Hrubý domácí produkt [HDP] Česka letos v 1. čtvrtletí mezičtvrtletně stoupl o 0,1 procenta. Tím se česká ekonomika dostala z recese, protože nezaznamenala třetí pokles v řadě. V meziročním srovnání HDP ale klesl o 0,2 procenta.
Ve svém prvním a předběžném odhadu to dnes [2.5.] uvedl Český statistický úřad [ČSÚ]. Podle něj mezičtvrtletní i meziroční vývoj české ekonomiky pozitivně ovlivnila především rostoucí zahraniční poptávka.
„Naopak negativní vliv měly nadále se snižující výdaje na konečnou spotřebu domácností. Pokles nastal rovněž u tvorby hrubého kapitálu, kde došlo k meziročnímu propadu po dvouletém období růstu,” řekl k datům ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
Hrubý domácí produkt ČR [sezónně očištěno]
[Zdroj: ČSÚ]
K meziročnímu růstu hrubé přidané hodnoty nejvíce přispěl průmysl a v mezičtvrtletním srovnání také skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. Mezičtvrtletně se dařilo rovněž stavebnictví a informačním a komunikačním činnostem.
Zaměstnanost mezičtvrtletně podle ČSÚ vzrostla o 0,4 procenta a oproti stejnému čtvrtletí loňského roku vzrostla o 1,4 procenta.
Recese skončila, veselme se, tvrdí analytici
Aktuální výsledky české ekonomiky hodnotí analytici pozitivně. Podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Víta Hradila dnešním výsledkem [po upřesnění ČSÚ může dojít ke změně, pozn. red.] oficiálně skončila technická recese.
„Ta trvala po nejkratší možnou dobu, tedy po dvě předchozí čtvrtletí,“ konstatuje Hradil.
Upozornil na to, že aktuální výsledek je v meziročním vyjádření lepší, než očekávala Česká národní banka [ČNB]. Její experti odhadovali meziroční pokles ekonomiky o 0,9 procenta. Ekonomové pak o 0,5 procenta.
„Aktuální data potvrzují náš předpoklad, že se česká ekonomika s energetickou krizí vyrovnává podstatně lépe, než naznačovaly prvotní alarmistické signály,“ tvrdí Vít Hradil.
Přičítá to částečně vládní podpoře, příznivému vývoji na energetickém trhu, ale i opadnutí dřívějších až přehnaně vyhrocených obav českých domácností. Vyhráno podle jeho slov ale rozhodně není.
„Ze strany domácí poptávky sice ve zbytku roku čekáme postupné zlepšování, ovšem ve výrazném útlumu zůstává většina průmyslových odvětví, s výjimkou výroby automobilů. I zde by ovšem mělo blahodárně působit zlevňování energií a zmrtvýchvstání zahraniční poptávky,“ vysvětluje.
Hlavní ekonom Creditas Banky Petr Dufek upozorňuje na to, že půl roku trvající mělká recese skončila, aniž by se nějak výrazně propsala do trhu práce.
„Z tohoto pohledu jde nepochybně o dobrou zprávu, i když je samotný výsledek v podstatě na hranici stagnace,“ konstatuje.
I podle něj je 0,1% růst výsledkem, který překonal očekávání trhu. Zdůrazňuje, že rozhodující ale budou zpřesněné výsledky ČSÚ zhruba za měsíc. Zajímavé hodnocení pak přinese vývoj v investicích.
„První letošní čísla o výkonu HDP jsou příjemným překvapením. Dávají naději, že letošní výsledky českého hospodářství budou lepší než původně očekávaná stagnace,“ dodává.
Česká ekonomika se nejspíš vyhne stagnaci
Stejně optimistický je ekonom Komerční banky [KB] Martin Gürtler: „Zpřesněný odhad tuzemského HDP by mohl přinést vzestupnou revizi. Stále totiž nejsou známa data o březnovém vývoji ekonomiky, který podle nás přinesl její výraznější nárůst.“
Argumentuje daty Sdružení automobilového průmyslu [AutoSAP] za březen. Ty podle něj ukazují na silný meziměsíční růst produkce automobilů, která byla podle těchto dat v březnu dokonce nejvyšší od konce roku 2019.
„Zvýšit by se podle nás meziměsíčně měly i maloobchodní tržby. Stále tak věříme, že náš odhad mezičtvrtletního růstu HDP o 0,2 procenta se může nakonec naplnit,“ tvrdí.
Za celý letošní rok ekonomové KB očekávají růst tuzemské ekonomiky o 0,6 procenta a v příštím roce jeho zrychlení na 1,8 procenta.
Podle Petra Dufka aktuální výsledek českého HPD potvrdil, že česká ekonomika je někdy až překvapivě robustní, firmy velmi zkušené a v krizových momentech – jako byla energetická krize – i schopné efektivní improvizace.
–DNA–
To je čtení! Něco jako zpráva z jiného světa. Za normálních okolností vznikají krize z nadvýroby, které se projevují poklesem výroby a vzrůstem nezaměstnanosti se současným poklesem cen, aby se firmy téměř neprodejného zboží zbavily. To odezní a nastává hospodářský růst. Obyvatelstvu roste životní úroveň. Logicky. Ceny zdrojů jsou poměrně stabilní, protože s výkyvy rostou pomalu, ale díky růstu produktivity práce vlivem inovací mzdy rostou rychleji. Tedy inflace je mírná. Když není růst nad dvě procenta, běžně se objevují zprávy, že to je bída. A dnes? Vznikne skutečnost, že hospodářství vzrostlo jen o 0,1% a analytici jsou doslova nadšení. V důsledku rozvrtání energetické základny Evropy si ceny všeho hledají novou rovnovážnou úroveň, takže inflace se pohybuje okolo 15%. A to se bude dít tak dlouho, než dojde k opětovné rovnováze cen výrobků, ceny pracovní síly s ohledem na chování spotřebitelů, tedy kolik a čeho koupí. Do té doby se tato inflace potáhne jako svrab. V ekonomice se tomu říká stagflace. Hospodářství stagnuje, moc neroste, nebo téměř vůbec ne. Ale ceny kontinuálně rostou, tedy i inflace. Životní úroveň obyvatelstva jako celku, ne všech samozřejmě, znatelně klesá, protože mzdy celkově tak rychle nerostou a úspory jdou do kopru. Za normálních okolností politici dělají vše proto, aby se toto vše co nejrychleji zvrátilo opět v normál. Ale ne tak pošahaní evropští ekoteroristé. Ti ordinují stále větší bídu tím, aby hospodářství přes nedostatek levné energie drhlo stále více a více. Ještě, že to dnes lze vše svést na Putina. P.S. a ten výrok v článku, že se hospodářství s cenami energií vyrovnalo překvapivě dobře, nic překvapivého není. Jíst se musí, jezdit se musí, ošatit se člověk musí, věci se opotřebovávají, takže za všech okolností nějakou poptávku po zboží obyvatelstvo stále vytvářet bude. Ekonomika je věčná, dokud lidé existují. Je jen otázkou, jak dobře naplňuje naše hmotné představy.