Koruna oslabuje. Může za to Eva Zamrazilová z centrální banky?

3400
Eva_Zamrazilova
Viceguvernérka centrální banky Eva Zamrazilová / Foto: ČNB

Kurz koruny včera [20.7.] krátce překmitl přes hladinu 24,00 za euro. Takto slabá byla koruna naposledy loni v březnu. Koruna oslabuje od úterý [18.7.], kdy na sněmovním rozpočtovém výboru vystoupila viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová.

Již v úterý koruna ztratila 0,3 procenta. Klesla z 23,75 na 23,85 za euro. Analytici to dávají „za vinu“ viceguvernérce České národní banky [ČNB] Evě Zamrazilové. Ta v úterý totiž seznámila poslance rozpočtového výboru s aktuálními změnami oproti květnové měnové prognóze ČNB. Padly i dotazy na pokles úrokových sazeb u hypoték. A viceguvernérka je zodpověděla.

„Během roku se dostaneme na nižší úrokové sazby, které umožní levnější hypotéky. […] Určitě to řešení přijde v dohledné době,“ odpověděla Eva Zamrazilová na dotaz poslankyně, kdy zlevní hypotéky pro mladé rodiny.

Co se týče kurzu koruny, i v jeho případě Zamrazilová hovořila přímo: „Teď je kurz na 23,8 za euro. V ročním horizontu může být letošní kurz slabší o jednu korunu.“

Domácí měna na tyto a další výroky viceguvernérky ČNB okamžitě zareagovala posunem z úrovně okolo 23,75 CZK/EUR k úrovni 23,85 CZK/EUR. Koruna tak ztratila 0,3 procenta během jednoho dne.

V plném proudu letních dovolených, kdy si lidé mění peníze na cesty, koruna v oslabování pokračuje, když se po třídenním nepřetržitém poklesu dostala na nejslabší úroveň od loňského března.

Další vývoj inflace a sazby podle viceguvernérky

Slova viceguvernérky Zamrazilové ve vazbě ke klesajícímu tempu inflace stvrzují i úvahy o co nejrychlejším začátku snižování úrokových sazeb ČNB. Zajímavý byl i vstup Evy Zamrazilové do diskuze o inflaci. Podle ní se ta vyvíjí v podstatě tak, jak se očekávalo v srpnu 2022, kdy se ovšem i očekávalo další zpřísnění měnově politických sazeb. Ty jsou ale dlouhodobě na sedmi procentech.

„Zpřísnění měnových podmínek doručila ČNB silnějším měnovým kurzem. […] Takže ty měnové podmínky jsou podle našeho názoru přísné dostatečně a teď půjde o to, kdy se začne uvolňovat,“ řekla Zamrazilová s odkazem na intervence ČNB za posílení koruny.

Inflaci v měsících červenec, srpen a září Zamrazilová očekává na úrovni šest až sedm procent. Ve čtvrtém čtvrtletí avšak její autonomní pokles zastaví kvůli efektu loňského vládního úsporného energetického tarifu.

Krátce se vyjádřila i k hypotečnímu trhu. Podle ní je dobře, že vyšší sazby ochlazují růst cen nemovitostí. ČNB podle ní měla na dění na realitním trhu reagovat mnohem dříve. Příliš dlouho držela sazby na nule.

„Není norma mít hypotéku za dvě procenta. Na začátku milénia byla norma kolem čtyř procent. Ale nula není norma. Ty úroky u hypoték by měly být kolem tří až čtyř procent,“ vysvětlila.

Odpovědi poslanci Babišovi

Přítomný poslanec Andrej Babiš [ANO] viceguvernérce položil otázku, proč ČNB „nelícuje“ měnovou politiku Evropské centrální banky [ECB]. A vyjasnil, že on nevěří, že by ČNB jakkoli výrazně zasáhla do vývoje inflace v Česku svými opatřeními. Politika bankovní rady pod vedením Jiřího Rusnoka byla podle něj “přímo devastační”.

„Co se týče měnové politiky eurozóny, většina analytiků už má za to, že madam Lagarde [šéfka ECB] zaspala, když inflaci vnímala jen jako tranzitní. Nedocenila hloubku toho inflačního podhoubí, kam patří i to, jak se lidem v době covidu rozdávaly peníze za nevyrobené výrobky a neodvedenou práci, a kdy se nepotkala poptávka za nabídkou,“ odpověděla Zamrazilová.

Podle ní ČNB pod vedením guvernéra Rusnoka reagovala včas zvýšením úroků, ale zvolila jejich příliš strmý růst.

