Německý průmysl v březnu prudce propadl, včetně zakázek

771
prumysl
Výroba vozů Mercedes třídy S v německém Sindelfingenu. / Foto: Mercedes-Benz Group

Průmyslová výroba v Německu meziměsíčně klesla o 3,4 procenta. Je to více, než se čekalo. Údaj zveřejnil německý statistický úřad. I když za celý kvartál průmysl rostl, březnový propad oživil obavy z recese v největší evropské ekonomice.

Německé průmyslové objednávky v březnu po očištění od sezonních a kalendářních vlivů dokonce klesly oproti předchozímu měsíci o 10,7 procenta. To představuje největší meziměsíční pokles od roku 2020, kdy vrcholila pandemie covidu.

„Po silném rozvoji výroby v průmyslu na začátku roku došlo v březnu nečekaně k výraznému poklesu,” uvedlo spolkové ministerstvo hospodářství.

Protože se ale nálada ve firmách v poslední době dále zlepšila, hovoří to podle něj pro oživení ekonomiky v dalším průběhu letošního roku. Odlišně situaci hodnotí ekonomové.

„Výroba dostala studenou sprchu,” řekl ekonomický expert Německé průmyslové a obchodní komory [DIHK] Jupp Zenzen a dodal: „Pravděpodobnější než očekávané oživení je, že se průmysl zastaví.”

Ekonomický expert Ralph Solveen z banky Commerzbank očekává v následujících měsících další pokles produkce kvůli nedávnému oslabení poptávky.

„Německý průmysl stále více trpí globálním zvyšováním sazeb, které stále více brzdí ekonomiku… Místo mnohými očekávaného ekonomického oživení hrozí mírná recese ve druhé polovině roku,” uvedl pro agenturu DPA.

Průmysl v březnu v Německu podrobně

K poklesu produkce ve zpracovatelském sektoru přispěl zejména automobilový průmysl. Po nárůstu o 6,9 procenta v předchozím měsíci klesla produkce ve výrobě motorových vozidel a dílů pro motorová vozidla proti předchozímu měsíci po očištění o sezonní a kalendářní vlivy o 6,5 procenta. Jednoznačně negativně se na celkovém výsledku podepsaly i poklesy ve strojírenství [-3,4 %] a stavebnictví [-4,6 %].

Německá ekonomika stagnuje. Evropská mírně roste

Analytici odhadovali, že se výroba v březnu meziměsíčně sníží o 1,5 procenta. Údaj za únor statistici upravili na 2,1 procenta z dříve predikovaných dvou procent. Protože se ale průmyslová výroba zvyšovala v lednu i únoru, oproti poslednímu čtvrtletí roku 2022 vykázala v prvním kvartálu růst o 2,5 procenta.

Svaz německého průmyslu [BDI] v dubnu varoval před klesající konkurenceschopností Německa. Poukázal mimo jiné na negativní důsledky vysokých cen energií. Export německého průmyslu podle Svazu v letošním roce poroste pomaleji než světový obchod.

Optimismus v Německu nevládne

Německá ekonomika podle prognózy německé vlády v letošním roce vykáže růst o 0,4 procenta, nikoliv o 0,2 procenta, jak činil dosavadní odhad. Podle spolkového ministra hospodářství Roberta Habecka bude mírně rychlejší i tempo zpomalování inflace, jejíž míra by letos měla činit 5,9 procenta.

Analytik společnosti ING Carsten Brzeski naopak spatřuje riziko v revizi hrubého domácího produktu [HDP] za první čtvrtletí směrem dolů. Přispívá k tomu podle něj právě i prudký březnový pokles maloobchodních tržeb a exportu.

„Revize směrem dolů by přece jen znamenala, že ekonomika upadla do recese,” řekl Brzeski.

Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2022 klesla německá ekonomika o 0,5 procenta, v letošním prvním kvartálu podle rychlého odhadu stagnovala. Recese se definuje jako dvě po sobě jdoucí čtvrtletí hospodářského poklesu. Německo je přitom největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky.

OECD snížila odhad růstu HDP v Německu

Spíše opatrnější výhled pro německou ekonomiku představila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj [OECD]. HDP Německa se podle jejího výhledu letos zvýší o 0,3 procenta a v roce 2024 o 1,3 procenta. Zatímco prognóza pro letošní rok zůstává beze změny, v případě příštího roku organizace v březnu odhadovala růst o 1,7 procenta. Snížení výhledu OECD přičítá růstu výdajů na ekologičtější infrastrukturu.

Ekonomika už sice v recesi není, ale ani nikterak nevzkvétá

OECD rovněž apeluje, aby německá vláda projevila větší flexibilitu ve svých úvěrových pravidlech, a umožnila potřebné investice. Zároveň ale varuje před expanzivní fiskální politikou s cílem chránit německou konkurenceschopnost.

„Po deseti letech dynamického růstu, k němuž přispěl export, klesající nezaměstnanost a rozpočtové přebytky, ukázaly pandemie a energetická krize, že Německo má strukturální slabiny a naléhavě potřebuje urychlit svou ekologickou a digitální transformaci,” uvádí OECD.

–ČTK/RED–

1 komentář

  1. Článek začíná: “Průmyslová výroba v Německu meziměsíčně klesla o 3,4 procenta. Je to více, než se čekalo.” Jak vidět, prý se při tom zeleném šílenství čekalo něco jiného. Hned jsem si vzpomněl na hru Dlouhý, Široký a Bystrozraký. Jak se princ Jasoň po odhalení pravdy podivil: „Tohle (myšleno tento chap) je Zlatovláska?“ A odpovědí mu bylo: „A co sis myslel ty bláhový!“ Ovšem lahůdkou je závěr článku: „……a naléhavě potřebuje urychlit svou ekologickou a digitální transformaci“. To mně zase připomíná, že když v EU zhavaruje kdejaký plán, tak se hned spustí: „Je třeba více Evropy!“ Na tohle zase sedí jeden vulgární vtip, ale ten raději nenapíši, protože mne vychovávali, že na veřejnosti se má mluvit slušně a spisovně.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here