Žít na dávkách není v Česku nic super zajímavého

6613
v_cesku
doc. Ing. Daniel Münich, Ph.D. / Foto: Redakce FinTag.cz

„V Česku teď lítají částky jako 60 miliard na energetický tarif, 130 miliard na stropy cen energií nebo osm miliard na příspěvky na dítě,“ říká v podcastu FinTag.cz poradce premiéra a člen Národní ekonomické rady vlády Daniel Münich.

„Ale když odečtete penze a rodičovský příspěvek, to nejsou dávky, tak vám z českého sociálního systému zbyde několik zanedbatelných položek v řádu několika miliard korun. Podíl veřejných výdajů na skutečně cílené sociální dávky a podporu v Česku patří mezi ty nižší v Evropě,“ dodává.

Podle něj je mýtus, že sociální podpora a dávky v Česku jsou vysoké a demotivační. Opak je pravdou, říká. Argumentuje například přídavkem na dítě, který podle jeho slov oproti roku 2008 reálně klesl o 30 procent.

„Zde stát z podpory například docela vycouval. A náš sociální systém není ani extrémně zneužívaný. Rozhodně není něco super zajímavého, žít v Česku na dávkách. A lidé, kteří to říkají, neví, co říkají,“ upřesňuje v podcastu FinTag.cz Daniel Münich.

V něm se zároveň ostře vyjadřuje k české podpoře firem, zejména té dotační: „U firem, když se podíváte na státní rozpočet a měl byste dobrý mikroskop, tak tam teče obrovské množství peněz pod nicneříkajícími názvy. Přitom jde o prachsprosté dotace skupinám, které si prostě našly svůj kanál. Často zaštítěný nějakou dobročinností, ale v konečném důsledku jsou to jen peníze navíc pro vybranou skupinu lidí.“

Daniel Münich: Plošná podpora je daní za rychlou pomoc

V úvodu podcastu FinTag.cz se člen Národní ekonomické rady vlády [NERV] vyjadřuje k zacílení současných podpor vlády nejen na zvládání vysokých cen energií. Podle něj je jen iluze, že vláda má nějaký kouzelný proutek, kterým odkouzlí negativní efekty války.

„Co vláda může udělat, je rozptýlit dopady války tak, aby nebyly koncentrovány na určité skupiny lidí nebo firmy. A zároveň může přenést část těch nákladů na budoucí generace. Ale je tam riziko, že tím přispěje k inflaci,“ vysvětluje.

Podle něj většina vládou schválených podpůrných opatření bezprostředně reaguje na okamžité potřeby. Za příklad dává zastropování cen energií, které odsouhlasila až v momentě, kdy se ceny plynu a elektřiny docela utrhly ze řetězu.

„Cena za tu rychlou reakci – musíme si uvědomit, že ten stát je pomalu se šinoucí letadlová loď, to není žádný rychlík – je plošnost. Plošnost je drahá, až neuvěřitelně drahá. […] A až teprve v tom druhém sledu vláda přijde s tím, že by ta opatření chtěla více zacílit,“ říká.

Dál žijeme na dluh, říká Jan Pavel z Národní rozpočtové rady

Náklady na opatření, u nichž se podle jeho názoru kvůli jejich plošnosti nakonec často ukáže, že ničemu nepomohou, mají podle Münicha jen dvě řešení. Je to zvýšení daní, které si vláda, jak upozorňuje, zapověděla, nebo zvyšování deficitu státního rozpočtu.

„Tuto zimu vláda aktuální potíže může ještě vyřešit plošnou podporou domácností a firem, v delším horizontu, od příštího léta, už to ale bude finančně neúnosné,“ upozorňuje.

Ekonomiku v Česku čeká totální změna

Podle Daniela Münicha aktuální změny na trhu s energiemi změní české firmy i ekonomiku. Ta totiž stojí na energeticky náročném průmyslu, ale třeba už nenabízí služby s vysokou přidanou hodnotou. To znamená, že to bude právě česká ekonomika, která ve srovnání s ostatními zeměmi nejvíce pocítí dopady drahých energií.

