Bankovní rada České národní banky [ČNB] na svém dnešním [20.3.] jednání snížila základní dvoutýdenní repo sazbu o 0,5 procentního bodu na 5,75 procenta. Základní sazba ČNB se dostala na úroveň, na níž byla naposledy v červnu 2022.
Koruna v reakci na zveřejnění rozhodnutí bankovní rady oslabila vůči euru o 0,3 procenta a nyní se přibližuje k úrovni 25,30 koruny za euro. Po komentáři guvernéra ČNB Aleše Michla k úrokovým sazbám zpevnila. K euru koruna posílila o osm haléřů na 25,20 Kč/EUR, k dolaru si polepšila o šest haléřů a zakončila na 23,22 Kč/USD.
Dva ze sedmi členů bankovní rady prosazovali rychlejší pokles základní úrokové sazby na 5,5 procenta. ČNB dnes současně rozhodla o snížení diskontní sazby ve stejném rozsahu na 4,75 procenta a lombardní sazby na 6,75 procenta. Nově stanovené úrokové sazby jsou platné od 21. března 2024. Analytici dnešní snížení sazeb v provedené výši očekávali.
„Vývoj ekonomiky a inflace by opodstatňoval ještě výraznější pokles sazeb,“ okomentoval rozhodnutí bankovní rady analytik Komerční banky Martin Gürtler.
Argumentoval tím, že se česká ekonomika jako jediná v EU stále nachází hluboko za svou předpandemickou úrovní. Tuzemský hrubý domácí produkt [HDP] byl totiž ve srovnání s koncem roku 2019 v posledním loňském čtvrtletí nižší o 1,4 procenta. Dále uvádí, že meziroční inflace letos v únoru klesla na dvouprocentní cíl centrální banky.
„Ta jádrová sice zůstala nad ním, i tak se ale nacházela v tolerančním pásmu ČNB, tedy pod třemi procenty. Celková i jádrová inflace podle naší prognózy pravděpodobně setrvají v tolerančním pásmu až do konce roku,“ dodal.
Podle něj bankovní rada centrální banky přesto postupuje opatrně a pokračuje v pozvolném snižování sazeb. A činí tak zejména s ohledem na oslabující korunu. Další důvod je, že pokračuje rychlý růst cen služeb. Ten v únoru v meziročním vyjádření přesáhl pět procent. A právě ceny služeb jsou podle Martina Gürtlera důvodem, proč jádrová inflace zůstává nad dvouprocentním cílem ČNB.
Inflace může ještě překvapit
Hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil si myslí, že by bylo přirozené, pokud by při 2% inflaci centrální banka držela základní úrokové sazby v pásmu 3 až 3,50 procenta.
„Z tohoto pohledu se tedy může stávající nastavení měnové politiky ČNB jevit jako přehnaně přísné. […] Přesto nepovažujeme přímo za chybu, že bankéři nebyli ve svém dnešním rozhodnutí odvážnější a sazby nesnížili důrazněji,“ vysvětluje Hradil.
Inflace v únoru klesla na dvě procenta. Zdražování ale nekončí
A argumentuje: „Zaprvé, inflace sice dosáhla hodnoty 2,0 procenta, ovšem je velmi pravděpodobné, že v průběhu roku zamíří opět o něco výše. To i v optimistickém scénáři. Do hry totiž bude vstupovat efekt srovnávací základny z loňského roku, který v únoru inflaci snižoval, v jiných měsících ji naopak zvýší.“
Podle něj je navíc důležité to, že velký podíl na uklidnění inflace momentálně mají nepředvídatelné položky, kam patří například potraviny. Ty tradičně vykazují vyšší volatilitu a stejně dobře jako nyní potěšily, mohou v brzké době naopak zazlobit.
„Jádrová složka inflace, která právě od podobných nevyzpytatelných kategorií odhlíží, a soustředí se na ty tažené ochotou spotřebitelů snášet vyšší ceny, zůstává v okolí 2,8 procenta, tedy citelně nad cílem,“ doplňuje s tím, že v neposlední řadě je třeba brát v potaz, že v české populaci – konkrétně mezi středně a vysokopříjmovými domácnostmi – zůstává poměrně významné množství úspor.
Podle něj platí, že pokud nedojde k neočekávaným komplikacím, bude ČNB ve snižování základní úrokové sazby pokračovat. A ta by se koncem roku mohla dostat přibližně na hodnotu 4,0 procenta.
Dopady rozhodnutí centrální banky
Se snižováním úrokových sazeb začala ČNB loni v prosinci, kdy v prvním kroku snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 6,75 procenta. Předtím byly sazby rok a půl v neměnné výši sedm procent. Letos v únoru ČNB snižování sazeb zrychlila, když sáhla k poklesu o půl procentního bodu.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Zároveň ale při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech.
70 % hypoték jde přes poradce. Moneta to ale neví, nebo nechce vědět
Co se týče mírně oživujícího hypoteční trhu, tak podle Libora Vojty Ostatka, hypotečního experta společnosti Broker Trust, po dnešním rozhodnutí ČNB zlevní především úrokové sazby krátkých fixací na 1, 2 a 3 roky. Přičemž oblíbenost těchto fixací roste už nyní, v únoru mělo takovou fixaci 77 procent všech poskytnutých hypoték.
„V následujících měsících zamíří naprostá většina nabízených úvěrů v tomto spektru pod hranici pěti procent. Pod tuto sazbu se už dnes umí zkušení finanční poradci s hypotékou dostat,” dodal.
–DNA–
