Teď je ten správný čas být v Srbsku aktivní, říká Tomáš Kuchta

„Srbsko mělo po těch válkách tu startovací pozici hodně nízkou, ale nyní zažívá, řekl bych, přímo ekonomický boom,“ říká v podcastu FinTag.cz český velvyslanec v Srbsku Tomáš Kuchta.

A podle toho to tak nyní v Srbsku vypadá: „Když přijíždíte do Bělehradu, tak vidíte mnoho nových výrobních hal a továren většinou západních firem. Teď se také v Srbsku staví tisíce nových bytů. Člověk se ptá, kdo tam bude bydlet, ale buď tam investují Srbové ze zahraničí, protože chtějí uložit peníze, anebo tam investují zahraniční investoři, kteří kalkulují s dalším rozvojem země.”

Srbskou republiku charakterizuje jako strategicky umístěnou zemi s velmi dobrým klimatem, úrodnou půdou, dostatečnými zásobami vody a technicky vzdělaným obyvatelstvem s evropskou kulturou.

„Srbsko má přitom stále poměrně nízké náklady na vstupy. Ať už jde o energie nebo pracovní sílu. Mnoho firem si uvědomilo, že může v Srbsku vyrábět levněji a otevírá se jim i celý balkánský trh,“ vysvětluje.

To, že se dnes snaží všichni nějakým způsobem v Srbsku zaháčkovat, je podle něj přirozené. Srbsko bylo a stále je křižovatkou různých kultur a ekonomických, strategických i bezpečnostních zájmů. A tím, že ještě není plně zakotveno v některém celku, třeba EU, je nyní prostor, kdy se tam jiné země snaží vykolíkovat co nejvíce území pro sebe.

„Je to velice zajímavá doba. Sledovat ty metody, jak se ta která země snaží působit na srbskou vládu, srbského prezidenta. A všechny ty země jsou velice asertivní. A není to jen Čína nebo Rusko, ale i další země, jako jsou třeba Spojené arabské emiráty, Turecko, Itálie, Francie či Rakousko,“ upřesňuje.

Čína se v Srbsku pevně etablovala

„Je pravda, že čínských pracovníků v Srbsku dnes člověk potká poměrně dost. Jsou to převážně muži, kteří si zlepšují fyzickou kondici a ve skupinkách chodí na takové zdravotní procházky,“ říká v podcastu FinTag.cz Tomáš Kuchta.

Podle něj jde především o stavební dělníky čínských stavebních firem. Ty v Srbsku pracují na výstavbě silniční a železniční infrastruktury. Čínské firmy jsou v zemi aktivní například i v energetice. Financují a stavějí projekty uhelných elektráren, ale třeba i čistírny odpadních vod. Podle českého velvyslance mají dnes čínské firmy v Srbsku doširoka otevřené dveře. Současná situace může být přitom příležitostí i pro české firmy. Tendry tam nejsou tak přísně nastavené, jako když je investorem EU. Čína dle jeho slov v Srbsku ukazuje svoji finanční sílu. Dokáže předložit takové nabídky, kterým nemohou západní firmy konkurovat.

„Čína přemýšlí strategicky do budoucna. Možná pro ni některá zakázka není úplně finančně nejvýhodnější, ale pro Čínu je důležité mít pod kontrolou dopravu zboží do Evropy. A Srbové, kteří musejí obracet každou korunu, tak na čínské nabídky přistupují. Že jim to může přinést nějaké problémy do budoucna, teď příliš neřeší,“ říká Tomáš Kuchta.

Týká se to například železničních koridorů, které v Srbsku budují Číňané a Rusové je pak vybavují technologiemi. Na tomto projektu participuje i česká firma AŽD, která dodává zabezpečovací a řídicí systémy pro dopravu. Již dříve uspěla v Bělehradě, kde instalovala hlavní zabezpečovací řídicí systém.

Srbská pracovní síla v Česku

Tomáš Kuchta se v podcastu FinTag.cz vyjadřuje i k možnosti využití srbských pracovníků v Česku. To zejména v situaci, kdy tuzemský neflexibilní pracovní trh nedokáže firmám zajistit dostatečnou pracovní sílu.

„Já jsem přesvědčen, že Srbové je jedno z nejlepších řešení problémů s nedostatkem pracovních sil, protože oni jsou nám kulturně blízko, dokáží se velice dobře asimilovat. Díky jejich školství jsou i často vysoce kvalifikováni,“ tvrdí.

