Deset miliard dluhu Česko ročně vyjde na 500 až 600 milionů

1330
dluhu
Ředitel odboru řízení státního dluhu a finančního majetku Ministerstva financí ČR Petr Pavelek. / Foto: MF ČR

Náklady na státní dluh teď rostou každý měsíc o miliardu korun. A v příštích letech porostou každý rok minimálně o deset miliard korun, jak říká v podcastu FinTag.cz ředitel odboru řízení státního dluhu ministerstva financí Petr Pavelek.

Ještě v roce 2008 činil státní dluh České republiky kolem bilionu korun. V roce 2019 vzrostl na 1,6 bilionu. V uplynulých dvou „covidových letech“ pak stoupl téměř o bilion, aby ke konci loňského roku činil bezmála 2,5 bilionu korun.

Od roku 2008 až do loňska činily výdaje na obsluhu státního dluhu, to jsou jednodušeji řečeno úroky ze státního dluhu, v absolutních číslech zhruba 40 miliard korun ročně. A to i přesto, že i v tomto období státní dluh rostl. Důvod spočíval v uvolněné měnové politice, tedy nízkých úrocích České národní banky [ČNB], a poměrně stabilním ekonomickém vývoji. To všechno ale je dnes už minulost.

„Letos můžeme očekávat nárůst nákladů na obsluhu státního dluhu o pět až deset miliard korun oproti loňským 42 miliardám. A v tom dalším výhledu musíme každý rok počítat nárůst nákladů na obsluhu státního dluhu minimálně o deset miliard korun,“ říká v podcastu FinTag.cz ředitel odboru řízení státního dluhu a finančního majetku Ministerstva financí ČR [MF ČR] Petr Pavelek.

Podle něj celkový státní dluh Česka bude atakovat v pětiletém horizontu tři biliony korun. Což znamená, že už v roce 2025 zaplatíme na úrocích 70 až 80 miliard korun ročně.

„Když se podíváme na tu aktuální situaci, tak můžeme říci, že deset miliard nových výdajů, které nebudou kryty daněmi nebo jinými nedaňovými příjmy, stojí v českých korunách 500 až 600 milionů ročně. Záleží, jaké zvolíte dluhové financování,“ vysvětluje Petr Pavelek.

Proč rostou náklady na financování státního dluhu

Důvod, proč rostou náklady na financování státního dluhu, spočívá v jeho stálém zvyšování a růstu úrokových sazeb ze strany ČNB. Ty zvedají výnosy u státních dluhopisů, které emituje spolu s pokladničními poukázkami MF ČR. Z nich státní rozpočet kryje náklady, které nevykrývá příjmy.

„Většina státního dluhu je v české koruně. Podíl dluhu v cizí měně je kolem sedmi procent. Nejde jen o státní dluhopisy, ale patří sem i půjčka od Evropské komise z loňska nebo půjčky od evropských institucí, jako je Evropská investiční banka,“ říká v podcastu FinTag.cz Petr Pavelek.

Podle něj neplatí, že by náklady na obsluhu státního dluhu byly z dlouhodobého hlediska výrazně levnější, pokud by MF ČR emitovalo více dluhopisů v eurech. A to ani za situace, kdy jsou základní úrokové sazby ČNB nyní podstatně vyšší než úrokové sazby Evropské centrální banky [ECB]. Argumentuje přijatelnými výnosy korunových státních dluhopisů i za současné situace a náklady na zajištění kurzového rizika.

Stejně tak odmítá názor, že by obsluha státního dluhu byla levnější, pokud by mělo Česko euro. Naopak upozorňuje na to, jaké problémy aktuálně způsobují předluženým zemím eurozóny už jen informace ECB o tom, že začne zvedat úroky. Podle něj je i pro Česko velice dobře, že ČNB v reakci na vývoj v uplynulých covidových letech nepřistoupila k nákupu českých dluhopisů. Byť ji k tomu poslanci rozšířili možnosti a tehdy nakupovala státní dluhopisy většina centrálních bank i okolních států. Dnes by to dle něj byl problém.

