Německá vláda vyzvala Kosovo, aby odložilo plány na zavedení eura jako své jediné měny. Zdůvodnila to obavami z dalšího zhoršení etnického napětí. Takový krok etnickým Srbům na severu Kosova totiž zkomplikuje přístup k hotovosti.
I vláda v Srbsku varovala, že plán Kosova zavést euro jako jedinou měnu od 1. února by v zemi prakticky znemožnil používat srbský dinár. Informovala o tom agentura Bloomberg. Kosovo, které v roce 2008 jednostranně vyhlásilo nezávislost na Srbsku, používá jednotnou evropskou měnu euro už více než 20 let. Činí tak ale jen prozatímně. Země není členem eurozóny ani EU.
„Důrazně žádáme Kosovo, aby datum zavedení odložilo, dokud nebude nalezeno přijatelné řešení,” řekla včera [26.1.] novinářům v Berlíně Christiane Hoffmannová z tiskového oddělení spolkové vlády.
Přestože jde o záležitost, o které si Kosovo může samo rozhodnout, zavedení eura jako jediné měny by podle Hoffmannové v tomto případě znamenalo významný krok s dalekosáhlými důsledky, který vyžaduje více času a přípravy.
Evropští lídři selhali ve snaze normalizovat vztahy mezi Srbskem a Kosovem, píše Bloomberg. Bělehrad suverenitu Kosova odmítá uznat, stejně jako to odmítá část zemí Evropské unie. Napětí v severním Kosovu, kde žijí hlavně etničtí Srbové, loni přerostlo v nejhorší násilí za téměř 20 let.
Zavedením eura chtějí vyhánět Srby, tvrdí srbská banka
Kosovská centrální banka začátkem tohoto měsíce oznámila, že od příštího týdne zakáže všem bankám a dalším věřitelům působit v Kosovu bez licence. Což patrně negativně dopadne na srbský finanční ústav Poštanska štedionica. Ten patří k největším bankám v Srbsku. V Kosovu se stal klíčovým kanálem pro převody peněz v srbských dinárech. Na srbskou měnu v Kosovu spoléhá asi 90 000 Srbů.
Srbská centrální banka tvrdí, že platby jsou zaznamenávány transparentně a s dohledem z Prištiny. V prohlášení uvedla, že případná omezení ve využívání srbské měny představují přímou hrozbu pro existenci srbského obyvatelstva. A přímo uvádí, že opatření cílí na to z Kosova vyhnat ještě více Srbů.
Srbská komunita dostává platby na důchody, zdravotní péči, vzdělání nebo investice. Dosud byly tyto platby prováděny s malým dohledem ze strany kosovských úřadů, v nichž působí především etničtí Albánci. Vláda v Bělehradě posílá ročně více než 100 milionů dolarů [cca 2,3 mld. Kč] na podporu kosovských Srbů.
Dialog se Srby je „na obtížném místě“
Evropská unie a Spojené státy varovaly před jakýmikoli unáhlenými změnami. Mediátoři se mezitím snaží zprostředkovat komplexní dohodu mezi oběma balkánskými sousedy, z nichž oba mají snahu stát se členy EU. Jednání se zastavila především na otázce osudu Srbů, kteří se po odtržení Kosova stali na tomto území menšinou.
„Kosovo by mělo mít možnost vykonávat v zemi kontrolu nad měnou – to by nemělo být kontroverzní,“ myslí si ředitel Centra pro studium jihovýchodní Evropy na univerzitě ve Štýrském Hradci Florian Bieber.
Teď je ten správný čas být v Srbsku aktivní, říká Tomáš Kuchta
„Ale dialog se Srbskem je teď na příliš obtížném místě. Kosovská vláda by se nakonec měla pokusit přimět kosovské Srby, aby se považovali za více integrované,” poskytl radu Bieber, který je uznávaným rakouským expertem na Balkán.
Do sporu se nepřímo zapojil šéf italské centrální banky Fabio Panetta, který je členem Rady guvernérů Evropské centrální banky [ECB]. Ten řekl ve vztahu s aktuální debatou o využití zmrazených ruských aktiv v zahraničí, že euro by nemělo sloužit jako politická zbraň v mezinárodních konfliktech.
„Používání měny jako zbraně nevyhnutelně snižuje její atraktivitu. Tato moc se musí využívat uvážlivě,” uvedl Panetta.
Aktuální debata o využití zmrazených ruských aktiv ruské centrální banky se týká zhruba 300 miliard dolarů [cca 7 bil. Kč].
Většina těchto aktiv se nachází v Evropě, hlavně v mezinárodním centru pro vypořádání plateb Euroclear v Belgii. Odpůrci konfiskace ruských aktiv ale varují, že tento krok povede k odlivu zahraničních investorů, kteří se začnou obávat o bezpečnost vlastních investic.
–ČTK/DNA–