Odkazuje například na IT obor, do kterého nyní v Srbsku investuje nejedna západní firma.

„I my bychom se o ty Srby měli prát, protože je o ně obrovský zájem. Německo jim otevírá dveře dokořán, to samé Maďarsko. Pokud chceme tady kvalitní pracovníky, tak musíme být aktivní, nebo půjdou jinam,“ dodává.

Vyvarovat by se přitom měly české firmy praktikám některých slovenských podnikatelů. Ti Srby nalákali na Slovensko na dobrou práci a pak jim za ni nezaplatili. Odkazuje tak na program Hospodářské komory ČR [HK ČR] zvaný Srbsko.

Vztahy se sousedy

Na otázku, co si myslí o cíli České republiky v době jejího předsednictví EU v polovině příštího roku oznámit indikativní termín pro vstup Srbska do EU, říká, že vždy je dobré mít ambiciózní cíle. Míč je ale i na straně Srbska. Problémem v zemi zůstává svoboda tisku a vymahatelnost práva. Přesto jasně uvádí, že Srbsko je významný regionální hráč a rozšíření EU o země západního Balkánu bez něj by nedávalo příliš smyslu.

V tomto ohledu ocenil Srbsko za řešení imigračních vln: „Dnes se podle mého názoru na území Srbska pohybuje cca tři tisíce imigrantů. Důvod je, že Maďarsko postavilo na svých hranicích plot, proto se přes Srbsko do Evropy už tolik nechodí. Většinou imigranti nyní chodí přes Bosnu do Chorvatska, jejichž hranice je velice obtížně střežitelná.“

Investorům doporučuje: „Záleží na mnoha okolnostech, o jak velkou investici by se jednalo. V Srbsku je rozvojová agentura, něco jako náš CzechInvest, ale mají i speciální poradce u prezidenta. Ti se starají o ty největší investory. Jsou schopni řešit na klíč specifické situace, pokud se jedná o novou investici, která přesahuje určitý počet pracovních míst.“

Příkladem uvádí zkušenost českého ředitele německé automotive firmy. Ta v jednom roce v Srbsku získala povolení, postavila i otevřela nový výrobní závod spolu s vývojovým centrem pro 500 zaměstnanců.

Daniel Tácha

—

Ing. Tomáš Kuchta [nar. 1969] vystudoval v letech 1987 až 1992 Vysokou školu zemědělskou Brno, Provozně-ekonomickou fakultu. V letech 2005 až 2007 absolvoval Diplomatickou akademii. Byl na studijním pobytu v USA, v roce 1991 působil jako referent oddělení exportu [AIESEC] v italské Asociaci průmyslníků Siena. Nějaký čas podnikal v oblasti výroby lyžařských holí. V roce 1994 [do 2014] přešel na Ministerstvo zahraničních věcí ČR [MZV ČR].

• 1994 – Diplomatický protokol, odborný referent
• 1995 – 1999: Velvyslanectví ČR v Římě, vedoucí obchodně-ekonomického úseku a vedoucí oddělení obchodní a zemědělské politiky EU
• 2000 – Stálá mise ČR při EU v Bruselu, vedoucí úseku zemědělské a obchodní politiky EU
• 2001 – 2005: Velvyslanectví ČR v Římě, vedoucí obchodně-ekonomického úseku
• 2006 – MZV ČR, zástupce ředitele odboru
• 2007 – Sekretariát pro přípravu předsednictví ČR v Radě EU, MZV ČR
• 2008 – 2012 velvyslanectví ČR v Záhřebu, vedoucí obchodně-ekonomického úseku
• 2012 – 2014: Ředitel Odboru dvoustran. ekonom. vztahů a podpory exportu na MZV ČR
• 2014 – 2018: Náměstek ministra pro řízení sekce průmyslové spolupráce a řízení organizací Ministerstvo obrany ČR [MO ČR]
• 2018  – doteď:  Velvyslanec České republiky v Srbsku

Tomáš Kuchta působil také jako pozorovatel OSN na prvních demokratických volbách v Jihoafrické republice. V roce 2002 sloužil jako Liaison Officer generálního tajemníka NATO George Robertsona během Summitu NATO v Praze. Hovoří anglicky, italsky a srbochorvatsky. Je ženatý, má čtyři děti.