Propad čínské ekonomiky testuje postavení Si Ťin-phinga

1850
Si
Prezident Čínské lidové republiky Si Ťin-pching / Foto: Presidential Executive Office of Russia

Čínský prezident Si se snaží udržet čínskou ekonomiku na vzestupné trajektorii, zbavit ji závislosti na realitním trhu a kouřících továrních komínech. Měly by ji hnát inovace a spotřeba lidí. Ale to by se musel vzdát touhy vše ovládat.

Alespoň tak začínají svůj článek China´s Economic Pain is a Test of Xi´s Fixation With Control americké The New York Times [NYT]. A pokračují: Číňané jsou nespokojení. Soukromé investice v ekonomice stagnují. Mnohé velké soukromé firmy jsou na pokraji úpadku. Lokální vlády se zadlužují. Míra nezaměstnanosti mladých lidí roste. A to vše podle nich narušuje image Si Ťin-pchinga jako neomylného vůdce.

„Čína zažívá období velké nejistoty a hrozí ztráta v důvěru okolí prezidenta Si. Čím hůře na tom čínská ekonomika bude, tím víc je pravděpodobnější, že Si bude muset učinit změnu kurzu,“ říká pro NYT odborník na problematiku Číny Neil Thomas.

Když počátkem letošního roku vstoupil Si do třetího prezidentského období, zdál se být podle Thomase neotřesitelný. Překonal tříleté období pandemických lockdownů a lidem sliboval, že se ekonomika vzpamatuje. Tvrdil, že se rozhoupaný čínský nemovitostní trh zbaví dluhů, i když prodeje nemovitostí dál klesaly. A představil nový stranický tým poradců plánujících hospodářský růst.

Co je problém Číny. A co je problém prezidenta Si

Avšak nyní jeho vláda čelí spleti obtížných voleb. Na jedné straně by mohl poskytnout soukromému sektoru více svobody a finančně podpořit zadlužené lokální vlády. Na straně druhé by mohl využít své moci, aby prosadil bolestné kroky, které jsou podle některých odborníků potřeba k ozdravení ekonomiky a státních financí. Jako třeba zavedení nových daní.

Hlavní příčinou čínských hospodářských potíží je pokles prodeje nemovitostí, což je částečně důsledek prezidentských rozhodnutí. Sektor trhu nemovitostí byl více než dvě dekády motorem ekonomického růstu, ale developeři se příliš zadlužili a prezident Si jim poskytování dalších půjček zakázal. Nyní se krize z realitního trhu přelévá i do ostatních odvětví. Úředníci proto uvolnili restrikce na prodej nemovitostí a další kroky se očekávají.

Čína se v srpnu vymanila z deflace. Export jí ale nadále klesá

V uplynulých letech Si omezil soukromý kapitál regulačními opatřeními a obvinil velké technologické firmy, že zneužívají spotřebitele. A také varoval před „chaotickou expanzí kapitálu“. Nyní, aby podpořil růst, vláda otevírá soukromému sektoru nové oblasti podnikání a investorům, kteří jsou často ohledně slibů vlády skeptičtí, více podpory. Avšak pokles výkonu soukromého sektoru se již negativně dotýká rozpočtů lokálních vlád, které dříve spoléhaly na příjmy z prodeje pozemků.

Čína stojí před změnami

Odborníci tvrdí, že ústřední vláda bude muset lokálním vládám buď dodávat více peněz, nebo jim ulevit od výdajů.

„Si Ťin-pching rád věci ovládá a tyto změny by znamenaly, že o část svých pravomocí přijde,“ tvrdí Dave Rank, bývalý zaměstnanec amerického velvyslanectví v Pekingu a dodává: „V jeho centralizovaném vedení je ale jen omezený okruh lidí, kteří dokáží rozhodnout, jak dostat čínskou ekonomiku z potíží.“

Na útlumu Číny vydělává Amerika i Evropa, říká Filip Kejla

Strana se domnívá, že jsou problémy zvládnutelné a že motorem nového růstu budou elektrické automobily a čistá energie. Avšak ne všichni odborníci se domnívají, že jen to postačí. Zvlášť, když prezidenta Si zaměstnávají bezpečnostní hrozby ze strany Západu. Odborníci tvrdí, že statická politika současného vedení země vede Čínu do slepé uličky. A čínští uživatelé internetu sdílejí esej penzionovaného podnikatele z Hongkongu s příznačným názvem: „Problém je ekonomika, ale jeho kořeny jsou v politice.“

„Staré cesty k dosažení stabilního růstu nefungují,“ říká bývalý člen týmu vládních ekonomů Liu Ši-jin v dalším textu často sdíleném na sociálních sítích.

„Nestabilní očekávání podnikatelů a jejich nedůvěra podkopává jejich aktivitu a průmyslový růst,“ tvrdí v něm.

Chu Sing-tou, známý pekingský akademik, prezidenta vyzval, aby zbavil Čínu nálepky osamělého vlka-bojovníka, agresivní diplomacie, která v mnoha zemích vzbuzuje obavy a aby spoléhal na volný trh.

Čínské vedení zůstává netečné

Hlavní ekonomka společnosti Natixis Alicia Garcia Herrero říká, že reakce centrální čínské vlády na problémy jsou zatím vlažné.

„Čínské vedení nechce vzbudit očekávání, že centrální vláda bude hrát roli spasitele. Firmám i lokálním vládám dává najevo, že si musí vyřešit své problémy sami,“ uvedla.

Hra na mrtvého brouka i podle ní ale není udržitelná. Centrální vláda určuje a vybírá většinu daní a z nich přesouvá peníze vládám lokálním. Je to však mnohem méně než provincie, města a vesnice potřebují k tomu, aby generovaly hospodářský růst a plnily zadání centrální vlády. Avšak lokální vlády, zvláště pak v chudších oblastech, vyžadují pomoc centrální vlády v podobě úlevy od zadlužení, většího podílu na daňovém příjmu nebo dokonce dotací na pokrytí rostoucích nákladů na sociální služby.

„Jako zásadní vidím nutnost zlepšení fungování fiskálního systému. V systému je mnoho poruch, a tak neplní svůj účel,“ doplňuje Bert Hofman, ředitel East Asian Institute na Národní univerzitě v Singapuru.

Čína zavádí nové dotace kvůli vyšší spotřebě domácností

Ozdravení vládních financí a uklidnění soukromých investorů, jak konstatuje NYT, se ukazuje jako hlavolam i pro prezidenta Si. Snížení daní placených podnikateli oslabilo v minulých letech veřejné finance. To hlavně v malých městech, v nichž se malé podniky významně podílejí na jejich příjmech. Čína bude zřejmě muset zvýšit daně na předchozí úroveň. Anebo zavést úplně nové, včetně dlouho diskutované, a právě tak dlouho odkládané daně z nemovitosti.

„K provedení fiskální reformy bude prezident Si potřebovat téměř všemocnost,“ říká Garcia Herrero. A dodává: „Je typické, že ho kritizujeme za to, že si uzurpuje všechnu moc, ale k provedení reformy ji bude potřebovat ještě víc.“

–AM–

1 komentář

  1. A jaké rady mají čínští odborníci pro ty americké, či ostatní, zatím vyspělé ekonomiky? Také jim doporučují, co u nich nefunguje? Jak se to říká? Komu to nejde, radí ostatním? Ta péče o jiné je vážně dojemná. A nezištná.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here