Zvýšení sociálních dávek si vezme další miliardu korun

1214
zvyseni
Ilustrační foto: Pixabay.com

Od ledna opět stoupnou přídavky na dítě, porodné i pěstounský příspěvek. Polepší si i dlužníci a neplatiči výživného. 5,2% vyšší životní minimum jim totiž zvedne tzv. nezabavitelnou částku. Vyšší dávky si ze státního rozpočtu vezmou miliardu navíc.

O zvýšení částek životního a existenčního minima rozhodla na návrh Ministerstva práce a sociálních věcí ČR [MPSV] na svém jednání [14.12.] vláda Petra Fialy [ODS]. Letos již potřetí. O deset procent vzrostly obě částky od letošního dubna a o dalších 8,8 procenta od letošního července.

„Od ledna bude životní a existenční minimum vyšší o 5,2 procenta. To odpovídá skutečnému nárůstu spotřebitelských cen za období od letošního května do září,“ informuje ve své  tiskové zprávě MPSV.

Částka životního minima pro jednotlivce s příchodem nového roku vzroste o 240 korun na 4 860 Kč na měsíc. Pro prvně posuzovanou osobu v domácnosti pak na 4 470 Kč měsíčně.

Životní minima dalších posuzovaných osob od ledna 2023
  • 4 040 Kč u osoby od 15 let věku, která není nezaopatřeným dítětem.
  • 3 490 Kč u nezaopatřeného dítěte od 15 do 26 let věku.
  • 3 050 Kč u nezaopatřeného dítěte od 6 do 15 let věku.
  • 2 480 Kč u nezaopatřeného dítěte do 6 let věku.

Dochází přitom i na úpravu existenčního minima. To ze současných 2 980 korun vzroste od ledna 2023 na 3 130 korun měsíčně, tedy o 150 korun. Podle podkladů k nařízení po zvýšení životního minima bude na dávky příští rok potřeba ze státního rozpočtu dalších 948,3 milionu korun navíc [více níže, pozn. red.]

Vyšší životní minimum značí vyšší výdaje státu

Se zvýšením částek životního minima porostou i dávky státních sociálních podpor. Konkrétně přídavek na dítě a porodné. Dále se zvýší dávky pomoci v hmotné nouzi a příspěvek při pěstounské péči.

Zvýšení životního minima uvítají mimo jiných i dlužníci v exekuci, kterým se společně s ním zvýší nezabavitelná částka. To je suma, kterou nesmí dlužníkovi z jeho měsíčního příjmu exekutor srazit, aby z ní pokryl náklady na bydlení a stravu. Stejně tak životní minimum určuje výši nezabavitelné částky při stanovení výživného vůči nezaopatřeným dětem. Jinak řečeno se tím u některých osob sníží měsíční výše alimentů a dětem pak měsíční příjem od rodiče s vyživovací povinností vůči nim.

Výdaje MPSV na penze, dávky i pomoc strmě rostou

Jak již bylo řečeno zvýšení životního minima zvyšuje výdaj státního rozpočtu o dalších 948,3 milionu korun. Do příspěvků na živobytí, doplatků na bydlení a dalších dávek v hmotné nouzi by z toho mělo putovat 297,8 milionu. Přídavky na dítě a porodné si vyžádá navýšení o 229,1 milionu, nárok na přídavek na dítě zároveň získá podle odhadu MPSV dalších zhruba 15 tisíc rodičů. Příspěvek pro pěstouny značí navýšení výdajů o dalších 91,4 milionu korun. Na humanitární dávky pro válečné uprchlíky půjde podle MPSV dalších 330 milionů korun.

Výdaje MPSV příští rok atakují hranici bilion korun

Výdaje resortu práce a sociálních věcí se tak neumírní ani v příštím roce, spíše naopak. Podle novely o státním rozpočtu pro rok 2023 mají výdaje na sociální podpory, penze a další formy sociálního zabezpečení v příštím roce oproti letošku vzrůst o 115,3 miliardy korun. Celkově má MPSV hospodařit s částkou 899,4 miliardy korun. Pokud dojde stejně jako v letošním roce i předchozích letech k navyšování rozpočtu ministerstva, například kvůli dofinancování sociálních služeb, dá se reálně předpokládat, že výdaje MPSV v příštím roce přesáhnou bilionovou hranici.

Žít na dávkách není v Česku nic super zajímavého

Státní rozpočet pro rok 2023 se schodkem 295 miliard korun podepsal tento týden prezident Miloš Zeman. Příjmy rozpočtu mají činit 1,93 bilionu korun a výdaje 2,22 bilionu korun. Již podruhé tak výdaje státu překročí dvoubilionovou hranici. Zeman sice při oznámení svého podpisu uvítal minsitrem financí Zbyňkem Stajurou [ODS] přislíbené meziroční snížení schodku o 70 až 80 miliard korun, ovšem i dodal, že i to je málo. Zvlášť, když plány Ministerstva financí ČR [MF ČR] hovoří o snížení strukturálního deficitu prozatím jen v příštím roce. Přičemž ve svém fiskálním výhledu ani s tím MF ČR nepočítá.

Prodlužují se i příspěvky za ubytování Ukrajinců

Další nezanedbatelný výdaj v příštím roce značí i pokračování výplaty solidárního příspěvku od státu pro domácnosti, které ubytovávají Ukrajince. Vláda je bez dalších úprav schválila na další tři měsíce, tedy do konce března 2023. V listopadu stát příspěvek vyplatil celkem 20 tisícům domácností v objemu 189 milionů korun.

Češi přidají Ukrajincům na ubytování, rozhodla vláda

Od ledna 2023 dále vzroste státní příspěvek pro zřizovatele zařízení, která slouží pro děti vyžadující okamžitou pomoc [ZDVOP] ze stávajících 36 000 Kč na 39 600 Kč měsíčně za každé dítě. V Česku nyní funguje 51 takových zařízení s kapacitou 668 míst. Loni v nich zázemí našlo 1 643 dětí. Příspěvek na pěstounskou péči bude v příštím roce činit 4 950 měsíčně. Už letos v říjnu došlo na zvýšení příspěvku na úhradu potřeb dítěte o 27 procent, příspěvek při převzetí dítěte vzrostl o 35 procent a zaopatřovací příspěvek o 15 procent.

–VRN–

5 KOMENTÁŘE

  1. Proč pořád cpeme peníze Ukrajincům? Naši lidi nemají co jíst, matky samoživitelky nemají dětem co dát a důchodci skáčou z oken protože to už nezvládají. Kdo se končně postará o naše lidi?????????????

  2. Proč cpou proč pořad té zkorumpovánému státu Úkačkám přidali našim matkám s dětma víte NIC SE NEMÁ PŘEHÁNĚT předešlé dvě vlády se starali a nepoklonkovali na vše co si EK vymyslela, jak tet ten žlutomodrý … to budou vnuci děkovat co tu nechala pětikolka . děkuji [redakčně upraveno]

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here