Antimonopolní úřad včera [23.5.] zveřejnil výsledky šetření cen v potravinových řetězcích. A neshledal ani neobdržel zásadní indicie o existenci kartelové dohody. Také ale nevyloučil, že taková dohoda neexistuje. Začněme aktuální zprávou.
Německý server WirtschaftsWoche zveřejnil článek o sporu mezi výrobcem sladkostí společností Haribo a německým potravinovým řetězcem Lidl. Podstatou sporu je nedohoda o tom, za jakou cenu Haribo své výrobky do řetězce Lidlu dodá. Výsledek je, že Haribo nebude své výrobky v Lidlu prodávat vůbec.
„Pravda je taková, že v Lidlu momentálně naše výrobky na pultech nenajdete,” potvrdil německému serveru mluvčí společnosti Haribo.
Důvod je podle něj ten, že Lidl odmítl prodávat výrobky Haribo za ceny, které si výrobce určil. A ten je zvýšil.
„Zvýšení cen považujeme za oprávněné kvůli enormně zvýšeným cenám za logistiku a suroviny,” řekl mluvčí Haribo.
Společnost Lidl spor nekomentovala. Spory mezi ní a Haribo se podle německého serveru ale táhnou již od roku 2020. A stojí za nimi právě neshody v tom, za kolik a co Lidl svým klientům ve svých prodejnách nabídne. Výrobky Haribo tak v Lidlu chyběly již od poloviny roku 2020 do léta 2021. I v té době se totiž firmy přetahovaly o ceny.
A nejde jen o Lidl. Šéf společnosti Edeka, dalšího z potravinových řetězců, Markus Mosa na konci dubna oznámil, že kvůli cenám přestal odebírat od 17 výrobců a čtyři dodavatele zboží vyřadil ze svého sortimentu docela. Šlo například o výrobky ze skupiny Mars, do níž kromě čokoládových tyčinek patří i krmivo pro kočky Whiskas.
Na vysoké ceny potravin ukázaly jako první ceny cukru
Veřejná diskuze o tom, za kolik potravinové řetězce prodávají své zboží, se letos rozpoutala i v Česku. Nikoli v důsledku monopolu řetězců na prodej potravin, ale vysoké inflaci. Diskuzi otevřel ministr zemědělství Zdeněk Nekula [KDU-ČSL]. Tomu nešlo do hlavy, proč kilogram cukru krystalu podle dat Českého statistického úřadu zdražil od září do prosince o 77 procent. A poukázal na enormní zdražení i u dalších položek, třeba vajec.
„Já tomu nebudu nečinně přihlížet. Chápu, že nic není černobílé, ale stojím si za tím, že obchodníci v některých případech zdražují mnohem více, než odpovídá reálnému zvýšení nákladů,“ vysvětlil pro FinTag.cz Nekula.
Tím se mimo jiné dostal do ostrého sporu s prezidentem Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR [SOCR] a poradcem ministra průmyslu a obchodu Tomášem Prouzou. Ten reagoval prudce. Uvedl, že argument o rozdílu mezi zdražením dodavatelů cukru a obchodníků „snad nemůže nikdo myslet vážně“.
„Proto bych důrazně vyzval ministra Nekulu, přestaňte hájit agrobarony a začněte konečně dělat to, co od Vás očekávají Vaši voliči. Zatím svítíte u toho, že jim agrobaroni vytahují peníze z kapes,“ uvedl na svém twitterovém účtu Prouza.
Netrvalo dlouho a ministr Nekula si povolal na pomoc Úřad pro ochranu hospodářské soutěže [ÚOHS], aby prověřil působení potravinových řetězců na trhu. ÚOHS následně oznámil šetření vývoje cen u čtyř základních potravin. Předseda Úřadu Petr Mlsna ale upozornil, že jeho úřad není cenový regulátor.
„Samotná vysoká cena některého výrobku nebo zjevně nepřiměřeně vysoká marže není přestupek proti soutěžnímu právu nebo proti zákonu o významné tržní síle. Úřad by musel najít důkazy o existenci kartelové dohody nebo zneužití dominantního postavení, případně zneužití významné tržní síly vůči dodavateli směřující přímo k navýšení ceny,“ vysvětlil.
