Česká národní banka zvyšuje své zlaté rezervy

3609
zlate_rezervy
Ilustrační foto: Pixabay.com

Česká národní banka [ČNB] loni v listopadu navýšila zlaté rezervy o půl tuny na necelých 12 tun. Více zlata měla ČNB naposledy v červenci 2012, kdy ho držela 12,2 tuny. Takzvané zlaté rezervy zvyšují i další centrální banky.

V červenci 2022 oznámil tehdy nově zvolený guvernér Aleš Michl, že by v průběhu několika let chtěla ČNB navýšit zlaté rezervy až desetinásobně, konkrétně na více než 100 tun. Pokud by ČNB v tomto plánu začala podnikat kroky, disponovalo by Česko největším objemem zlata v celé své historii. Na konci roku 2021 držela ČNB 10,6 tuny zlata.

Aktuální výše zlatých rezerv odpovídá objemu zlata, které mělo Československo v období první republiky [12,1 tun]. Ke konci ledna 1922 činily zásoby zlata 19,9 tuny, v roce 1925 pak 40,8 tuny, v roce 1929 již 56,2 tuny a k 15. září 1938 šlo přibližně o 96,6 tuny. O téměř 45,5 tuny zlata centrální banka přišla v důsledku německé okupace. Po konci 2. světové války Československo získalo nárok na vrácení pouze 24,5 tuny zlata.

Zlato ČNB vyprodala v letech 1997 a 1998

V letech 1997 a 1998 ČNB prodala 56 tun zlata, 14 tun si ponechala. Zlato z devizových rezerv ČNB odprodala kvůli tomu, že při hodnocení likvidity, bezpečnosti a výnosu, zlato přestalo vyhovovat potřebám centrální banky.

„Česká koruna procházela v roce 1997 krizovým obdobím a použití devizových rezerv k devizovým intervencím se stalo realitou. Přičemž devizové rezervy nebyly v roce 1997 zdaleka tak vysoké jako dnes. Prodejem zlata ČNB získala v předmětné době vyšší likviditu a vyšší stabilitu výnosů, což jsou prioritní požadavky na devizové rezervy,“ uvádí centrální banka na svých stránkách.

Vývoj ceny zlata od roku 1970 do 9.1. 2023

[Zdroj: xStation5]

Podle banky v kontextu zákonných povinností ČNB jsou právě likvidita a stabilita výnosů rozhodující faktory. A zlato rozhodně nepatřilo mezi likvidní aktivum, které by bylo možné použít k okamžitým intervencím. K intervencím centrální banka využívá zásobu intervenční měny, kterou v té době byla německá marka a americký dolar.

Zlaté rezervy v posledních letech hromadí hlavně Čína

Podle organizace World Gold Council [WGC] centrální banky v listopadu přikoupily v čistém vyjádření celkem 50 tun zlata. To je o polovinu víc než v říjnu. Největší navýšení zlatých rezerv v listopadu oznámila Čínská lidová banka, která rozšířila rezervy o 32 tun na celkových 1 980 tun zlata. Čína loni v listopadu zvýšila zlaté rezervy poprvé od září 2019.

„Důvodů, proč došlo k navýšení zlatých rezerv může být více. Za hlavní lze pokládat především diverzifikaci aktiv, jelikož dnešní svět je nejistý a trhy se vyznačují svou nestálostí. Dalším důvodem může být ochrana, posílení své vlastní měny jüanu v nejisté geopolitické době, a to především vůči USA,“ říká Jakub Petruška ze společnosti Zlaťáky.

Podle něj za hromaděním zlata stojí určitá příprava na vyhrocené situace. Právě zlato podle jeho slov představuje pevné aktivum, dojde-li k nečekaným situacím, které by postihly cenné papíry a měny. Očekává se proto, že hromadění zlata bude pokračovat i nadále.

Čína je v posledních dvaceti letech jedním z největších odběratelů zlata na světovém trhu. Čínská lidová banka jen mezi lety 2002 až 2019 rozšířila zlaté rezervy o 1 448 tun.

Zlato nakupuje i Turecko. To má vysokou inflaci

Od ledna do listopadu loňského roku centrální banky nakoupily 673 tun zlata. To je o dvě stě tun zlata víc než v roce 2021, kdy globální rezervy dosahovaly téměř 30letého maxima.

„Očekáváme, že nákupy centrálních bank ale i maloobchodní investice do zlata zůstanou silné. V některých regionech, jako je Indie a jihovýchodní Asie, bude nadále vysoká poptávka po špercích,“ uvedla koncem loňského roku analytička WGC Louise Streetová.

Druhou nejaktivnější centrální bankou byla loni v listopadu Turecká centrální banka. Rezervy rozšířila o 19 tun zlata. Od začátku roku 2022 v součtu nakoupila 123 tun zlata.

„Od ledna do listopadu tak byla v tomto ohledu nejaktivnější centrální bankou na světě. Její oficiální zlaté rezervy se díky tomu vyšplhaly na 517 tun,“ doplňuje Jakub Petruška.

Centrální banky nakupují zlato ve velkém

Turecko se dlouhodobě potýká s vysokou mírou inflace. A to přesto, že loni v prosinci inflace v zemi klesla na 64,3 procenta. To ale z listopadové hodnoty 84,4 procenta. Největší vliv na snížení tempa růstu cen měl fakt, že v posledních měsících roku 2021 se ceny začaly rychle zvyšovat spolu s tím, jak prudce oslaboval kurz turecké liry. Měna tehdy v několika dnech přišla k dolaru asi o pětinu hodnoty, což Turecku prodražilo dovoz.

Třetí nejaktivnější v nákupech zlata byla loni v listopadu centrální banka Kyrgyzské republiky, která rezervy navýšila poprvé od začátku roku 2022. Během měsíce nakoupila tři tuny zlata a navýšila jeho rezervy na 16 tun. To je až 61% meziroční nárůst.

–DNA–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here