Udělejte změny v penzijku i DPS, jinak vám stát poníží příspěvek

57047
prispevek
Lucie Jurníčková / Foto: Rentea

„Pro ty, kteří dál chtějí využívat státní příspěvek na maximum ve výši 340 korun, doporučuji navýšení měsíčního příspěvku alespoň na 1 700 Kč,“ říká v rozhovoru na FinTag Lucie Jurníčková z penzijní společnosti Rentea. A vysvětluje i proč.

Letos doznalo změn spoření na penzi v penzijních fondech se státním příspěvkem. Vláda mimo jiné upravila státní příspěvek v závislosti na spořené měsíční částce. Jak na to mají lidé, kteří si spoří, reagovat?

Státní příspěvek je hlavní motivací účastníků třetího důchodového pilíře. Tato změna má dopad na většinu účastníků penzijního spoření. Nově získáte od státu až 340 korun při platbě 1 700 korun měsíčně. Když se pak k tomu připočítá i možnost daňového odpočtu a zhodnocení, stává se celý produkt o to zajímavější. Avšak je tu i další změna. Po změně zákona dojde i k ponížení státního příspěvku.

Jak přesně?

Teď stále ještě dostáváte za částku 1 000 korun od státu 230 korun. Ale nově po změně zákona za tisícovku státní příspěvek klesne na 200 korun. Určitě se vyplatí na to reagovat. Tedy částku, kterou posílám do penzijních fondů, si navýšit. Je škoda přijít o peníze.

Jak hodnotíte tyto změny?

Změna snad hlavně povede k tomu, aby si lidé odkládali na stáří co nejvíce. A státní příspěvek zůstává stále největší motivací pro spoření na penzi. Samozřejmě, když odhlédneme od skutečnosti, že i penzijní produkt je již investičním produktem, tedy už v novém DPS [doplňkové penzijní spoření, pozn. red.] můžeme mluvit o možnosti pěkného zhodnocení investovaných peněz.

Jak zachovat maximální státní příspěvek

Pokud byste měla čistě prakticky říci, co by lidé teď měli udělat, aby jim stát státní příspěvek nepokrátil, co by to bylo?   

Určitě doporučuji těm, kteří mají měsíční příspěvek pod 500 korun, aby nejpozději v červnu 2024 oznámili penzijnímu fondu změnu výše příspěvku tak, aby s účinností od 1.7.2024 byl jejich měsíční příspěvek minimálně pět set korun. Protože ti, co si odkládají méně než pět set korun, už nebudou mít nárok na státní příspěvek. 

A další skupiny?

Pro ty, kteří doposud chtěli a dál chtějí využívat státní příspěvky na maximum, doporučuji navýšení měsíční příspěvku alespoň na 1 700 korun. Dostanou maximální státní příspěvek 340 korun.  

Jak je to s daňovými úlevami po vládních změnách?

Nově daňové optimum, kdyby chtěl člověk využít výhody penzijka na maximum, tak by měl mít měsíční částku 5 700 korun. To je 1 700 korun pro maximální státní příspěvek ve výši 340 korun a 4 000 korun pro daňové odpočty. Zde je možné si za všechny produkty na stáří odečíst až 48 000 korun, na daních tak získáte zpět až 7 200 korun. Souhrnná částka platí pro všechny produkty na stáří, mezi které patří mimo jiné i často zmiňovaný dlouhodobý investiční produkt [DIP]. A i nový produkt dlouhodobé péče ze strany pojišťoven. Tedy je možné měsíční částku 4 000 korun rozdělit mezi více produktů na stáří. 

Vyšší příspěvek: Změna měsíční platby se musí oznámit

Oznamují tyto změny lidé penzijním společnostem nebo stačí, když jen změní zasílané částky na účet penzijní společnosti?  

Změnu výše příspěvku musí oznámit. Způsobů, jak změnu nahlásit penzijní společnosti, je několik. Každá penzijní společnost může mít různé možnosti. Je to například změna v klientském portálu, odeslání změnového formuláře nebo přes svého finančního poradce. Určitě ale tu změnu oznamte. Je to důležité zejména z toho důvodu, že na základě výše sjednaného měsíčního příspěvku se žádá o státní příspěvky. Pokud jen začnete platit více a neoznámíte tuto změnu, tak se může stát, že nebude zažádáno o ten měsíční příspěvek, který jste očekávali. Ještě upozornění, tato změna je vždy platná od prvního dne následujícího měsíce od doručení oznámení do dané penzijní společnosti.  