Co zjistil ÚOHS v dodavatelském a obchodním řetězci
ÚOHS se i tak pustil po dobu několika měsíců do šetření vývoje cen kravského mléka, másla, kuřecího masa, slepičích vajec a pšeničné mouky. Se zpětnou platností šetřil jejich ceny v délce dodavatelského řetězce, tedy od zemědělské výroby přes zpracovatele až po maloobchodní prodej. Zjišťoval i ceny a obchodní marže ve všech článcích dodavatelského řetězce a rovněž jejich dynamiku. A jaký je výsledek?
„Na žádné úrovni trhů, respektive segmentů trhů Úřad neshledal ani neobdržel zásadní indicie nasvědčující existenci zakázané kartelové dohody. Samozřejmě, že nelze s jistotou říci, že takováto dohoda neexistuje. Proto bude Úřad i nadále monitorovat situaci na trzích potravin a v případě důvodného podezření na existenci zakázané kartelové dohody zahájí správní řízení,“ stojí v tiskové zprávě ÚOHS.
Přesto Úřad uvedl, že některé komodity vykazují postupný zisk podílu prodeje privátních značek [mléko]. U jiných je podle něj naopak zřejmé, že zisk v poměru k jejich prodejům stagnuje [máslo]. U některých komodit pak zjistil značné rozdíly v ceně privátních značek řetězců a produktů dodavatelů [mouka]. A naopak u dalších byla cena téměř totožná [máslo]. Jde o důležité zjištění, protože jsou to právě privátní značky, které slouží obchodním řetězcům jako účinný nástroj k ovlivnění ceny svých dodavatelů. Takovou praxi serveru FinTag.cz potvrdil jeden z menších českých dodavatelů olejů do řetězců. Více k tématu v článku níže.
Tím výsledky šetření ÚOHS ale nekončí. Úřad dále uvedl: „Zkoumání vývoje cen potvrzuje, že maloobchodní prodej pracuje s průměrnou marží a neexistují samostatné trhy jednotlivých komodit. Šetření ukázalo, že některé komodity byly v určitých obdobích prodávány v maloobchodě s velmi malou, či dokonce zápornou obchodní přirážkou [máslo]. Jiné naopak vykazují stabilně vysokou obchodní přirážku [kravské čerstvé mléko].”
To odpovídá politice řetězců, které mnoho ze svého zboží nabízejí a prodávají ve slevách. A v nich je většina Čechů také nakupuje.
ÚOHS dále konstatoval, že na žádném z trhů neshledal existenci soutěžitele v dominantním postavení. Také potvrdil, že co se týče potravin v Česku a jejich prodeje, tak trh se odvíjí od nadnárodních subjektů.
Šetření ÚOHS: Jak je to s přirážkami a maržemi
Z hlediska vývoje průměrné obchodní přirážky šetření ÚHOS ukázalo, že tato přirážka zejména v maloobchodě vykazuje u jednotlivých komodit relativně konstantní výši. Podle Úřadu není pravděpodobné, že by růst cen těchto komodit zaznamenaný v minulých měsících byl způsoben kartelovou dohodou mezi řetězci.
„Analýza ukázala, že u zvolených pěti základních komodit běžně připadá nejvyšší část spotřebitelské ceny prvovýrobci. Ten ale samozřejmě většinou s produkcí mívá také nejvyšší náklady, ať už jde o lidskou práci, krmiva či hnojiva, zemědělskou techniku nebo paliva a energie. Obchodní marže zpracovatelů a obchodníků se pohybují v podobných úrovních, zpravidla však mírně ve prospěch marží obchodníků,“ konstatoval ÚOHS.
A své šetření uzavřel:
- Co se týká problému rostoucích spotřebitelských cen, nelze na základě shromážděných dat uvést zcela přesvědčivý závěr, že by za razantní zdražování v posledních letech mohl jeden konkrétní článek dodavatelského řetězce.
- Šetření neukázalo selhávání hospodářské soutěže, resp. existenci struktury trhu, kde by některý hráč měl dominantní postavení. V mnoha případech prokázalo, že v maloobchodě s potravinami panuje silná konkurence mezi jednotlivými řetězci.
- Analýza ÚOHS přinesla obdobné závěry, k nimž v poslední době dospěla řada soutěžních úřadů v dalších evropských zemích. […] Žádnému z evropských soutěžních úřadů se nepodařilo u zvyšování cen potravin prokázat kartelovou dohodu či zneužití postavení.
„Konkurence mezi podniky sama o sobě nedokáže vymazat inflační tlaky v řádu desítek či stovek procent. Zcela jistě však přispívá k pomalejšímu růstu inflace a jejímu dřívějšímu zpomalení, které již v potravinářské oblasti zaznamenáváme,“ uzavřel Úřad.
