Zákon o cenách čekají rozsáhlé změny od poslední výraznější novelizace v roce 2009. Jeho novelu vláda Petra Fialy [ODS] předložila poslancům. V ní navrhuje i odstranit případy, kdy se překrývají působnosti úřadů kontrolujících ceny.
Obecní a krajské úřady mají nově kontrolovat jen dodržování cenové regulace, kterou na základě cenového výměru Ministerstva financí ČR [MF ČR] obce a kraje samy přijaly. Ročně úřady zjistí stovky prohřešků proti cenám. V předcovidovém roce 2019 za ně padly pokuty v objemu 135 milionů korun. Novela zákona má ulevit i od administrativní zátěže.
„V praxi se některá ustanovení zákona o cenách ukazují jako obtížně srozumitelná bez znalosti příslušné judikatury a některá jsou neúčinná nebo zavádějící,” zdůvodňuje vláda nutnost změny zákona.
Současně kabinet navrhuje zrušit dosavadní zákon o působnosti orgánů ČR ve vztahu k cenám. Uvádí, že zákon následkem četných novelizací neodpovídá současným požadavkům a není možné ho novelizovat.
Podle vlády se navíc ukazuje, že většina obcí ceny nekontroluje. V případě krajských úřadů panují v kontrolách značné rozdíly. Proti tomu se v připomínkovém řízení ale ohradil Moravskoslezský kraj. Uvedl, že na tomto stavu má svůj podíl právě MF ČR, protože zanedbává osvětovou a metodickou činnost.
„Agenda cenové kontroly je u územních samosprávných celků obecně zanedbána a ministerstvo financí, ač si je vědomo tohoto stavu, nečiní dostatečné kroky k nápravě. Například pravidelná specializovaná školení pro případ odborně složitých cenových kontrol,” stojí ve stanovisku kraje.
Zákon o cenách v praxi
Návrh novely také zvyšuje horní hranici pokuty za řádné nevedení cenové evidence regulovaného zboží. Zákon nyní tento přestupek považuje za méně závažný. Podle vlády tak mohou nastat případy, kdy se obchodníkovi vyplatí zdánlivě ztratit cenovou evidenci a dostat za to pokutu.
Šetření vysokých cen potravin nic nepřineslo. Kde je problém?
To proto, že tím znemožní kontrolu a vyhne se jí. Horní hranice má činit nově deset milionů korun. Příjem z pokut by se sice mohl zvýšit, podle MF ČR ale bude rozdíl zanedbatelný. Pokuty pak vymůže obecný správce daně, tedy příslušný celní úřad. Pokuty, které sám uložil, vymůže i Specializovaný finanční úřad, kraj a obec.
Rozhodnutí úřadů o cenách se nově sjednotí jako cenové výměry. Nyní například Energetický regulační úřad vydává takzvaná cenová rozhodnutí. Sjednotit se mají i pravidla pro vydávání cenových výměrů. Platnost takového výměru má být odvozena od zveřejnění věstníku na portálu veřejné správy.
Činnost cenových kontrolních orgánů
Dále se nejspíš opět stanoví zboží, u kterého by obchodníci uváděli i měrnou cenu. Měrná cena je cena za měrnou jednotku množství zboží, například za 1 kilogram, 1 litr, 1 metr, 1 metr čtvereční/krychlový nebo 1 ks výrobku. To, že závazný seznam v Česku aktuálně neexistuje, je podle MF ČR v rozporu se směrnicí Evropské unie.
„Je však nutné podotknout, že fakticky většina obchodníků v České republice prodávané nepotravinářské zboží měrnou cenou v současné době dobrovolně označuje,” píše v důvodové zprávě k novele zákona o cenách MF ČR.
Vláda každoročně předkládá poslancům přehled o činnosti cenových kontrolních orgánů. Například ve zprávě za rok 2022 vláda uvedla, že nejvíc případů porušování cenových předpisů zjistily loni úřady při kontrolách ve zdravotnictví. Při 257 kontrolách zjistily 133 případů pochybení. Cenové předpisy porušovali také podnikatelé při označování zboží a v energetice. Úřady uložily za všechny případy cenových prohřešků pokuty v objemu 20 milionů korun.
Nově se bude dokument jmenovat Zpráva o činnosti cenových orgánů. A ministerstvo financí ho bude zveřejňovat na svém webu.