„Já vidím pozitivně, že Česká republika profinancovala ty krizové covidové roky zejména na domácím trhu a bez podpory centrální banky na sekundárním trhu. […] To proto, že v našem případě neexistuje nějaká přímá závislost na centrální bance na sekundárním domácím dluhopisovém trhu. A už vůbec ne v tak masivním rozměru, jako je to v případě zemí eurozóny,“ vysvětluje.

Česko letos už zaplatilo úroky ze státního dluhu

Česko v současnosti zaplatilo všechny letošní splátky u svého státního dluhu. Šlo zhruba o 180 miliard korun. A částečně pokrývá i letošní deficit státního rozpočtu.

„Většina z letošních splátek státního dluhu byla již i reálně splacena. Ještě nás čeká významnější splátka na podzim. Ta je ale už předfinancována. A to se nám podařilo na úrovni dvou až tří procent [výnosů dluhopisů, pozn. red.] oproti aktuální situaci na dluhopisovém trhu [5 až 6 procent, pozn. red.],“ vysvětluje Petr Pavelek.

A dodává: „Zároveň jsme refinancovali nezajištěnou splátku za necelé tři miliardy v eurech. Zde se nám podařilo vydat za zhruba 800 milionů korun dvouleté dluhopisy v euru s výnosem pod jedno procento. Zbytek jsme si opatřili zápůjčkami na peněžním trhu.“

Dál žijeme na dluh, říká Jan Pavel z Národní rozpočtové rady

Poptávka po českých dluhopisech je dle jeho slov stálá. A tak není problém financovat státní dluh zejména prostřednictvím pěti až šestiletých státních dluhopisů. Ty Česko pro financování svého státního dluhu ostatně využívá vůbec nejčastěji. Avšak nejpozději v září či srpnu MF ČR vrhne na dluhopisový trh další emisi svých korunových dluhopisů.

„V podstatě čekáme na další kroky centrální banky. V každé nové emisi státních dluhopisů rozhodujete o výši výnosů, které potom determinují míru nákladů. Vy potřebujete dluhopisy vydávat déle. Takže není určitě vhodné stanovit kupón dluhopisů na nějaké úrovni, když mezitím dojde k razantnímu nárůstu výnosů. To kvůli tomu, že vy ten dluhopis prodáváte už o poznání obtížněji z hlediska rozpočtových dopadů,“ vysvětluje Petr Pavelek v podcastu FinTag.cz s dovětkem, že MF ČR je připraveno i k emisi dluhopisů v eurech.

Byť v jejich případě je situace nejistá právě kvůli proklamacím ECB a růstu výnosů u dluhopisů předlužených států eurozóny.

Daniel Tácha

Ing. Petr Pavelek, Ph.D. je ředitel odboru 20 Řízení státního dluhu a finančního majetku Ministerstva financí ČR [MF ČR] od roku 2018. Dříve působil jako náměstek ministra financí pro řízení sekce Veřejné rozpočty. V letech 2010 až 2016 byl ředitelem odboru Řízení státního dluhu a finančního majetku. 2009 až 2010 působil jako externí poradce ministra financí. Na MF ČR začínal v roce 2001 jako odborný referent / vedoucí referátu. V minulosti působil ve společnosti OG Research jako externí projektový manažer nebo Erste Grantika Advisory, kde měl na starosti ekonomické analýzy a byl i projektový manažer. Aktuálně je člen Dozorčí rady Vojenské zdravotní pojišťovny, Řídícího výboru Českých drah, Správní rady Evropské investiční banky a Rozvojové banky Rady Evropy. V těchto funkcích zastupuje MF ČR. Zároveň i působí jako odborný asistent na Katedře hospodářské politiky Vysoké školy ekonomické v Praze.

1 komentář

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here