby, hodně by je to přeorientovalo k přemýšlení směrem na Západ než na Východ,“ uzavírá.

Libuše Frantová

1 komentář

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here