Ruská ekonomika vyžaduje kvůli sankcím Západu transformaci. Uvedla to šéfka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová. Inflace se dle ní v Rusku vrátí na 4% cílovou úroveň až v roce 2024.
Sankce Západu vůči Ruské federaci podle guvernérky centrální banky Nabiullinové zasáhly především finanční trh. Nicméně nyní dle ní začnou čím dál více ovlivňovat také ekonomiku. A ta, jak Nabiullinová dodala, nemůže donekonečna žít ze svých finančních rezerv.
„Období, po které může ekonomika žít z rezerv, je časově omezené,” řekla s tím, že již ve druhém a třetím čtvrtletí vstoupí ruské hospodářství do období strukturální transformace s cílem najít nové podnikatelské modely.
Rusko je neinvestovatelné. Ztratilo rating spolehlivého dlužníka
„Hlavní problémy budou souviset s restrikcemi na dovoz a logistiku zahraničního obchodu a v budoucnosti s restrikcemi na vývoz,” přiblížila Nabiullinová.
A právě s těmito změnami se budou muset ruští výrobci rychle vyrovnat a přizpůsobit jim své podnikání. To dle ní značí hledání nových partnerů, změnu logistiky nebo se v produkci zaměřit na výrobky dřívější generace.
Ruská centrální banka připravuje digitální rubl
Nabiullinová ve své řeči také nastínila některá opatření, jež by měla ekonomice pomoci přizpůsobit se novým podmínkám. Vedení centrální banky dle ní mimo jiné připravuje zavedení digitálního rublu. Ten má ruským občanům umožnit převody peněz mezi digitálními peněženkami. V pilotní verzi by se digitální rubl měl dle jejích odhadů do oběhu dostat již v druhé polovině letošního roku.
Analytici koncem března v anketě agentury Reuters v průměru odhadli, že inflace v Rusku letos dosáhne 23,7 procenta. Což by bylo maximum od roku 1999. V březnu meziroční růst spotřebitelských cen v Rusku zrychlil na 16,69 procenta z únorových 9,15 procenta.
Centrální banka po zahájení invaze ruských vojsk na Ukrajinu více než zdvojnásobila základní úrokovou sazbu. A to na 20 procent z předchozích 9,5 procenta. Udělala to ve snaze podpořit kurz rublu a omezit inflační tlaky. Tento měsíc ale centrální banka základní úrok nečekaně snížila na 17 procent.
„Musíme mít možnost snižovat základní sazbu rychleji,” uvedla dnes Nabiullinová s dodatkem, že země musí vytvořit vhodné podmínky ke zvýšení dostupnosti úvěrů pro ekonomiku.
Její slova tak dle analytiků signalizují další plánované snižování úrokových sazeb.
Sankce proti Rusku se obrátily proti Západu, míní Putin
K ruské ekonomice se na poradě s vládními činiteli v pondělí [18.4.] vyjádřil ruský prezident Vladimir Putin. Podle agentury TASS prohlásil, že inflace v Rusku se stabilizuje a k normálu se vrátí i kurz rublu.
„Kurz rublu se vrátil na úroveň z první poloviny února,” řekl Putin.
Pravda je, že dolar se aktuálně prodává zhruba za cca 81 rublů. Oproti tomu na začátku března americká měna vystoupila až na rekordních téměř 140 rublů. Přestože rubl je zpět na úrovni, kde byl před invazí, podle analytiků to není přirozený vývoj. Jde dle nich o výsledek mnoha opatření, kterými se Moskva snaží kurz domácí měny podpořit.
Ruská inflace činí 17,5 %. Rubl ale je na předválečné hodnotě
Podle něj snaha Západu ochromit ruskou ekonomiku v reakci na válku na Ukrajině selhala. Sankce západních zemí se obrátily proti Západu, uvedl.
„Strategie ekonomické bleskové války nevyšla,” řekl Putin a dodal: „Sankce se navíc podepsaly i na samotných iniciátorech. Mám na mysli růst inflace, nezaměstnanosti, zhoršující se hospodářskou dynamiku v USA a v evropských zemích, pokles životní úrovně Evropanů a znehodnocení jejich úspor.”
Vyjádřil se i k inflaci. Ta se dle jeho slov v Rusku nyní stabilizuje. A to přesto, že za poslední měsíc a půl vzrostly spotřebitelské ceny o 9,4 procenta. Meziroční inflace v zemi k 8. dubnu činila 17,5 procenta.
K normálu se dle Putina vrátí a již se i vrátila poptávka po některých výrobcích, které byly v uplynulé době více žádané. Pozitivní zprávy dle něj přicházejí i z ruského trhu práce. Počet oficiálně zaregistrovaných uchazečů o zaměstnání dle něj zůstává “poměrně nízký”.
Nicméně starosta Moskvy Sergej Sobjanin před několika dny ale odhadl, že jen v hlavním městě může kvůli odchodu zahraničních firem přijít o práci na 200 000 lidí.
–ČTK/VRN–
