Koruna rozhodně není druhá nejvýkonnější měna na světě

2777
koruna
„Němci na euru vydělávají, mohli bychom i my,“ tvrdí hlavní ekonom skupiny Partners Martin Mašát. / Foto: Archiv FinTag

Koruna rozhodně není druhá nejvýkonnější měna na světě, říká v rozhovoru pro FinTag hlavní ekonom skupiny Partners Martin Mašát. A nejen to. Například vůči dolaru koruna podle něj stále zůstává jen jakýmsi volatilním ocáskem eura. 

Je podle vás výhodné, abychom nyní usilovali o přijetí eura?

Čistě z ekonomického hlediska neexistuje jednoznačná odpověď, jestli je vstup České republiky nyní výhodný či bude lepší dál čekat na vhodnější okamžik. Pro samozřejmě hovoří eliminace měnového rizika a hlubší a jednodušší začlenění do evropských hospodářských struktur. To by pomohlo k větší konkurenceschopnosti českým firmám.

Co hovoří proti přijetí eura?

Asi není sporu o tom, že eurozóna není optimální měnovou oblastí a řízení měnové politiky pro tak roztříštěnou oblast je neefektivní. Opravdu není normální, aby základní úroky byly stejné v Německu a třeba na Slovensku. Inflace v obou zemích je na úplně jiných úrovních. V Německu je 3,7 procenta, na Slovensku sedm procent. Podobný nesoulad vidíme i u garantování dluhů jednotlivých států navzdory odlišným přístupům k fiskální politice a zadlužování.

Prezident Petr Pavel, který volá po přijetí eura, argumentuje tím, že jsme uprostřed Evropy, a tak bychom ho měli mít. Co si o tom myslíte?

Úvaha o tom, že jsme střed Evropy je lákavá, ale s efektivitou přijetí eura nemá nic společného. Myslím si, že celý problém je mnohem složitější. Ale nejsem politik. Ti se přece jen k mnoha otázkám vyjadřují velice zjednodušeně a ve většině případů nemají dostatečné znalosti dané problematiky. Spíše mi to připadá, jako by se pan prezident snažil jen otevřít nějaké nové téma pro nadcházející volby.

Při jakém kurzu CZK/EUR by pro nás bylo přijetí eura výhodné, a kdy už ne?

Zafixování výsledného kurzu je politicky citlivá záležitost. A bude mít vliv na aktuální konkurenceschopnost české ekonomiky. Dlouhodobě jsou zde však silnější efekty. Příkladem nám může být přístup Německa.

Německo na euru vydělává, a i my bychom mohli

Proč bychom si měli vzít příklad z Německa?

Německá marka dlouhodobě vůči ostatním evropským měnám posilovala. A proto Německu vyhovovalo vytvoření společné měny. Německá marka sice do systému eura vstoupila silnější, než jaká by v tu chvíli měla být, což zhoršilo podmínky německých firem, ale pouze dočasně. Dodnes Německo na společné měně vydělává. Pokud by totiž marka zůstala sama sebou, byla by dnes mnohem silnější. Protože je však nyní fixována v rámci eura, je její hodnota vlastně mnohem slabší, než kdyby mělo Německo marku. A německá ekonomika na tomto efektu tiše vydělává na úkor slabších zemí, které bojují se „silnějším“ eurem.

Dobře, ale co ten kurz – euro vs. koruna?

Vstupní kurz by měl být aproximací dlouhodobého očekávaného vývoje kurzu koruny vůči euru. Vliv by měl mít i následný vývoj, který by měl vstupní kurz ovlivnit. Zde je třeba ale dávat pozor i na to, aby kurz nebyl příliš silný. To by poškodilo ekonomiku. A pozor je třeba dávat i na to, aby nebyl příliš slabý, aby se nerozhodila inflace. Protože česká ekonomika je spíše svázaná s Německou a lze tedy očekávat posilování, měl by být kurz silnější než nyní. A vlastně teď, když uvažuji o výhodách, které z fixace marky má Německo, tak se nakonec i přikláním ke vstupu do eurozóny.

Zastánci koruny argumentují tím, že koruna je po švýcarském franku druhou nejvýkonnější měnou na světě? Je česká koruna skutečně takovým premiantem?

