Obchodní bilance je díky automobilkám opět v plusu

169
bilance
Foto: Škoda Auto

Obchodní bilance ČR skončila v březnu potřetí za sebou přebytkem 15,9 miliardy korun. Meziročně jde o 28,1 miliardy lepší výsledek. Uvedl to Český statistický úřad [ČSÚ]. Za dobrým výsledkem stojí hlavně výkon automobilového průmyslu.

Celkové saldo zahraničního obchodu se zbožím letos v březnu příznivě ovlivnil zejména meziročně vyšší přebytek obchodu s motorovými vozidly o 18,9 miliardy korun. Vývoz motorových vozidel stoupl o 31,4 miliardy korun.

„Meziroční růst vývozu byl i v březnu vyšší než u dovozu, obchodní bilance tak skončila již třetí měsíc za sebou v kladných číslech. Přispěl k tomu nejen meziroční nárůst vývozu motorových vozidel a jejich dílů přibližně o 37 procent, ale i meziročně nižší hodnota dovozu ropy a zemního plynu o více než 44 procent,“ potvrzuje ředitelka odboru statistiky zahraničního obchodu ČSÚ Miluše Kavěnová.

Schodek obchodu s ropou a zemním plynem se vlivem nižších cen na světových trzích zmenšil o 10,8 miliardy korun. Kladné saldo obchodu se stroji a zařízeními vzrostlo o 3,3 miliardy korun. A o stejnou částku byl menší deficit obchodu se základními kovy. Podle ČSÚ naopak nepříznivý vliv na celkové saldo měl zejména pokles přebytku obchodu s elektřinou o 6,3 miliardy korun. Přechodem z aktiva do pasiva se zhoršila bilance ostatních dopravních prostředků o 2,5 miliardy korun a elektrických zařízení o 1,9 miliardy korun.

Meziměsíčně se po sezónním očištění snížil vývoz o 0,3 procenta a dovoz o 0,6 procenta. Bilance zahraničního obchodu se státy EU se v březnu meziročně zlepšila o 18,8 miliardy korun. Deficit obchodu se státy mimo EU se zmenšil o devět miliard korun. Meziročně vzrostl celkový vývoz o 7,7 procenta na 416,8 miliardy korun. Dovoz stoupl o 0,4 procenta na 400,9 miliardy korun.

Přebytek obchodní bilance zatím činí 39,6 miliardy korun

V lednu až březnu 2023 dosáhl přebytek obchodní bilance 39,6 miliardy korun. Loni ve stejném období byla bilance v deficitu ve výši 12 miliard korun. Od začátku roku stoupl vývoz o 9,7 procenta a dovoz o 4,8 procenta.

„Za celý letošek zahraniční obchod podle naší nové prognózy dosáhne schodku 26 miliardy korun. Loni byl deficit násobně hlubší, když činil 200 miliardy korun. V příštím roce by se již díky znovunastartované průmyslové výrobě měl vrátit k přebytkům,“ komentuje výsledky ekonomka Komerční banky Jana Steckerová a odhaduje přebytek ve výši 74 miliardy korun.

S obchodní bilancí začíná mít problém už i celá EU

Aktuální přebytek obchodní bilance hodnotí jako „skvělá čísla“ i hlavní ekonom skupiny Comfort Finance Group Vladimír Pikora: „To je ohromné zlepšení, které by navíc mohlo pokračovat, pokud budou dále klesat ceny energií.“

Podle něj velký přebytek zahraničního obchodu ukazuje, že se české ekonomice daří vyrovnat i se silnou korunou. Koruna proto podle něj může ještě posílit.

Za přebytkem stojí hlavně automobilový průmysl

I když vývoj obchodní bilance v posledních měsících pozitivně překvapuje, podle ekonomů za tímto úspěchem stojí hlavně automobilový průmysl.

„Za březnovým pozitivním výsledkem českého průmyslu, jehož produkce vzrostla meziměsíčně o 1,7 procenta, musíme hledat především automobilky,“ doplňuje aktuální březnovou statistiku průmyslové výroby hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

Automobilky drží bilanci zahraničního obchodu i průmysl

Upozorňuje na zlepšení dodávek komponentů do automobilového průmyslu, který tak v březnu znovu kompenzoval slabá čísla většiny ostatních oborů tohoto největšího odvětví.

„Jen výroba automobilového průmyslu v březnu meziročně vzrostla o téměř 42 procent, takže vyvážila propady v chemickém průmyslu, ve výrobě kovů, v dřevařském průmyslu a dalších odvětvích,“ dodává a odkazuje k propadu nových zakázek obecně v průmyslu.

Podle něj to tedy vypadá tak, že český průmysl nečekají zrovna nejlepší měsíce. Tomu odpovídají i aktuální data ČSÚ o březnové průmyslové produkci. Za jejím meziročním 2,2% růstem [zpracovatelský průmyslu +5,2 %] stojí opět automobilový průmysl. Dále rostla už jen výroba počítačů, elektronických či optických zařízení, elektrických zařízení a strojírenství. Všechny ostatní sektory poklesly. Jde o chemický průmysl, hutnictví, sklářství, papírenství či zpracování dřeva. Přičemž jejich meziroční výsledky si po několik měsíců udržují více než 10% meziroční pokles.

Skeptické ale jsou i průmyslové firmy

Skeptický je i ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR Bohuslav Čížek.

I přes oslabení ekonomiky si průmyslová produkce udržela růstové hodnoty, kdy za 1. čtvrtletí meziročně vzrostla o 0,8 procenta. Kladné výsledky průmyslu byly i v březnu doslova zachráněny hodnotami automotive, a to zejména z důvodu nízké srovnávací základny z minulého roku,“ komentuje aktuální stav.

Německý průmysl v březnu prudce propadl, včetně zakázek

Upozorňuje na to, že výrazná část sledovaných sektorů ale skončila v červených číslech. Což je aktuálně dlouhodobý stav. Jedná se zejména o energeticky náročná odvětví, například již zmíněný chemický průmysl, sklářství či hutnictví.

„Průmysl jako celek totiž odráží stagnující ekonomiku, která se v prvních měsících letošního roku pohybuje na hraně technické recese,“ uzavírá Bohuslav Čížek.

–DNA–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here