Chorvatsko nabízí dluhopisy lidem, v Česku je ticho po pěšině

6428
dluhopisy
Ministr financí Zbyněk Stanjura [uprostřed] na společné fotografii s členy bankovní rady České národní banky [ČNB]. A jsou to právě úrokové sazby ČNB, které dělají z českých státních dluhopisů relativně lukrativní „investiční zboží“ s minimem rizika. Problém ale je, že občané ČR si na něj jinak než prostřednictvím podílových fondů nesáhnou. / Foto: Ministerstvo financí ČR

Chorvatská vláda vyzvala občany, aby se podíleli na financování státního dluhu. A přitom si i něco přivydělali. V Česku Ministerstvo financí ČR [MF ČR] naposledy vydalo státní Dluhopisy Republiky pro drobné investory na začátku roku 2022.

Od té doby jsou úpisy těchto dluhopisů pozastaveny. Což ale neznamená, že by MF ČR dluhopisy nevydávalo. Naopak, s rostoucím zadlužením země nové dluhopisy vydává dále, ale nabízí je výhradně institucionálním investorům. Jako jsou banky, investiční fondy nebo třeba pojišťovny.

Nákup českého státního dluhopisu si z hlediska výnosnosti investice v poměru k riziku institucionální investoři chválí. Nyní se totiž vzhledem k aktuálnímu 7% úroku České národní banky [ČNB] obchodují s výnosem v závislosti na době splatnosti v rozmezí 4,5 až 5 procent p. a. V době, kdy byly úrokové sazby například Evropské centrální banky ještě níže, se výnos na českém státním dluhopisu pohyboval i kolem šesti procent. Trh ale nabízí i teď rekordní výnosy. U dluhopisů s roční splatností lze při správném načasování nákupu a volbě dluhopisu dosáhnout podle odborníků až 10% výnos.

„Obecně ale platí, že pokud by si teď mohl český drobný investor pořídit například pětiletý český státní dluhopis a držet ho do splatnosti, tak mu každý rok přinese téměř 5% zhodnocení,“ uvádí pro FinTag.cz analytik skupiny Partners Ondřej Slezáček.

Avšak to nemůže, protože MF ČR úpisy státních dluhopisů pro drobné investory pozastavilo.  A informace o tom, že by jim snad tuto možnost znovu nabídlo, nejsou.

Zájem o české státní dluhopisy přitom je. Může za to solidní rating AA Česka, což znamená, že dluhopisy nesou výnos, aniž by investor podstupoval jakékoli riziko. Avšak z toho netěží drobní investoři, ale opět jen institucionální investoři.

„Trh českých státních dluhopisů je překoupený pro zájem zahraničních investorů,“ potvrdil nedávno na stránkách FinTag.cz ředitel investic Amundi ČR Petr Šimčák.

Státní dluhopisy nesou, ale i podporují „organizovaný zločin“

Jeho kolega z Amundi ČR Petr Zajíc ho pak doplnil názorem, že právě masivní zájem o české státní dluhopisy od zahraničních investorů stojí za aktuálním posilováním koruny. Pro úplnost dodejme, že zahraniční investoři drží necelých 27 procent českých státních dluhopisů. Avšak nakoupí-li tyto dluhopisy například Česká spořitelna, jde o domácího investora, jakkoli “česká” Česká spořitelna patří rakouské bance Erste Bank.

Co dělají Chorvaté

Chorvatské ministerstvo financí vůbec poprvé v historii vydává státní dluhopisy pro Chorvaty. Podle chorvatského serveru Novi List si vláda slibuje od emise státních dluhopisů výnos ve výši jedné miliardy eur [cca 23,73 mld. Kč]. Minimální investice činí 500 eur [cca 11,9 tis. Kč]. Dluhopisy s dvouletou splatností přitom nabízejí výnos ve výši 3,25 procenta.

„To je příjem, který aktuálně nemůže získat v žádné komerční bance, protože banky nabízejí průměrnou úrokovou sazbu 0,3 procenta,“ uvádí Novi List.

