Agentury Fitch a Moody’s snížily rating úvěrové spolehlivosti Ruska o šest stupňů. To značí, že Rusko se stalo takzvaně “neinvestovatelné”. A to podle agentur proto, že sankce Západu zpochybnily jeho schopnost splácet dluhy.
Agentura Fitch snížila rating Ruska na známku B, vysoce spekulativní, z dosavadní BB. Je-li úvěrový rating negativní, znamená to, že se může dále zhoršit. Agentura upozornila, že rating takto rozsáhle, tedy o šest stupňů, snížila u státního subjektu naposledy v roce 1997, a to u Jižní Koreje. Tehdy zemi v silně zasáhla asijská finanční krize a Jižní Korea musela požádat o pomoc Mezinárodní měnový fond.
„Přísnost mezinárodních sankcí v odpovědi na ruskou vojenskou invazi na Ukrajinu zvýšila rizika makrofinanční stability Ruska. Představuje obrovský šok pro úvěrové základy Ruska a může podkopat jeho ochotu obsluhovat státní dluh,” uvedli zástupci agentury Fitch.
Podle agentury sankce výrazně oslabí růst ruského hrubého domácího produktu [HDP]. Přičemž ten měl letos dle její predikce i tak růst jen o 1,6 procenta. Fitch navíc očekává další zpřísnění sankcí vůči ruským bankám.
Agentura Moody’s, která již minulý týden varovala před možností zhoršení ratingu Ruské federaci, ho nyní snížila na známku B3. Tedy rovněž vysoce spekulativní, a to z Baa3. Podle Moody’s rozsah a přísnost sankcí překonaly původní očekávání a značí významné úvěrové dopady.
Minulý týden snížila rating Ruska do neinvestiční kategorie agentura S&P. A tento pátek pak znovu, když zhoršila hodnocení úvěrové spolehlivosti Ruska hlouběji do neinvestičního teritoria, tzv. junk. S&P z dosavadní hodnocení BB+ snížila známku na CCC-. To znamená velmi nízkou perspektivu splácení.
Nejen rating, Rusko končí i v akciových indexech
Rusko na své válčení na Ukrajině nedoplácí jen snížením úvěrového ratingu. Poskytovatelé indexů FTSE Russell a MSCI již oznámili [3.3.], že vyřadí ruské akcie ze svých indexů. Přední představitel MSCI pak označil ruský akciový trh za “neinvestovatelný”.
Zároveň upozornil, že sankce USA a EU zakazují jakékoliv transakce s ruskou centrální bankou. Což bude mít mnohem větší dopady na úvěrové základy Ruska než jakékoli předchozí sankce. Země tak nebude moci použít velkou část svých devizových rezerv pro intervence na devizovém trhu.
Od 12. 4. 2022 Evropská unie taktéž zakázala kotovat a poskytovat služby v obchodních systémech v Unii pro převoditelné cenné papíry jakékoli právnické osoby, subjektu nebo orgánu usazeném v Rusku ve více než 50% veřejném vlastnictví.
Již nyní pak EU zpřísnila dosavadní zákaz obchodování s cennými papíry a nástroji peněžního trhu vybraných ruských subjektů. Dále zakázala poskytování souvisejících investičních služeb a nových půjček.
Zakázáno je v EU přijímat vklady od ruských státních příslušníků nebo fyzických osob s bydlištěm v Rusku. A stejně tak od právnických osob, subjektů nebo orgánů usazených v Rusku. A to vždy, pokud celková hodnota vkladů na úvěrovou instituci přesáhne 100 000 EUR [cca 2,5 mil. Kč].
Rusko reaguje, ale rubl má hodnotu jednoho centu
Rusko na sankce reaguje mnoha opatřeními. Ruská centrální banka zvýšila hlavní úvěrovou sazbu na 20 procent. Zakázala prodej cenných papírů v držení cizinců a nařídila vývozním společnostem jí prodat 80 procent svých devizových rezerv. Plánuje také využít peníze ze svého rozsáhlého státního investičního fondu.
Avšak ponížený úvěrový rating je pro ruskou ekonomiku další zásadní problém. Úvěrový rating je totiž klíčové vodítko pro investory, včetně Číny, neboť jim ukazuje, jaká je pravděpodobnost řádného splácení půjček.
To probuzení minulý čtvrtek bylo šílené, říká český investor
A má nezanedbatelný vliv na ochotu věřitelů příslušnému státu či jinému subjektu půjčovat a rovněž na podmínky půjček, například na úrokovou sazbu. Pokud se rating nachází ve spekulativním pásmu, nemohou do dluhopisů dané země investovat velcí institucionální investoři, jako jsou penzijní a podílové fondy, banky, pojišťovny a další.
Rusové drží značný podíl čínského dluhu
Na druhé straně podle analytiků australské finanční společnosti ANZ Research ruská centrální banka a ruský státní investiční fond mohou mít v držení čínské dluhopisy až za 140 miliard USD [cca 3,2 bilionu Kč].
- Ruská centrální banka: 80 mld. USD
- Ruský státní investiční fond: 60 mld. USD
Na čínském dluhu ve vlastnictví zahraničních věřitelů v celkové výši 4,07 bilionu jüanů [cca 17,2 bil. Kč] by tam mělo Rusko až čtvrtinový podíl. To může podle analytiků Rusku poskytnout částečnou ochranu před západními sankcemi.
„Sledujeme, zda Rusko tato aktiva zlikviduje, pokud bude potřebovat hotovost v jüanech ke splnění jiných platebních závazků,” uvedli analytici ANZ, podle kterých Rusové mohou čínský dluh zobchodovat na čínském mezibankovním platebním systému [CIPS].
Ve vzduchu však visí otázka, za jakých podmínek, když v hlavním mezinárodním platebním systému Swift to již neudělají.
–ČTK/DNA–
