Ekonomika USA v letošním druhém čtvrtletí po zpřesnění údajů amerického ministerstva obchodu nerostla o 2,4 procenta, ale o 2,1 procenta. I tak ale zrychlila 2% růst v letošním čtvrtletí.
Ve zprávě to včera [30.8.] oznámilo americké ministerstvo obchodu. Růst v minulém čtvrtletí podpořily vyšší výdaje spotřebitelů a firem. Analytici v anketě agentury Reuters přesto odhadovali, že údaj za období od dubna do června zůstane proti původnímu odhadu beze změny, tedy na hodnotě 2,4 procenta. Ekonomika USA v letošním druhém čtvrtletí po zpřesnění údajů amerického ministerstva obchodu nerostla o 2,4 procenta, ale o 2,1 procenta. I tak ale zrychlila 2% růst v letošním čtvrtletí.
„Růst za druhé čtvrtletí přesto naznačuje, že ekonomika odolává vyšším nákladům na úvěry,“ uvedla agentura Reuters.
Aktuální zpráva o vývoji hrubého domácího produktu [HDP] Spojených států je druhá z celkem tří. Konečnou zprávu o vývoji HDP za druhé čtvrtletí ministerstvo vydá koncem příštího měsíce.
Údaje o růstu HDP ve Spojených státech ukazují, jak moc by americká ekonomika rostla, kdyby současné tempo pokračovalo celý rok. V Evropě se údaje přepočítávají podle jednotlivých čtvrtletí.
Růst jde proti krokům FEDu
Růst největší světové ekonomiky zpomaluje měnová politika americké centrální banky [FED]. Ta ve snaze bojovat s inflací už více než rok zvyšuje základní úrokové sazby. Na konci července zvýšila základní úrok do pásma 5,25 až 5,50 procenta. Což je maximum za posledních dvaadvacet let.
To za situace, kdy tvorba nových pracovních míst stále zůstává výrazně pod úrovní před pandemií covidu, američtí zaměstnavatelé ale nabírají nové zaměstnance. Letos tvoří v průměru 258 000 pracovních míst měsíčně. To je podle analytiků za současné situace dobrý výsledek, jakkoli průměr za poslední tři měsíce klesl na 218 000. Analytici upozorňují, že se tak děje navzdory politice americké centrální banky, která tlumí ekonomiku.
Růst HDP komplikuje náš boj s inflací, uvedl šéf FEDu Powell
Míra inflace v USA od maxima 9,1 procenta z loňského června dosud víceméně stabilně klesala. Minulý měsíc po dlouhé době meziměsíčně ale vzrostla. Ze tří procent stoupla na 3,2 procenta. I když je inflace v USA oproti například zemím EU nízko, stále zůstává nad dvouprocentním inflačním cílem FEDu.
Jaké jsou vyhlídky největší ekonomiky světa
Podle agentury AP kombinace klesající inflace, pokračujícího ekonomického růstu a pomalejšího, ale stabilního náboru zaměstnanců vyvolala naděje na takzvané měkké přistání ekonomiky. To je scénář, ve kterém by se americké centrální bance podařilo překonat vysokou inflaci, aniž by došlo k hospodářské recesi. Ta ale stále ještě hrozí.
„Americká ekonomika jde velice dobře. A to je ten problém, protože stěžuje práci FED v boji s inflací,“ uvedl v letošním dubnovém podcastu FinTag.cz Alec Murray, vedoucí portfoliových manažerů společnosti Amundi US se sídlem v Bostonu.
A dodal: „Ekonomický růst se kvůli přísnější monetární politice a zpřísnění podmínek poskytování úvěrů ze strany bank zpomaluje. Domníváme se, že se recese dostaví ke konci tohoto roku nebo počátkem roku příštího.“
Kupujte a držte, radí investorům portfolio manažer Alec Murray
Zároveň ale vyjasnil, že americká ekonomika je lídrem v komerčních inovacích. Což vidíme i na úspěchu mnoha globálních společností.