I když tedy 3,25 procenta není mnoho, je to stále možné maximum, jímž mohou Chorvaté alespoň nějak reagovat – bez rizika – na vysokou inflaci. Ta letos v lednu v jejich zemi dosáhla 12,5 procenta. Spotřebitelské ceny mírně stouply i kvůli přijetí eura, které mnoho obchodníků využilo k zaokrouhlení cen směrem nahoru.

Obchodníci v Chorvatsku po přijetí eura zdražili

Chorvatské ministerstvo financí spolu s vládou v souvislosti s emisí dluhopisů pro občany spustilo osvětovou kampaň. V ní názorně a jednoduše uvádí, kolik lidé „vydělají“, pokud si dluhopis koupí. Příkladem dává investici ve výši 10 000 eur [cca 237 000 Kč] a výnos na dva roky ve výši 650 eur [15 426 Kč]. Anebo investici ve výši 1 000 euro [cca 23 730 Kč], u níž výnos činí 60 euro [cca 1 424 Kč].

Tamní média zároveň upozorňují na zdanění výnosu [v ČR je daň 15 %, pozn. red.]. Daň činí u investice ve výši 1 000 eur a výnosu 60 eur šest euro [cca 142,4 Kč]. Podle serveru Novi list je tu ještě poplatek spojený s nákupem ve výši 0,78 euro [cca 18,5 Kč].

Podle chorvatských ekonomů stát i tak na prodeji dluhopisů drobným investorům tratí. To proto, že lidem oproti institucionálním investorům nabídl o několik desetin lepší úrok. A do výnosů zároveň může promluvit i další zvýšení základních úrokových sazeb ze strany ECB či vývoj na dluhopisovém trhu nebo rating země. Hlavní ekonom Chorvatské bankovní asociace Hrvoje Stojić tvrdí, že stát nakonec lidem vyplatí ještě více, než s čím počítá.

Podle chorvatských politiků je ale emise dluhopisů Chorvatům správným krokem. Argumentují tím, že když už se stát musí zadlužovat, je lepší, když úroky dostanou jeho obyvatelé. Nikoli institucionální investoři, kteří mají podle jejich slov peněz dost, a navíc často pocházejí ze zahraničí.

Dluhopisy jsou v Česku jen pro velké investory

V Česku jsou úpisy státních dluhopisů pro občany pozastaveny. Ze Strategie financování a řízení státního dluhu ČR na rok 2023 MF ČR přitom vyplývá, že stát si jen letos na financování státního dluhu [aktuálně 2,895 bil. Kč, pozn. red.] vypůjčí 649 miliard korun [9,2 % HDP].

Stát letos vydá na úrocích za státní dluh cca 69 miliard

A to udělá, jak vyplývá ze zmíněné strategie, prostřednictvím nových emisí korunových střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů v celkové jmenovité hodnotě až 500 miliard korun. Ministerstvo dále počítá s vydáním nejméně tří nových benchmarkových fixně úročených státních dluhopisů. A zvažuje i emisi státního eurodluhopisu. Všechny tyto dluhopisy ale opět nakoupí institucionální investoři.

V tomto ohledu je důležité zmínit úroky, které stát vyplácí za emise státních dluhopisů, jimiž kryje deficity veřejných financí. A které jsou výnosem těch, kteří státní dluhopisy kupují. Jen na nich Česko letos vydá bezmála 70 miliard korun. Přičemž platí, že za každých deset miliard korun, které si stát půjčí prostřednictvím státních dluhopisů a pokladničních poukázek na finančních trzích, zaplatí 500 až 600 milionů korun, jak uvedl v nedávném podcastu FinTag.cz ředitel odboru řízení státního dluhu MF ČR Petr Pavelek.

Deset miliard dluhu Česko ročně vyjde na 500 až 600 milionů

S ohledem na vývoj úrokových sazeb centrálních bank můžou úroky u státního dluhu činit i větší sumu. Stejně jako to může být i méně. To ale jen v případě, že jsou úrokové sazby centrální banky nízké, což nejsou [7 %]. A navíc, jak vyplývá z prohlášení centrálních bankéřů ČNB, úroky jen tak dolů kvůli déle trvající inflaci nepůjdou.

Daniel Tácha

1 komentář

  1. Co taky očekávat od pětidemolice? A především od ODS, která ovládá nejen ministerstvo financí ale především energobysnys, od solárů po elektrárny velkého výkonu.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here