Stát obere o státní příspěvek minimálně čtvrt milionu penzistů

Důležitou změnou je i zrušení výplaty státního příspěvku těm lidem, kteří si v penzijních fondech spoří, ale již mají starobní penzi. Kdy k tomuto dojde a proč tato změna nepřišla hned s legislativou?  

Tato změna vstupuje v účinnost 1. 7. 2024. Všechny změny týkající se státních příspěvků platí od tohoto data. Zavedení této změny do praxe nejde ze dne na den, proto se volil odklad této změny. Penzijní společnosti nemají v současné chvíli informaci o tom, komu byl přiznán starobní důchod, tyto informace si musíme nejdříve začít předávat.  

Zrušit penzijní fondy, nebo je nezrušit

Co doporučujete, mají lidé, kterých se to týká, spoření zrušit? Co se jim nabízí, jak dál s penězi?

Pokud se jedná o ty, co jim byl přiznán starobní důchod, ale ještě pracují, tak určitě doporučuji ve smlouvě pokračovat. Nebudou mít sice nárok na státní příspěvky, ale budou si moci od první koruny uplatnit nárok na daňové odpočty. Jak jsem zmínila výše, po změně zákona je možné si do odpočtu daní započítat částku až 48 000 korun za rok, v součtu za všechny produkty na stáří.  

A ti, kteří nepracují?

Ti, kteří nepracují, a tak už nevyužijí možnost uplatnění daňových odpočtů, by podle mě měli minimálně dospořit dobu spoření tak, aby měli nárok na řádné ukončení smlouvy. Tedy dle starých podmínek 60 let a 60 měsíců. A to z toho důvodu, aby nepřišli o již přiznané státní příspěvky. Pak už záleží jen na tom, zda prostředky potřebují, nebo je nechají „ležet“ na penzijních účtech, než je budou potřebovat. Prostředky se nadále investují, na tom se nic nemění, ale již se z toho stane produkt, který není podporován státem, tedy nelze čerpat výhody.  

Přechody mezi fondy

Penzijní připojištění [PP] peníze příliš nezhodnocuje oproti doplňkovému penzijnímu spoření [DPS]. I tady došlo k úpravě, je změna PP v DPS jednodušší?

Ano, je to tak. Proces je o poznání jednodušší. A i si myslím, že to velice pomůže k přesunu z penzijního připojištění do doplňkového penzijního spořeni. Opravdu je to velký rozdíl a u DPS už můžeme mluvit o investování, tedy mnohem větších možnostech zhodnocování prostředků, než tomu je u penzijního připojištění. Tím, že došlo ke zjednodušení procesu, tak se tomu lidé tolik nebrání a jdou do toho.  

Kdo podle vás má zůstat v PP?  

Určitě nemá smyl dělat převod v době, kdy je cílem ukončit smlouvu v dohledné době. Jediné, co by se mohlo udělat, je převod do povinného konzervativního fondu. Zde ale určitě není rozumné zvolit akciový fond a smlouvu ukončit například po roce investování. V tu chvíli je potřena si uvědomit, že samotným přeinvestováním prostředků může dojít k nemalé ztrátě.  

Komu naopak jednoznačně přechod do DPS doporučujete?  

Za mě určitě všichni mladší 50 let volí DPS. To platí vždy, jakmile je investiční horizont delší než deset let. Je velká škoda přicházet o zhodnocení v transformovaném fondu. Navíc převod je vždy možný s volbou dluhopisových fondů případně nějaké kombinace fondů. Řeší se tím přání těch, kteří mají větší averzi k riziku. Ale pro investiční horizont deset let i více bych volila akciové fondy, respektive dynamičtější strategie investování.  

Co lidé 50 až 60 let?

Ve věku 50–60 let stále mluvíme o generaci, která se nechystá do důchodu. I proto zde spíše doporučuji DPS než PP. Třeba na kombinaci akciového a dluhopisového fondu, případně i povinný konzervativní. U těch, co jsou starší 60 let, tak je pak nutné zvážit, zda chtějí v dohledné době smlouvu ukončit, nebo pracují a chtějí ještě spořit.

Co je a jak funguje DIP

Aktuálním hitem je takzvaný dlouhodobý investiční produkt [DIP]. Lidem se dokonce ozývají poradci, aby ho uzavřeli, a mluví o daňových úlevách. Jak DIP funguje, co nabízí?  

Tady jen pozor! Asi bych DIP nenazývala jako penzijní fond. Pro penzijní společnosti se v DPS objevila nová možnost vzniku nového alternativního fondu. Ale to není DIP, jedná se o možnost založení nového účastnického fondu. Nebylo moc šťastné, že se tyto dvě změny objevily současně.