„Věříme, že tuto pozici si USA udrží. Vidíme, že americké společnosti jsou ziskovější a méně zadlužené než neamerické firmy,“ řekl.
–ČTK/RED–
Tento článek se může zdát, že je pro čtení velmi nezáživný. Moře čísel, ekonomické pojmy a různé souvislosti. Ale není tomu tak. Vysvětlím. Všichni se chceme mít dobře a v budoucnu ještě lépe než dnes. Rozhodně ne hůře. A aby to bylo možné, ekonomika musí dobře šlapat. Objektivně dobře, ne zdánlivě. Protože v ní se hodnoty, které chceme v hojné míře vlastnit, vytvářejí. Ono se tak trochu v ekonomice vyznat, rozhodně není na škodu, protože pak člověk ví, koho buď nevolit, případně už na začátku odhalí falešné sliby. V článku si všimněte pár věcí. Už zde byl i jiný článek, že rozvoj hospodářství ČR je taková pěkně kulatá nula a když ne nula, tak doslova vyškrabávají každou desetinku. Evropa jako celek je na tom dost podobně. V USA to jsou už jasná procenta hospodářského růstu. Sice žádná sláva, ale zřetelný růst se zřetelným vytvářením pracovních míst. Žádné desetinky na úrovni statistické chyby při vyčíslování. Pak si všimněte další věci v článku, že úroková sazba 5,5% hospodářství USA nečiní potíže a za této úrokové sazby je inflace kolem tří procent. U nás, jak to bylo v tom druhém článku, je úroková sazba vyšší než v USA, ale inflace je oproti USA velmi vysoká. Takže by to „hrálo“ ještě na větší úroky, než máme dnes. To by však už dnes nulové hospodářství doslova zazdilo. Když by však šly úroky naopak dolů, tak by to růst podpořilo, ale inflace by rozhodně nepřestala klesat. Naopak, začala by opět růst. Proč je tedy Evropa (tam je to podobné jako u nás) v pasti? No protože firmy v USA vyrábějí takové výrobky, které za konkrétních ekonomických podmínek tam, mají takové marže a zisky, také i v důsledku výrazně nižších cen energií, že těch pět procent úroků hravě zvládnou a ještě se mohou rozvíjet (to jsou ta procenta hospodářského růstu). A to nejen v konkurenci na tamním trhu, ale i na trhu světovém. Jinými slovy, ať to vezmete z jakéhokoliv konce, tak v USA těží z toho, že tam je trh s ekonomikou ještě v klasickém, málo rozvráceném stavu. Ekonomika tam funguje skutečně v tržním prostředí, tedy zdravě na zdravém vztahu výroba-spotřebitel. V Evropě je tomu bohužel naopak. Zde je trh z ekonomiky stále více a více vytlačován ven na okraj a na jeho místo se do fungování ekonomiky (jinak ekonomika jako taková je prosím věčná a je projevem lidské existence – funguje dokonce i ve vězení, jinak by nebylo v kriminále tolik vězeňských dozorců za kšeftování s vězni), tak do ní se místo něj tlačí politika, která rozhoduje, co se bude a nebude vyrábět, co si budeme a nebudeme moci koupit a logicky, komu a kolik peněz se na tyhle nápady sebere a komu a kolik se těch peněz ve formě dotací přidělí. Je jasné, že takto direktivně řízená ekonomika nemůže v konkurenci s tržní obstát. A tento článek a ten minulý o ČR to jasně dokazují. O tom se už přesvědčili komouši rudí, tak to nakonec vzdali. A ti zelení, společně s bruselskými byrokraty, nebudou výjimkou. Abych byl ale přesný. Oni se přesvědčí, ovšem my to zatáhneme. Toto vše, když současně pozorujete věci kolem, můžete z podobných, jinak pro někoho možná nezáživných článků, vyčíst. A současně i odhadnout, když politici s nějakým nápadem s přesahem do ekonomiky přijdou, kam to nejspíše povede.