Průmysl i stavebnictví v listopadu ohlásily další pokles

131
stavebnictvi
Ilustrační foto: Liberty Ostrava

Průmyslová produkce v listopadu meziročně klesla o 2,7 procenta, meziměsíčně o 1,4 procenta. Další propad hlásí i stavebnictví. To v listopadu kleslo meziročně o 6,5 procenta, meziměsíčně o 3,8 procenta. Uvedl to Český statistický úřad [ČSÚ].

Jediná dobrá zpráva v průmyslu se v listopadu ukázala jen v podobě mírného meziročního růstu hodnoty nových zakázek [+0,2 %]. Ta stejně totiž v loňském roce dlouhodobě klesala.

„V listopadu se po dlouhé době dostaly do černých čísel nové průmyslové zakázky. Bylo to zejména díky výrobě motorových vozidel a elektrických zařízení. A také díky uzavření dalších dlouhodobých objednávek na ostatní dopravní prostředky, například kolejová vozidla,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ Veronika Doležalová.

Celkově se v listopadu průmysl ale znovu vrátil k poklesu. Mírný růst ve výrobě motorových vozidel a některých navazujících oborech nezvládl vykompenzovat pokles většiny odvětví. Což platilo zejména pro výroby strojů a ostatních nekovových minerálních výrobků, jak potvrdil ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka.

Jak vidí situaci zástupci průmyslu

Zatímco průmyslová produkce podle ČSÚ v listopadu meziročně reálně klesla o 2,7 procenta, samotný zpracovatelský průmysl poklesl o dvě procenta. Kondice celého sektoru není příliš příznivá, o čemž podle ředitele Sekce hospodářské politiky a hlavního ekonoma Svazu průmyslu a dopravy ČR Bohuslava Čížka svědčí celkové snížení produkce za loňský leden až listopad.

„Většina sledovaných odvětví se potýká se snížením výkonu již více než rok a s negativními výsledky se potýká například i strojírenství, jež bylo donedávna v kladných číslech,“ upozorňuje Čížek.

Problémy měly podle něj po celý loňský rok zejména energeticky náročné sektory. Sem patří například sklářství, chemický průmysl a hutnictví.

„Příliš optimistický není ani výhled na letošní rok, minimálně na první měsíce, kdy firmy zůstávají opatrné například v očekávání zakázek a výroby. Nebo se obávají zvýšení poplatků za regulované složky ceny elektřiny či nejistoty ohledně vývoje na zahraničních trzích, včetně tlaku na dekarbonizaci,“ dodal.

Nepříznivou situaci podle Čížka dokládá Index nákupních manažerů. Ten i v závěru loňského roku poukazoval na omezení výroby, nákupní aktivity a nízkou důvěru jako součást trendu trvajícího již od předloňského června.

Nálada ve zpracovatelském průmyslu se v prosinci dál zhoršila

„Následující měsíce tak budou pro české firmy složité, neboť s propadem zakázek a výrobní aktivity se potýkají také naši hlavní obchodní partneři v eurozóně,“ dodává Čížek.

Za příklad dává nedobrou situaci v německém průmyslu, kde se objem výroby od roku 2015 snížil o přibližně pět procent. Přičemž výsledky energeticky náročných odvětví se za stejnou dobu propadly až o pětinu v důsledku války na Ukrajině a zdražení energií.

Jak si stálo stavebnictví

Stavební produkce v listopadu meziročně klesla o 6,5 procenta. Meziměsíčně byla nižší o 3,8 procenta. Stavební úřady vydaly meziročně o 11,7 procenta stavebních povolení méně a orientační hodnota těchto povolení vzrostla o 0,2 procenta. Meziročně bylo zahájeno o 40,7 procenta bytů méně, dokončeno bylo o 19,2 procenta bytů méně.

„Stavebnictví pod vodou,“ tak uvádí svůj komentář k aktuálním datům ČSÚ ke stavebnictví hlavní ekonom Komerční banky [KB] Jan Vejmělek.

Podle něj listopadová stavební produkce zklamala výrazně. Stavebnictví dlouhodobě trpí nízkou investiční aktivitou. Roli hrají vysoké náklady financování i vysoké ceny stavebních prací a materiálů. Ty slabá koupěschopná poptávka podle ekonoma neakceptuje.

„V samotném listopadu pak výraznou roli sehrálo i deštivé počasí. Podle ČSÚ byl listopadový úhrn srážek nejvyšší od roku 1961,“ odvolává se na data ČSÚ ekonom KB.

Výrazněji klesala produkce v pozemním stavitelství, kde reálná produkce během listopadu meziměsíčně klesla o 4,3 procenta. Meziroční propad se tak prohloubil na 7,7 procenta z říjnových 1,3 procenta. Inženýrské stavitelství vykázalo během listopadu meziměsíční pokles o 2,4 procenta. Z meziročního pohledu to znamenalo -3,9 procenta. Ještě v říjnu výstup klesal pouze o nepatrných 0,2 procenta.

Dobrá zpráva na závěr v podobě obchodní bilance

Data z průmyslu a stavebnictví ale nejsou jediná data, která dnes [8.1.] zveřejnil ČSÚ. Podle něj a jeho předběžných údajů skončila v listopadu bilance zahraničního obchodu se zbožím v běžných cenách přebytkem 30,8 miliardy korun. Meziročně jde o 57,2 miliardy korun lepší výsledek.

„Vzhledem k vyššímu meziročnímu poklesu dovozu nad vývozem skončila listopadová obchodní bilance kladným výsledkem a dosáhla zatím nejvyšší hodnoty roku 2023,“ uvedla Miluše Kavěnová, ředitelka odboru statistiky zahraničního obchodu ČSÚ.

Obchodní bilance je díky automobilkám opět v plusu

Výraznější meziroční pokles dovozu, přibližně o 46 procent, statistici podle ní zaznamenali opět u ropy a zemního plynu. Ale také u elektrických zařízení, to téměř o 30 procent.

„Největší příznivý vliv na celkové saldo měla tradičně bilance obchodu s motorovými vozidly. Ta skončila v přebytku 56,6 miliardy korun. Činili se ale i vývozci strojů a zařízení [13,8 mld. Kč],“ uvedl k aktuálním datům hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil.

I podle analytičky KB Jany Steckerové celkové saldo obchodní bilance příznivě ovlivnil meziročně o 15,1 miliardy korun vyšší přebytek obchodu s motorovými vozidly.

„Zde se promítá dokončování rozpracované výroby z minulých období, vyřizování neuspokojené poptávky a vyskladňování dokončených výrobků. Tento efekt se ale podle našeho názoru v nadcházejících měsících postupně vyčerpá,“ uvedla.

–RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here