HDP USA opět překvapil solidním výkonem. ECB sazby nezměnila

297
USA
Ilustrační foto: Freepik.com

Tempo růstu ekonomiky USA loni ve čtvrtém čtvrtletí zpomalilo na 3,3 % ze 4,9 % ve třetím čtvrtletí. Ve svém odhadu to včera [25.1.] uvedlo americké ministerstvo obchodu. Evropská centrální banka včera ponechala úroky beze změny.

Aktualizace 28.2.: Hrubý domácí produkt [HDP] Spojených států se ve čtvrtém čtvrtletí podle zpřesněných údajů zvýšil v přepočtu na celý rok o 3,2 procenta, což je o trochu méně, než uváděl rychlý odhad z minulého měsíce. Podle něj růst činil 3,3 procenta. Ve své zprávě to dnes uvedlo americké ministerstvo obchodu.

Výsledek růstu amerického hrubého domácího produktu [HDP] je lepší, než čekali analytici. Za celý loňský rok se HDP Spojených států zvýšil o 2,5 procenta po růstu o 1,9 procenta v roce předchozím.

„Odolnost ekonomiky USA trhy nepřestává překvapovat. […] V rámci struktury se ovšem překvapení koncentrovalo hlavně do zásob. Růst osobní spotřeby naopak překonal očekávání jen lehce – 2,8 % q/q vs. 2,5 % q/q anualizovaně,“ okomentoval aktuální data analytik Komerční banky [KB] Jaromír Gec.

Spotřebitelské výdaje, které se na celkové ekonomické aktivitě v USA podílejí více než dvěma třetinami, se ve čtvrtém čtvrtletí zvýšily o 2,8 procenta. Jejich růst tak pouze mírně zpomalil proti předchozímu kvartálu.

„Překvapení z agregátního čísla částečně diskontuje také růst jádrových spotřebitelských cen, jádrového deflátoru soukromé spotřeby, který podle očekávání setrval na dvou procentech mezičtvrtletně anualizovaně. To znamená, že fundamentální cenové tlaky ve Spojených státech byly ve druhé polovině loňského roku v průměru konzistentní s inflačním cílem FEDu,“ doplnil analytik.

Všeobecně se předpokládá, že FED příští týden ponechá základní úrokovou sazbu beze změny v pásmu 5,25 až 5,50 procenta, což je nejvyšší úroveň za 22 let. Očekává se ale, že centrální banka v první polovině letošního roku zahájí snižování úroků.

Trh práce v USA brzdí, ale stále drží solidní hodnoty

Ekonomové podle průzkumu agentury Reuters v průměru předpokládali, že největší ekonomika světa vykáže ve čtvrtém čtvrtletí dvouprocentní růst. Americké hospodářství však nadále prokazuje značnou odolnost vůči zvyšování úrokových sazeb, jehož prostřednictvím americká centrální banka [FED] reagovala na vzestup inflace.

„S podporou silných dat z americké ekonomiky [včera] dolar k euru mírně posílil. Odpoledne se obchodoval poblíž 1,085 USD/EUR, tedy zhruba o 0,3 procenta silnější než ráno,“ doplňuje Gec.

Amerika rostla ve třetím čtvrtletí rychleji než Čína

Odolnost trhu práce podporuje spotřebitelské výdaje. Ekonomika USA v prosinci vytvořila zhruba 216 000 nových pracovních míst. To je výrazně více, než se očekávalo. Míra nezaměstnanosti přitom zůstala na listopadových 3,7 procenta, uvedlo americké ministerstvo práce. A podle analytiků solidním tempem rostly mzdy.

Analytici podle průzkumu společnosti Dow Jones v průměru čekali, že v prosinci vznikne 170 000 pracovních míst. Předpokládali i růst míry nezaměstnanosti, to o desetinu bodu na 3,8 procenta.

Předběžné výsledky průzkumu Michiganské univerzity navíc minulý týden ukázaly, že spotřebitelská důvěra ve Spojených státech v lednu výrazně vzrostla a dostala se na nejvyšší úroveň od léta 2021. Za růstem důvěry stál větší optimismus Američanů ohledně vývoje příjmů domácností i ohledně vývoje inflace. Problémem zůstává fiskální politika.

Politika FEDu a aktuální rozhodnutí ECB

A je tu další aktuální zpráva. Evropská centrální banka [ECB] včera [25.1.] ponechala úrokové sazby beze změny. Debata o jejich snižování je podle ECB stále předčasná.

„Na tiskové konferenci prezidentka Lagardeová potvrdila, že si stále stojí za svým předchozím vyjádřením, ze kterého na trzích rezonovala hlavně možnost prvního snížení sazeb již ´v létě´. Konkrétnější výhled úrokové trajektorie nezazněl,“ uvedl Jaromír Gec.

Vedení ECB se i na tomto zasedání shodovalo, že na zahájení debaty o snižování úrokových sazeb je stále brzy. Další kroky se tedy odvinou hlavně od aktuálních dat. Avšak nové údaje podle centrální banky v podstatě potvrdily střednědobý výhled inflace z prosince, ve kterém ECB počítala pro letošní rok s celkovou i jádrovou inflací na úrovni 2,7 procenta.

Konflikt v Rudém moři opět poškozuje hlavně Evropu, píše WSJ

Prezidentka ECB Christine Lagardeová ale varovala, že k vnějším rizikům v případě inflace patří zvýšené geopolitické napětí, hlavně na Blízkém východě. To by mohlo v nejbližší době zvýšit ceny energií a náklady na dopravu a zbrzdit globální obchod. Inflace by rovněž mohla zrychlit, pokud by mzdy rostly více, než se očekávalo.

–ČTK/DNA–

1 komentář

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here