Na centrálním tržišti v Tallinu kupující při pohledu na ceny ovoce a zeleniny jen nevěřícně kroutí hlavou. U stánku s potravinami se žena podívá na cenovky, otočí se a odejde. A prodavač krčí rameny. V Estonsku to teď není nic výjimečného.
„Lidé cenami zboží tady nadšeni nejsou. Dávají to za vinu mně, protože jsem po ruce, ale myslím si, že vědí, že já za to nemohu,“ říká v článku Welcome to Europe’s inflation hotspot: Estonia bruselského listu Politico 19letá studentka Anna Cordeyová, která je zaměstnaná ve stánku s ovocem.
„Zatímco kilogram malin stál před rokem 7,5 eur [cca 185 Kč], nyní stojí 10,90 [cca 269 Kč],“ dokládá zdražování na konkrétním příkladu.
Prodejem ve stánku si vydělává na pronájem bydlení na koleji. Chce se totiž odstěhovat od rodičů. Jestli její plány vyjdou, si ale jistá není. Důvodem jsou zdražující energie.
„To je velký problém. Nevím, jestli si budu moci dovolit se odstěhovat a žít samostatně, jak jsem si plánovala,“ říká.
Na ulici vedoucí k trhu s ovocem a zeleninou stojí čerpací stanice. Litr bezolovnatého benzinu v ní stojí dvě eura [cca 55,4 Kč]. Před několika dny stál ještě více.
„Ceny jsou nesmyslné. Něco se s tím musí dělat. Vláda musí snížit daně nebo něco udělat. Takhle to dál nejde,“ říká obchodník s automobily Manvel Musaelyan, který k čerpací stanici přijel v černém sedanu značky BMW.
Vláda v Estonsku pomáhá potřebným, utrácet se ale bojí
Ceny v Estonsku, pobaltské republice, vzrostly v červenci meziročně o 22,7 procenta. Průměrná mzda v zemi činí podle OECD 1 468 eur [cca 36 172 Kč]. Což je podle OECD takřka shodná suma jako v Česku.
Nadprůměrný růst inflace ekonomové přičítají mnoha faktorům, včetně růstu cen elektřiny a výjimečně silnému nástupu estonské ekonomiky po odeznění pandemie. Podle estonské centrální banky tempo hospodářského růstu převýšilo koncem minulého roku úroveň před pandemií o sedm procent. Německo, hospodářský motor eurozóny, se ve stejném čase nad předpandemický růst HDP nedostalo. V Estonsku současně ale panuje jen slabý trh práce a nedostatek pracovních sil tlačí na růst mezd.
A rostou i tlaky na estonskou vládu. Za šest měsíců se v zemi totiž konají volby. Ministerská předsedkyně Kaja Kallasová [Estonská reformní strana] od svého příchodu do úřadu prosazuje úsporný rozpočet a dává jasně najevo, že v omezování výdajů chce pokračovat.
„Nacházíme se v těžké situaci, která si vyžaduje opatrná opatření,“ řekla Kallasová.
Argumentuje, že další vládní výdaje strádajícím obyvatelům zvýší poptávku. A to by inflaci jen podpořilo a současně by vzrostl rozpočtový deficit. Je si rovněž vědoma, že ze snížení daně na pohonné hmoty by nemuseli nutně profitovat jen motoristé. Jako se tomu stalo například v Německu, kde maloobchod zlevnění na zákazníky plně nepřenesl.
Přesto mluvčí estonského ministerstva financí oznámila, že vláda plánuje opatření, která by uvolnila tlak rostoucích cen na domácnosti. Jedním z nich je to, že měsíční mzda do 654 eur [cca 16 115 Kč] by byla osvobozena od daně z příjmů. Nyní se opatření týká mezd do 500 eur [12 320 Kč]. Dalším opatřením je zmrazení spotřební daně na elektřinu a paliva do dubna 2024.
Bez možnosti ovlivnit “svou” měnu
Estonsko a další pobaltské republiky patří k zemím eurozóny, kde se zdražuje vůbec nejrychleji. Průměrná meziroční inflace v 19 zemích eurozóny činila koncem července 8,9 procenta.
Členství Estonska v eurozóně mimo jiného znamená, že země nemůže nezávisle měnit úrokové sazby, jak by si nyní vyžadovala tamní hospodářská situace. To značí, že stejně jako ostatní země s eurem i estonská centrální banka nemůže zvýšit úrokové sazby a tak zdražit úvěry, aby utlumila ekonomickou aktivitu a následně i ceny.