Co říkají zemědělci na výsledky šetření ÚOHS
Mezi největší kritiky tuzemských potravinových řetězců patří čeští zemědělci. Ti přijali výsledky šetření ÚOHS rozpačitě. Prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal sice uvedl, že „věří tomu“, že výsledky šetření ÚOHS odpovídají skutečnosti. Ale jen v tom smyslu, že odpovědnost za vysoké ceny potravin „na první pohled“ připisují všem článkům v rámci dodavatelsko-odběratelské vertikály.
„Nicméně ve skutečnosti to tak vůbec nemusí být. Postrádáme informace o vztahu mezi výší nákladů vůči ceně konkrétní komodity a výši obchodní přirážky. A to i přesto, že se těmito otázkami Úřad podle našich informací také zabýval,“ uvedl.
Zároveň odmítl názor, že za vysoké ceny mohou prvovýrobci. A znovu zopakoval, že ti na nich, pokud chtějí prodávat své produkty v potravinových řetězcích, neparticipují.
„Například kuřata jsou vykrmována po dobu 35 až 50 dní a po celou dobu se o ně chovatel stará. Což znamená náklady na krmné směsi, energie, pohonné hmoty, mzdy pracovníků a další. Tyto náklady ale nemohou v plné míře promítnout do cen, za které prodávají svou produkci,“ vysvětlil.
A rýpl si i do Tomáše Prouzy: „Odmítáme, že by čeští zemědělci zdražovali lidem potraviny, jak tvrdí navzdory výsledkům šetření ÚOHS prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza. Chápeme, že by jej německá skupina Schwarz, jejíž podíl na tuzemském maloobchodním trhu činí podle ÚOHS neuvěřitelných 32 procent, asi příliš nepochválila, kdyby začal konečně mluvit pravdu.”
Do sporu mělo vstoupit ministerstvo financí, ne ÚOHS
Od výsledku šetření ÚOHS se nedal čekat nejspíš žádný jiný závěr, než že v oblasti vysokých cen potravin je „všechno v pořádku“. Jak ostatně uvedl Petr Mlsna, antimonopolní úřad není cenový regulátor. A pravdivý je i argument, že na českém trhu se pohybuje snad nejvíce obchodních potravinových řetězců v Evropě. Byť s výjimkou vietnamských obchodů s potravinami pak už žádný jiný. Což v nedávném rozhovoru pro FinTag.cz potvrdil bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček [ANO].
„Souhlasím ale s tím, že je zde ale extrémní množství hypermarketů. Že se to neuhlídalo na bázi urbanistického rozvoje malých měst a že velké nadnárodní firmy prodávají v mimořádné míře pod nákladovými cenami. To likviduje jak venkovské prodejny, tak to jde často i proti kvalitě,” řekl.
Také ale dodal: „Potravinové řetězce odebírají od českých firem. Není pravda, že ne. Je to ale velice tvrdý konkurenční boj. Tuzemské firmy se musejí poprat o místo na trhu. […] A ani ty řetězce nemůžeme vidět jen ve špatném světle. Jsou dobře dostupné, mají široký sortiment, dlouho otevřeno a lidem se v nich pohodlně nakupuje.”
Na druhé straně stále zbývá zodpovědět otázku, proč ceny potravin v Česku patří z hlediska úrovně příjmů k nejvyšším v Evropě. Jen částí odpovědi je fakt, že vláda na ně uplatňuje jednu z nejvyšších DPH, i když se ji nyní chystá u potravin, nikoli nápojů, nepatrně snížit.
„Já nerozumím tomu, jak je možné, že máme dražší potraviny než v Německu. Že je máme dražší než v Polsku, to ještě pochopím, ale že je máme dražší než v Německu, to mi hlava nebere. Takže asi nějaká porucha v tom tržním prostředí je,“ uvedl pro FinTag.cz nedávno někdejší šéf ÚOHS Martin Pecina.
Proto se podle něj do aktuálních sporů mělo spíše vložit Ministerstvo financí ČR [MF ČR] na základě zákona o cenách. Podobně jako to udělalo například u čerpacích stanic pohonných hmot. Podle něj je to totiž právě MF ČR, které může ovlivnit stanovování marží obchodníků. Nikoli ÚOHS, který jen kontroluje poměry na trhu, ale ne ceny.
Daniel Tácha
