ECB překvapila. Úrokovou sazbu opět zvedla, a to na 4,50 %

305
ECB
Christine Lagardeová, jíž se přezdívá „madam inflace“, vede Evropskou centrální banku vede od roku 2019. Podle některých ekonomů banka pod jejím vedením zaspala nástup inflace v eurozóně. A dále tím, že i nyní zvedá úroky, brání v oživení evropské ekonomiky. / Foto: ECB

Evropská centrální banka [ECB] zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,50 procenta. Ke zvýšení úroků přikročila podesáté za sebou. Zpřísňováním měnové politiky chce dostat inflaci pod kontrolu.

S účinností od 20. září 2023 se tak úroková sazba pro hlavní refinanční operace zvýší na 4,50 procenta, úroková sazba mezní zápůjční facility na 4,75 procenta a úroková sazba vkladové facility na 4,00 procenta. Evropská centrální banka dnes [14.9.] rovněž zhoršila výhled ekonomiky eurozóny pro letošek i na další dva roky. Část analytiků předpokládala, že ECB tentokrát sazby nezvýší.

„Trh očekával, že úrokové sazby zůstanou beze změny,“ potvrdil pro FinTag hlavní analytik společnosti XTB Jiří Tyleček s odvoláním na komunikaci ECB z posledního červencového zasedání Rady guvernérů.

„Existuje možnost, že sazby dál zvýšíme už na příštím zasedání, ale je zde i možnost pauzy v jejich zvyšování,“ vyjádřila se tehdy prezidentka ECB Christine Lagardeová.

Její slova korespondovala s faktem, že v prohlášení banky chybí zřetelná informace o dalším jistém zvyšování úroků. Trh tehdy očekával, že ECB na zářijovém zasedání zvýší sazby o 25 bazických bodů s pravděpodobností necelých 40 procent.

„Inflace nadále klesá, ale stále se očekává, že zůstane příliš vysoká po příliš dlouhou dobu,“ uvedla dnes ECB ve své tiskové zprávě.

Centrální banka dnes rovněž zvýšila odhad letošní průměrné inflace v eurozóně na 5,6 procenta, zatímco dosud očekávala inflaci na úrovni 5,4 procenta.

Vývoj ekonomiky a dopady politiky ECB

ECB nyní předpokládá, že hrubý domácí produkt [HDP] eurozóny se v letošním roce zvýší pouze o 0,7 procenta. V červnu letošní růst odhadovala na 0,9 procenta. Příští rok počítá s jednoprocentním růstem. V roce následujícím pak odhaduje zvýšení HDP o 1,5 procenta.

[Zdroj: ECB]

Evropská centrální banka zahájila zvyšování úrokových sazeb loni v červenci. Tehdy základní sazbu zvýšila na 0,50 procenta z rekordního minima nula procent, na kterém ji držela od roku 2016. Zvyšování nákladů na úvěry obvykle pomáhá snížit inflaci, zároveň má však negativní dopad na hospodářský růst. A právě za to je ECB mnohými ekonomy kritizována. Podle některých z nich reagovala pozdě na přicházející inflaci a sazby začala zvedat pozdě. Nyní, když je žene vzhůru, působí ekonomické škody.

„Zvyšování sazeb ECB už způsobilo hospodářské škody,“ uvedla nedávno například Ann-Katrin Petersenová, investiční poradkyně a ředitelka amerického institutu BlackRock Investment, tedy institutu jedné z největších a nejvlivnějších investičních skupin na světě.

Argumentovala útlumem poptávky ze strany průmyslu po půjčkách a propadem spotřeby domácností. Upozornila i na to, že zvýšení úrokových sazeb se projevuje s určitou setrvačností.

„Riziko na pokračující a prohlubující recesi v příštích čtvrtletích je více než pravděpodobné,“ uvedla Petersenová s odkazem nejen na politiku ECB.

BlackRock: ECB zabíjí poslední hřebíček do rakve eurozóny

Pohled na evropskou ekonomiku podle ní není vůbec radostný. Utěšovat se tím, že ekonomika Francie přidala v letošním druhém čtvrtletí 0,5 procenta ve chvíli, kdy ekonomiky většiny unijních zemí klesají nebo stagnují, je podle ní přece jen bláhově málo.

Inflace v EU dál ubírá na tempu, v USA roste

Statistický úřad Eurostat koncem minulého měsíce ve svém rychlém odhadu uvedl, že meziroční míra inflace v eurozóně v srpnu zůstala beze změny na 5,3 procenta. Analytici očekávali pokles na 5,1 procenta. Loni se inflace v eurozóně poprvé od zavedení jednotné evropské měny euro dostala nad deset procent. Od té doby sice výrazně klesla, ale nadále zůstává vysoko nad dvouprocentním cílem ECB.

Pro úplnost uveďme, že inflace dál způsobuje problémy i v USA, kde meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v srpnu zrychlilo na 3,7 z červencových 3,2 procenta. Jde o druhý nárůst inflace za sebou, když tempo inflace v USA v minulých měsících hlavně brzdilo. Vyšší jsou ceny energií a mnoha výrobků.

Růst HDP komplikuje náš boj s inflací, uvedl šéf FEDu Powell

Jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny energií a čerstvých potravin, vyšla ale nižší, než se čekalo. Stoupla o 0,3 procenta meziměsíčně a o 4,3 procenta meziročně. Což by podle analytiků mohlo americkou centrální banku [FED] přimět k tomu, aby ponechala příští středu úrokové sazby beze změny.

Loni v červnu se meziroční míra inflace v USA vyšplhala na 9,1 procenta a byla nejvýše za více než 40 let. V červenci FED základní úrokovou sazbu zvýšil o čtvrt procentního bodu do pásma 5,25 až 5,50 procenta. Základní úrok se nachází na nejvyšší úrovni od roku 2001.

–DNA–

1 komentář

  1. RVHP bylo proti tomuto EU … jen čajíčkem. Populistické lži s propagandou z totalitní EU-EK jsou jako za Jožky G. Stačí rozdat ty správné radiopřijímače pro vaše poslušné ovečky. Dnes už i bez vlny … vše jste jim ukradli pod záštitou jen své scestné demokracie, hnusděs.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here