O čtvrt procentního bodu včera [16.3.] dle očekávání zvýšila základní úrokovou sazbu americká centrální banka [FED]. Cílové rozpětí úrokové sazby tak činí 0,25 až 0,50 %. Poslední roky držel FED úrok v rozpětí 0 až 0,25 %.
Zástupci FEDu zároveň ohlásili, že Federální výbor pro otevřený trh [FOMC] na svém příštím zasedání rozhodne o prodeji státních dluhopisů a cenných papírů v držbě banky. Snižování bilanční sumy FEDu je další opatření proti inflaci. Bilanční suma banky je nyní ve srovnání s rokem 2018 dvojnásobná [cca 8,8 bilionu USD].
FOMC taktéž zhoršil výhled vývoje americké ekonomiky pro letošní rok. Ta podle něj neporoste o čtyři procenta, ale jen o 2,8 procenta. Důvod je nejistota, kterou vyvolává válka na Ukrajině a rostoucí inflace. Inflace v únoru v USA dosáhla 7,9 procenta. Je tak nejvýše za posledních 40 let a vysoko nad 2% cílem americké centrální banky.
Dolar k euru posílil. Americké akcie na rozhodnutí FEDu, které analytici očekávali, nejdříve reagovaly poklesem, pak ale pokračovaly v růstu. Ten mimo jiné pramenil z náznaku posunu ve vyjednávání mezi Ukrajinou a Ruskem. Války na Ukrajině se ve svém komentáři ke zvýšení základních úrokových sazeb dotkl i FED.
„Ruská invaze na Ukrajinu způsobuje obrovské lidské i ekonomické útrapy. Důsledky pro ekonomiku USA jsou velmi nejisté. Avšak je velmi pravděpodobné, že v nejbližší době ruská invaze a její dopady vytvoří dodatečný tlak na další růst inflace a zbrzdí hospodářskou aktivitu,” uvedl FED ve své zprávě.
Powell: Ekonomika je dost silná na zvyšování sazeb
Jerome Powell, šéf FEDu, na tiskové konferenci po zasedání Federálního výboru pro otevřený trh [FOMC] potvrdil inflační cíl banky ve výši dvou procent. A pochválil výkon americké ekonomiky.
„Ekonomická aktivita posiluje. Nárůst pracovních míst je v posledních měsících také velmi silný a míra nezaměstnanosti výrazně klesla,“ uvedl ve svém vystoupení.
Naopak inflace dle jeho slov zůstává vysoká a stále se v ní projevuje nerovnováha nabídky a poptávky v důsledku dopadů pandemie. Situaci pak komplikují rostoucí ceny energií a obecně proinflační tlaky.
„Americká ekonomika už je ale dost silná na to, abychom mohli přistoupit k sérii zvyšování úroků, aniž bychom tím způsobili ekonomický útlum,“ uvedl Powell.
FED přitom nyní předpokládá, že letos zvýší úroky ještě šestkrát a že základní sazba se na konci roku bude nacházet v rozpětí 1,75 až 2,00 procenta. To by znamenalo, že FED zvýší úrokové sazby na každém zasedání FOMC. Pro prosinec 2022 čeká FED sazbu na 1,9 procenta a pro prosinec 2023 na 2,8 procenta.
V každém případě bude zpřísňování měnové politiky ve Spojených státech vytvářet tlak na růst výnosů. Výnos desetiletého vládního dluhopisu by se tak v závěru letošního roku mohl podle odhadu FED dostat na 2,25 procenta.
Analytici zvýšení sazeb očekávali. Někteří ještě vyšší
Zvýšení úrokových sazeb ze strany FEDu analytici očekávali. Shoda panovala i na tom, že to bude o 25 bazických bodů, což se nakonec potvrdilo.
„K dalšímu takovémuto kroku sáhne podle naší prognózy v květnu, červnu, září a prosinci. V příštím roce by se růst úrokových sazeb měl zastavit na úrovni 2,00 – 2,25 procenta. To je konzistentní s vývojem v roce 2018, kdy americká ekonomika procházela podobnou fází,“ uváděli například analytici Komerční banky [KB] Jana Steckerová a Jaromír Gec.
Podle nich zpřísňování měnové politiky ve Spojených státech vytváří tlak na růst výnosů. Výnos desetiletých amerických vládních dluhopisů by se tak v závěru letoška mohl dle jejich odhadu dostat na 2,25 procenta.
Ne všichni jsou však s rozhodnutím FEDu spokojeni. Rozčarování zaznělo například z Německa, které se stejně jako USA i další země potýká s rostoucí inflací. Ta v únoru činila 5,1 procenta.
„Toto první malé zvýšení sazeb přichází pozdě. A zdá se být i nedostatečné. Míra inflace v USA se rychle blíží k desetiprocentní hranici a inflační očekávání prudce vzrostla. Centrální banka nyní musí zabránit tomu, aby se dopady covidu spolu s dopady války na Ukrajině proměnily v dlouhodobější inflační proces,“ uvedl profesor Friedrich Heinemann z německého institutu ZEW Mannheim.
„FED svým váháním zaostal za dynamikou inflace,“ dodal německý profesor s odkazem na aktuálně dobrou kondici amerického trhu práce.
Ta spolu s dalšími ukazateli dle něj jasně dokazuje, že americká ekonomika se dokáže v pohodě vyrovnat i s globálním zpomalením v důsledku ruského válečného tažení na Ukrajině.
ECB oznámila „jen“ snížení nákupů dluhopisů
Dodejme, že jsou to zejména zástupci Německa, kteří dlouhodobě kritizují Evropskou centrální banku za to, že rostoucí inflaci neřeší a drží úrokové sazby na nule. Podle analytiků má ale ECB svázané ruce, protože zvýšením úroků by poškodila předlužené zejména jižní evropské státy. I přesto už i ECB oznámila, že kvůli vysoké inflaci alespoň rychleji omezí nákupy dluhopisů v rámci svého podpůrného programu APP.
Přičemž praxe vypadá tak, že ECB v dubnu nakoupí v rámci programu APP aktiva za 40 miliard eur [cca 989 mld. Kč], v květnu pak za 30 miliard [741 mld. Kč] a v červnu za 20 miliard eur [494 mld. Kč]. Výše nákupů ve třetím čtvrtletí pak podle ní bude záviset na dalších statistických údajích a vývoji inflace.
Daniel Tácha