Toto je naprosto lichý argument. Jedná se jen o hru na nacionalistickou vlnu. Rozhodně se nejedná o nějaký ekonomicky podložený argument. Ano, existovala zde období, kdy česká koruna posilovala nejvíc na celém světě. K tomu se ale muselo sejít více faktorů. Přičemž většina se neopírala o sílu české ekonomiky, ale často o exogenní [vnější, pozn. red.] faktory. Koruna prostě jen byla v pravou chvíli na pravém místě. Koruna rozhodně není druhá nejvýkonnější měna na světě.

O jakých faktorech mluvíte?

Například o odklonu investorů ve střední Evropě od forintu či zlotého. To znamená posílení koruny. Nebo o vyrovnání rovnovážného kurzu po několika letech intervencí. To přineslo také náhle posílení, ale byla to jen souhra okolností v danou chvíli. Navíc nezapomeňme, že takové posílení je většinou přestřelené. Proto pak často následovalo období, kdy koruna uzavírala žebříček nejsilnějších měn z druhé strany.

Koruna ztratila vůči euru pět procent

Koruna za poslední rok výrazně oslabila vůči euru i dolaru, jak to? 

Vůči euru je oslabení jasně zřetelné. Od dubna koruna oslabila z hodnoty 23,30 na 24,60 CZK/EUR. To je přes pět procent. Za rok 2023 to bylo jen něco kolem 2,3 procenta. Oproti dolaru je příběh složitější, protože koruna je stále vlastně z pohledu dolaru jen jakýmsi volatilním ocáskem eura.

Jaké jsou příčiny oslabování koruny?

Za oslabením koruny v druhé polovině roku stojí především rychlý pokles inflace. Ten investory vedl k názoru, že Česká národní banka [ČNB] brzy a svižně sníží svoji vysokou základní úrokovou sazbu. Koruna tak ztratí svoji úrokovou výhodu oproti eurozóně a tím částečně i svoji atraktivitu. To se také v prosinci potvrdilo. Další důvod oslabení byl například pozitivní politický vývoj v Polsku. Ten nasměroval část investorů místo koruny do polského zlotého. V neposlední řadě proti koruně mluvila i rostoucí geopolitická rizika, která tlačí investory mimo malé nerozvinuté ekonomiky. A my jsme bohužel pro velké hráče stále malí a bezvýznamní. A tudíž náchylní k větším výkyvům měny.

Jak vidíte vývoj kurzu koruny v letošním roce?

Tady naprosto souhlasím s prognózou ČNB. Ta narýsovala v prvním pololetí oslabování koruny směrem k hodnotě 25 CZK/EUR a posléze postupné oslabování. Za oslabením bude stát především uvolňování měnové politiky, to je snižování sazeb ČNB. Následné posílení půjde na vrub opětovného nastartování české ekonomiky a začátku snižování sazeb v eurozóně. Tedy aspoň takto mám nastavený základní scénář.

Zadlužení zemí eurozóny ve vztahu k euru

Celkové zadlužení ČR patří ve srovnání s většinou zemí eurozóny k nejnižším. Pokud bychom euro přijali, nesli bychom náklady na dluhy zadlužených zemí? 

Přesně tak. Jakmile vstoupíte do nějaké měnové unie, tak společná měna nese znaky všech zúčastněných zemí. Naše nová měna – euro – nebude prvotně reagovat na sílu české ekonomiky, ale na silnější či divočejší země. Jak jsem už řekl, můžeme se ale dostat do pozice Německa, které by samo o sobě mělo silnější měnu, ale jako člen eurozóny si užívá levnější měnu, což pomáhá jeho firmám. Navíc si Německo půjčuje levněji než například Itálie, přitom se stále jedná o jednu měnu. Takže německým podnikatelům se podniká mnohem lépe než italským odkázaným na italské banky. Jen pro zajímavost, Německo na konci roku 2023 platilo věřitelům za desetileté dluhopisy úrok ve výši dvou procent, kdežto Itálie musela přitlačit a její ekonomika bojuje s úroky 3,70 procenta. Kdo se má nakonec lépe? Opravdu platí Němci Italům, nebo je to naopak?