Rozhodnutí za všechny členské země eurozóny činí Evropská centrální banka [ECB]. Byť po předchozí poradě s guvernéry centrálních bank 19 členských zemí. Zástupci ECB jsou i přes ostrou kritiku mnohých zemí eurozóny v utahování měnové politiky spíše váhaví.
Pravdou je, že ECB v červenci zvýšila úrokovou sazbu o polovinu procentního bodu se snahou utlumit vývoj inflace, která převýšila její dvouprocentní inflační cíl. Dokonce naznačila, že zvyšování úrokových sazeb není u konce. V případě Estonska [a nejen jeho, pozn. red.] ale přichází zvýšení sazeb pozdě a není dostatečné. Sazby v Estonsku zdaleka nestoupají tak, jak by si vedení země přálo. Mají ale smůlu. Více zadlužené země eurozóny s nižší inflací, například Itálie, další zvyšování sazeb neschvalují.
Ekonomové proto odhadují, že inflace v Estonsku zůstane nadále vysoká a bude podstatně vyšší než růst mezd. Estonská centrální banka ve svém červnovém odhadu uvedla, že letos očekává průměrnou inflaci 15,4 procenta a v příštím roce 4,3 procenta. Ukázalo se však, že šlo o chybný odhad.
„Inflace postupuje mnohem rychleji. Tak rozsáhlé omezení kupní síly je velmi znepokojující,“ řekl šéf oddělení centrální banky pro hospodářskou politiku Rasmus Kattai.
Podnikatelé zdražili a zdražují dál
Estonští spotřebitelé a podnikatelé reagují na vysokou inflaci různě. Mnozí zdražují. V tallinském hotelu Iglupark, který je na místě bývalého přístavu hydroplánů, hosté bydlí v dřevěných stavbách podobných iglú, aby se z dřevěných mol kochali výhledem na Baltské moře. Asistent manažera hotelu Taavi Nommistu minulý měsíc ale oznámil, že zařízení už nemůže vzhledem ke stoupajícím cenám elektřiny mola vyhřívat.
Nommistu potvrzuje, že ceny ubytování nyní vzrostly úměrně k rostoucí míře inflace. Ceny na příští sezónu jsou nejisté. V každém případě se ale znovu zvýší.
„Když jsme loni v říjnu otevřeli, ceny jsme drželi nízko, abychom si udělali představu o zájmu o náš hotel,“ říká Nommistu.
„Náklady ale rychle stoupají, a tak musíme cenu zvyšovat,“ krčí rameny.
Zaměstnanci chtějí vyšší mzdy i v Estonsku
Jinou odpověď na vysokou inflaci mají řemeslníci a dělníci. Ti se dožadují zvýšení mezd. Estonský obchodní deník Aripaev nedávno citoval místního šéfa švédské telekomunikační společnosti Ericsson, který uvedl, že zaměstnanci stále tlačí na zvyšování mezd.
Oficiální statistiky ukazují, že mzdy v prvním čtvrtletí tohoto roku stouply o 8,1 procenta ve srovnání s růstem o 4,9 procenta ve stejném období roku předchozího. Jejich růst ale stále zaostává za růstem míry inflace. Centrální banka odhaduje, že letos mzdy porostou o deset procent a tlak na jejich zvýšení nepoleví ani v příštím roce.
Pokud výrobci dále zdraží a zaměstnanci si prosadí vyšší mzdy, centrálním bankéřům nastanou další problémy. List Politico jmenuje příklad z historie, který ukazuje, že v USA v 70. letech minulého století inflační spirálu roztáčí právě očekávání vyšších cen ze strany průmyslníků a dělníků. Až tehdejší šéf FED Paul Volcker zkrotil inflaci tím, že počátkem 80. let zvýšil úrokovou sazbu na 20 procent.
Možná i proto po červnovém jednání lídrů EU Kaja Kallasová otevřeně vyzvala unijní vlády, aby spolupracovaly s centrálními bankami a postavily se globálním problémům. To znamená válce na Ukrajině a dopadům pandemie, příčinám vysoké míry inflace a chabým vyhlídkám na ekonomický růst.
Michal Achremenko
V nadpisu by stacilo zmenit Estonsko za Cesko a muze vyjit dalsi clanek