„Vláda ale nemůže podporami udržovat při životě tuzemskou ekonomiku, jak se tu urodila před válkou na Ukrajině. A to prostě proto, že by udržovala při životě firmy, které nemají ekonomický nárok na dlouhý život,“ říká.

Paradise Casino Admiral dostalo z Antiviru skoro 227 milionů

Co vláda podle jeho názoru ale udělat může, je firmám pomoci v přechodu na jinou výrobu.

„To ale není bránit ten současný stav, který je už teď ekonomicky neudržitelný. Je to usnadnění a namazání toho přechodu, který si ekonomika tak či onak vynutí. To je ta role státu,“ vysvětluje.

Změny se přitom podle něj nedotknou jenom byznysu a ekonomiky. Říká, že se dotknou celé společnosti: „Aby lidé neztráceli naději, musí jim stát nabídnout možnosti vzdělání a rekvalifikace. O tom se ještě nemluví.“

Potřebujeme začít zase pracovat, nabídl jako řešení krize Singer

S odkazem na současnou kondici úřadů práce podle něj stát ale selhává již nyní.

„V tomto směru neplatí, že my se připravujeme na transformaci, která přijde, ale my děláme kroky přesně opačné,“ tvrdí.

Dodejme, že Daniel Münich se v podcastu FinTag.cz mimo jiných témat vyjadřuje i k míře solidarity v české společnosti, chabým výkonům českých vlád v přístupu k reformám. Anebo k tomu, kdy a co přinese rozčarování společnosti ze současného dění.

Daniel Tácha

doc. Ing. Daniel Münich, Ph.D. [1965] vystudoval ČVUT. Absolvoval dva roky stáží na prestižních univerzitách v USA. V roce 1998 získal doktorát v oboru ekonomie na Univerzitě Karlově. Akademicky působí v doktorském programu CERGE-EI, společného pracoviště Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy. V něm se dlouhodobě soustředí na problematiku ekonomie trhu práce, školství a výzkumu.

Kromě výzkumné a pedagogické činnosti v posledních patnácti letech působil jako expert či poradce v rámci projektů Evropské unie. Aktivní byl i v Mezinárodním měnovém fondu, OECD, Světové bance a mnoha národních institucí. Mezi jeho veřejné aktivity spojené s jeho odborností patří dlouhodobě aktivní členství v České společnosti ekonomické. Nyní působí jako poradce premiéra Petra Fialy [ODS] a je člen Národní ekonomické rady vlády.

Daniel Münich je zdatný a vášnivý cyklista. Sedlá skládací městské kolo. Používá ho denně jako dopravní prostředek do práce. Absolvuje na něm i náročné výšlapy do hor.

3 KOMENTÁŘE

  1. Rozhodně je to zajímavější, než pracovat 8 hodin denně za minimální mzdu, tzn. nějakých 13 000 čistého. NEBO ideálně pracovat na černo, tvářit se že nemám příjem, a pobírat sociální dávky. V sociální politice jsem se pár let pohyboval a viděl jsem lidi, kteří těch 20 čistého na dávkách každý měsíc nahromadili… oproti průměrným mzdám nic moc, ale pořád jsou to peníze de facto za nic.

    • ale prosím vás,když jste na ÚP a nemáte nárok na podporu,tak dostáváte životní minimum,ale díky p.Maláčové půl roku a pak jste na existenčním minimu,takže jste jakoby vládou a soc.systémém držen v jakési udržitelné chudobě,aby se neřeklo,takže nevím kde berete těch 20tis a to navíc dostanete třeba 30%ve stravenkách,takže v penězích zbytek a z toho si platíte jízdné když si hledáte práci tak musíte volat a to něco stojí a to nikoho nezajímá a to že si aktivně tu práci hledáte,ale neznamená,že vám dají životní minimum,to se jaksi nezohlednuje a toto je práce sociální politiky tohohle státu a p.Mláčové,která to úplně po……la,nepřeji vám,aby ste se ocitl ve spárech soc.systému ÚP,BUZERACE BUZERACE BUZERACE

      • jo, souhlas, měl jsem tu čest se systémem, Andrej je mimoň z minulý éry liberodemokratů. A což teprv éra libidodemokratů za Topolánka, jen pro elitu )))

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here