Zastánci eura tvrdí, že euro je jen měna, že z nás Řecko, ale ani Německo neudělá, že důležitější je výkon ekonomiky, zadlužení a další makroekonomické parametry. Tedy, že jde jenom o technický nástroj. Jak to vidíte vy?

Euro je jenom měna. Německo, ale ani Řecko z nás neudělá

Řekl bych to asi takto. Vstup do eura je z dlouhodobého hlediska spíš jen technická změna a určitě jednou nastane a bude to pro nás výhodné. Na druhou stranu za posledních deset let se stala česká koruna mnohokrát nástrojem, který Česká národní banka použila. A to  by v případě vstupu do eurozóny nemohla. Je pak na názoru každého, jestli byly kroky ČNB správné a zda české ekonomice pomohly.

A kdy podle vás bude vstup do eurozóny pro nás výhodný?

Ačkoliv vidím ve vstupu do eurozóny mnoho zádrhelů, jsem nakonec pro přijetí eura, ale ne bezhlavě, ale ve správnou dobu a za tu správnou cenu. A pravý okamžik ještě nenastal. Tipuji, že otázka přijetí eura není zatím nijak politicky významná, takže máme asi tak minimálně ještě pět let klid.

Koruna jako měnový nástroj ČNB

Už jste se toho dotkl, kurz koruny je spolu s úrokovými sazbami jedním z nástrojů ČNB pro udržování měnové stability. Máte za to, že tento nástroj ČNB využívá lépe než například Evropská centrální banka, která „se stará“ o euro?

Máte naprostou pravdu v tom, že ČNB v posledních letech intenzivně v měnové politice využívá kurz koruny. Je to dáno tím, že kurz koruny působí na ekonomiku mnohem přímočařeji než nastavení úrokových sazeb a také působí na trochu jiné segmenty. Například na inflaci v posledních letech by standardně centrální banka nastavila mnohem vyšší sazby, než jsme zažili. Dokážu si představit i základní úrok deset procent.

ČNB bude nyní intervenovat, co to půjde

Ale centrální banka vyhodnotila, že inflace je tažená především firmami, které jí z vysokých úroků utíkaly pomocí úvěrů ze zahraničí v cizích měnách. A tak nechala posilovat korunu. Což znepříjemnilo život exportérům a firmám s eurovými úvěry zvýšila riziko, že koruna jednou oslabí a oni budou platit za úvěry mnohem více.

Rozumím a co Evropská centrální banka, jak ta pracuje s kurzem eura?

V případě Evropské centrální banky se nedá mluvit o měnové politice skrze řízení kurzu, ale spíše o záchraně eura jako takového před nezřízeným chováním některým zemí eurozóny. To znamená, že ČNB nevyužívá kurzový kanál ani ne tak lépe, jako ho spíše využívá intenzivněji.

Vláda i ČNB nám servíruje naději, že inflace letos významně klesne. Avšak klesne skutečně tak výrazně?

Ano. Inflace se opravdu dostane ke třem procentům a v některých měsících i níže. Nicméně to neznamená, že jsme boj s inflací vyhráli. Za poslední čtyři roky nám vzrostla průměrná cenová hladina o třetinu. Pokud někomu nevzrostl plat, tak přišel o třetinu příjmu. A s touto cenovou úrovní se musíme naučit žít. Drahota je tu a už tu zůstane. Žádný návrat do „dobrých levných let“ nenastane.

Na jakých úrovních vidíte základní úrokové sazby ČNB?

Očekávám, že standardní sazba ČNB bude do budoucna kolem tří procent. Problém totiž je, že jsme si, my Češi, na inflaci opět zvykli. A tak se může stát, že růst cen bude dlouhodobě vyšší, než jaký cílí centrální banka. Prostě a jednoduše dosáhnout a udržet inflaci kolem dvou procent bude ještě velice těžké a o návratu sazeb ke dvěma či dokonce k jednomu procentu si budeme muset nechat jen zdát.

Daniel Tácha

1 komentář

  1. Zdá se, že pan Mašát má „všech pět pohromadě“. Akorát, když je koruna volatilní ocásek eura tak proč do něj vstupovat? Za mě si ji nechat, pročež je v článku dostatek argumentů

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here