V čem je problém?

Často se setkáváme s otázkou, jestli už nabízíme DIP, tak jen upřesněním, penzijní společnosti nabízet DIP nebudou nikdy. Penzijní společnosti mají produkt doplňkové penzijní spoření a v rámci tohoto produktu otevřou nový alternativní fond. Tento fond bude více rizikový a současně může být i více ziskový. Aktuálně žádná penzijní společnost tento fond nenabízí, ale interně se určitě každá z nich na tohle téma baví.  

To ale není DIP, co byste dál zmínila v případě DIPu? 

DIP je dlouhodobý investiční produkt, který nabídnou různé subjekty. Zejména to budou investiční společnosti nebo banky. Tento produkt se u daného subjektu označí jako DIP, aby na něj šly uplatnit daňové odpočty. A ještě jedno upozornění, daňově uznatelný produkt je i DPS a PP. Vyplývá to ze zákona. Což mimo jiné znamená, že v tomto případě není potřeba žádné potvrzení o daňové uznatelnosti produktu.   

DIP: Modelový příklad 

Vy osobně byste investovala, zajišťovala se na stáří v DIPu?  

Nevím, zda na tuto otázku objektivně odpovím. Ale za mě to určitě není špatný produkt, ale samozřejmě jej považuji jen jako doplněk k DPS. Tedy za mě pořád platí, že první volbou je využití všech možnosti DPS. A optimální pak je získání z kombinace těchto produktů maximální státní příspěvek a maximální daňové odpočty. 

Uvedete to na příkladu?

Jako příklad poslouží, že si do penzijka dáte 3 700 korun [1 700 Kč měsíčně pro maximální státní příspěvek a 2 000 korun pro daňové odpočty] měsíčně. A do DIP pak další dva tisíce korun také pro daňové odpočty.   

Značí to ale přijmout omezený výběr peněz. Komu DIP doporučujete, komu ne?

Pro využití výhod DIP je nutná doba spoření 10 let a 60 let věk. Tedy pokud vím, že tento horizont nedodržím, tak pak nemá smysl mít DIP. Vyplatí se zůstat v podílovém fondu. Tedy jednoznačně neřeknu, komu DIP doporučit, a komu ne. Za mě stále platí hlavně využít penzijní spoření. Pokud člověk může odkládat víc, tak třeba nějaké podílové fondy. Pak už jen zbývá otázka, zda chcete daňové odpočty a přejdete na DIP [provádí se dodatkem ke smlouvě k podílovým fondům, pozn. red.], nebo na něj uzavřete novou smlouvu.   

Daniel Tácha

4 KOMENTÁŘE

  1. Nemá smysl navyšovat penzijko kvůli státnímu příspěvku. 1000kč = příspěvěk 200 kč = 20%.
    1700kč = příspěvěk 340kč = 20%.
    Takže to nedává smysl. Do penzijka si dáváme peníze právě kvůli státnímu příspěvku a jistotě že o peníze nepřijdem. To je smysl penzijka. Paní tu plácá naprosté nesmysly.

    • V článku s hovoří o nejvyšším možném státním příspěvku a ten je z 1 700,-, tj. 340 Kč. Dříve byl nejvyšší příspěvek z 1 000,-. Možná jste nečetl článek moc pečlivě.

  2. Momentálně mi stát sníží příspěvek na nulu a proto ho raději zruším. Úroky nezvládnou ani inflaci, takže co s takovým spořením

  3. Dobrý večer,
    penzijko ke svému účelu rozhodně neslouží. Dříve jsem se zhlédl v možnosti předdůchodu. Říkal jsem si, že našetřím cca 700.000 a v předdůchodu si budu přivydělávat dle potřeby, abych dokrmil nutné příjmy.
    Ale tím, že nemám žádné záruky že o peníze nepřijdu, případně neprodělám a podmínky jsou horší a horší, navíc se liší s věkem (důchodci bez příspěvků atd), nebudu toto nijak dále podporovat. Za ty peníze bez záruky a bez pojištění vkladů to opravdu nestojí.
    Je dobré penzijko vypovědět jen když jsou akcie na maximu. To bývá ke konci roku, kdy si fondy nechávají podíl ze zisku. Tímto jsem se dostal k penězům od své firmy, kdy se 15% zdanění příjmů vyrovnalo se ziskem a já tedy vlastně přišel k penězům tak jak byly firmou vkládány do penzijka. Dvakrát se mi to vyplatilo, ale potřetí už do toho nepůjdu.
    Státní příspěvky ať si stát nechá pro potřebné. Kdo se namlsá, bývá obrán…

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here