„Všichni tady jsme byli svědky toho, jakým útokům nová bankovní rada čelila. I když s vámi v mnohém souhlasím, co se týká modelového vnímání světa, centrální banka v té době nemohla ty sazby snižovat, protože to by vedlo k destabilizaci celého systému,“ řekla a dodala, že aktuální politika ČNB ve vztahu nižších sazeb, jaké uplatňuje třeba ECB, vnímá jako „maximum možného“.

Neoslabuje jenom koruna, ale i spotřeba a investice

Zamrazilová na jednání sněmovního výboru hovořila zejména o změnách v ekonomice oproti zprávě ČNB ze začátku letošního května. Odvolávala se na data za letošní první čtvrtletí kvůli jejich ucelenosti. Řekla, že zásadní změny se nedějí u vývoje hrubého domácího produktu [HDP]. Ekonomika podle ní oživí v příštím roce na 2 až 2,5 procenta, v roce dalším pak na 2,5 až tři procenta.

„Ekonomika v prvním čtvrtletí poklesla pouze o polovinu procenta, takže to na první pohled nevypadá jako zlá nebo hluboká recese, ale v oblasti domácí poptávky došlo skutečně k velmi velikému útlumu,“ uvedla.

Konstatovala, že domácí poptávka klesla šesté čtvrtletí v řadě, letos v prvním čtvrtletí o šest procent. To je podle ní extrémně hluboký pokles, který je způsoben mnoha faktory. Patří sem inflace, energetika a obavy z vlastní finanční situace. Zmínila i pokles domácí investiční poptávky o 1,5 procenta za situace, kdy se očekával růst.

„Jak ta spotřebitelská, tak ta investiční poptávka jsou velmi slabé,“ uvedla a potvrdila, že v těchto bodech dojde k revizi zprávy ČNB.

„Určitě neplatí, že měnová politika nebyla tak přísná, aby vyvolala domácí recesi. Protože v té spotřebě a investicích v hluboké recesi opravdu jsme,“ dodala.

Pozitivní vývoj zmínila v oblasti čistého vývozu, kde se zásoby podle ní přetavovaly ve výrobní artikly a ožila automobilová výroba.

Konsolidační balíček a zadlužování

K vládnímu takzvanému konsolidačnímu balíčku se Zamrazilová přímo nevyjádřila. Přesto uvedla, že hlavní změna z jejího pohledu spočívá ve změnách daně z přidané hodnoty [DPH]. Podle ní půjde o to, zda se vyšší DPH prolije do cen zboží úměrně svému zvýšení. A pak, zda se nižší sazba DPH prolije do cen daného zboží úměrně svému snížení.

Snahu vlády ozdravit veřejné finance vnímá pozitivně: „Jako bývalá předsedkyně Národní rozpočtové rady se k tomu vyjádřím. Já myslím, že jsem tady mnohokrát říkala, že ty veřejné finance nabraly v roce 2019 až 2020 nedobrou trajektorii definovanou fiskálními opatřeními.“

A pokračovala: „Změnila bych asi jednu jedinou věc. Ano, teď financujeme levně, dluhová služba stojí 40 miliard korun, potvrzovala jsem před roky, ale také jsem říkala, že to nebude trvat dlouho, a za to jsem slýchala hodně kritiky. A opravdu, my už v roce 2025 budeme muset sto miliard za tu dluhovou službu dát. Určitě víme, že sto miliard korun ročně se dá využít rozhodně rozumněji než na dluhovou službu, třeba do infrastruktury.“

–DNA–

Aktualizace 21.7. 2023 / 16:30 / Jan Vejmělek, KB: Zatímco polský zlotý skončil tento týden v podstatě beze změny, česká koruna odepsala 1,2 procenta. Nutno podotknout, že nejhorší měnou regionu byl maďarský forint se ztrátou 1,7 procenta.

Trend oslabování koruny nastartovala v úterý viceguvernérka ČNB E. Zamrazilová prohlášením, že očekává ve zbytku roku oslabení koruny, v ročním horizontu až o jednu korunu. Dále uvedla, že měnové podmínky jsou dle jejího názoru dostatečně utažené.

Otázkou pak podle ní je, kdy začít s uvolňováním měnových podmínek, což korunovému úrokovému diferenciálu také nenahrálo. Zatímco ještě na počátku týdne se tak kurz koruny nacházel kolem 23,75 CZK/EUR, během páteční seance se kurz vyšplhal až k 24,08 CZK/EUR. Koruna tak atakovala letošní nejslabší hodnotu.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here